FISCHER Otto 7.10.1880-?16.10.1944: Porovnání verzí
(FISCHER_Otto_7.10.1880-1944) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 7.10.1880 | | datum narození = 7.10.1880 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Rychnov nad Kněžnou |
− | | datum úmrtí = 1944 | + | | datum úmrtí = asi 16.10.1944 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Osvětim (Polsko) |
− | | povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | + | | povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista<br />45- Voják nebo partyzán |
− | 45- Voják nebo partyzán | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 231 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''FISCHER, Otto,''' ''* 7. 10. 1880 Rychnov nad Kněžnou, † asi 16. 10. 1944 Osvětim (Polsko), žurnalista, účastník 1. odboje'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z českožidovské rodiny. Studium národního hospodářství | ||
+ | na české právnické fakultě v Praze nedokončil a věnoval se | ||
+ | žurnalistické práci. Od mládí byl členem Masarykovy České | ||
+ | strany lidové, později pokrokové. Na jaře 1910 se stal národohospodářským | ||
+ | redaktorem ''Času''. Po vyzrazení konspiračního | ||
+ | styku strany se Švýcarskem v tzv. knoflíkové aféře byl 11. 10. 1915 | ||
+ | společně s ostatními redaktory ''Času'' zatčen a do počátku března | ||
+ | 1916 vězněn. Po propuštění z vazby nastoupil do náhradní stranické | ||
+ | revue ''Novina'', vydávané J. Herbenem, a po jejím zastavení | ||
+ | přešel v listopadu 1916 do národohospodářské rubriky mladočeských | ||
+ | ''Národních listů''. V té době patřil v redakci kromě slovenského | ||
+ | zpravodaje A. Štefánka k jediným přímým spolupracovníkům | ||
+ | odbojové Maffie. Politicky řídil vedoucího rubriky | ||
+ | R. Franzla. Později se podílel na vydávání odbojového orgánu | ||
+ | F. Síse ''Národ'' a přičinil se o vstup podstatné části bývalých Masarykových | ||
+ | straníků do České státoprávní demokracie. 1920–24 | ||
+ | vedl národohospodářské zpravodajství v obnoveném ''Času'', | ||
+ | 1924 byl zástupcem šéfredaktora, 1925–38 odpovědným redaktorem | ||
+ | deníku ''Národní osvobození'' a členem výboru Syndikátu | ||
+ | československých novinářů. 1942–44 byl vězněn v terezínském | ||
+ | ghettu, poté transportován do Osvětimi, kde zahynul | ||
+ | v plynové komoře. Ve vězení zemřela i jeho manželka, pracovnice | ||
+ | ženského hnutí, fejetonistka, divadelní referentka časopisů | ||
+ | ''Tribuna'', ''Čas'', ''Národní osvobození'' a ''Jeviště'' '''Irma Jarmila Fischerová''', roz. Ledečová (* 18. 1. 1884 Kostelec nad Orlicí, | ||
+ | v literatuře uváděno nesprávně 17. 1. 1886, † únor 1945), známá | ||
+ | z pražského tisku pod pseudonymem Jarmila Šťastná. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' M. Paulová, Tajný výbor (Maffie) a spolupráce s Jihoslovany v letech | ||
+ | 1916–1918, 1968, s. 25; Slovník prvního československého odboje | ||
+ | 1914–18, 1993, s. 40; Terezínská pamětní kniha 2, 1995, s. 693. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' www.holocaust.cz (databáze obětí); NA, Praha, fond Policejní ředitelství | ||
+ | I, konskripce, karton 123, obraz 167. | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
Řádka 16: | Řádka 55: | ||
[[Kategorie:1880]] | [[Kategorie:1880]] | ||
+ | [[Kategorie:Rychnov nad Kněžnou]] | ||
[[Kategorie:1944]] | [[Kategorie:1944]] | ||
+ | [[Kategorie:Osvětim]] |
Aktuální verze z 21. 11. 2019, 15:53
Otto FISCHER | |
Narození | 7.10.1880 |
---|---|
Místo narození | Rychnov nad Kněžnou |
Úmrtí | asi 16.10.1944 |
Místo úmrtí | Osvětim (Polsko) |
Povolání |
68- Redaktor nebo žurnalista 45- Voják nebo partyzán |
Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 231 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=79263 |
FISCHER, Otto, * 7. 10. 1880 Rychnov nad Kněžnou, † asi 16. 10. 1944 Osvětim (Polsko), žurnalista, účastník 1. odboje
Pocházel z českožidovské rodiny. Studium národního hospodářství na české právnické fakultě v Praze nedokončil a věnoval se žurnalistické práci. Od mládí byl členem Masarykovy České strany lidové, později pokrokové. Na jaře 1910 se stal národohospodářským redaktorem Času. Po vyzrazení konspiračního styku strany se Švýcarskem v tzv. knoflíkové aféře byl 11. 10. 1915 společně s ostatními redaktory Času zatčen a do počátku března 1916 vězněn. Po propuštění z vazby nastoupil do náhradní stranické revue Novina, vydávané J. Herbenem, a po jejím zastavení přešel v listopadu 1916 do národohospodářské rubriky mladočeských Národních listů. V té době patřil v redakci kromě slovenského zpravodaje A. Štefánka k jediným přímým spolupracovníkům odbojové Maffie. Politicky řídil vedoucího rubriky R. Franzla. Později se podílel na vydávání odbojového orgánu F. Síse Národ a přičinil se o vstup podstatné části bývalých Masarykových straníků do České státoprávní demokracie. 1920–24 vedl národohospodářské zpravodajství v obnoveném Času, 1924 byl zástupcem šéfredaktora, 1925–38 odpovědným redaktorem deníku Národní osvobození a členem výboru Syndikátu československých novinářů. 1942–44 byl vězněn v terezínském ghettu, poté transportován do Osvětimi, kde zahynul v plynové komoře. Ve vězení zemřela i jeho manželka, pracovnice ženského hnutí, fejetonistka, divadelní referentka časopisů Tribuna, Čas, Národní osvobození a Jeviště Irma Jarmila Fischerová, roz. Ledečová (* 18. 1. 1884 Kostelec nad Orlicí, v literatuře uváděno nesprávně 17. 1. 1886, † únor 1945), známá z pražského tisku pod pseudonymem Jarmila Šťastná.
L: M. Paulová, Tajný výbor (Maffie) a spolupráce s Jihoslovany v letech 1916–1918, 1968, s. 25; Slovník prvního československého odboje 1914–18, 1993, s. 40; Terezínská pamětní kniha 2, 1995, s. 693.
P: www.holocaust.cz (databáze obětí); NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 123, obraz 167.
Martin Kučera