FISCHER Petr Matěj 22.2.1809-24.5.1892: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 24.5.1892
 
| datum úmrtí = 24.5.1892
 
| místo úmrtí = Smíchov (dnes Praha)
 
| místo úmrtí = Smíchov (dnes Praha)
| povolání = 19- Ekonom nebo statistik
+
| povolání = 19- Ekonom nebo statistik<br />62- Osvětový nebo veřejný činitel<br />72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury<br />
62- Osvětový nebo veřejný činitel
+
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 231-232
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 21. 11. 2019, 14:54

Petr Matěj FISCHER
Narození 22.2.1809
Místo narození Česká Cikánka (dnes č. o. Svratka)
Úmrtí 24.5.1892
Místo úmrtí Smíchov (dnes Praha)
Povolání 19- Ekonom nebo statistik
62- Osvětový nebo veřejný činitel
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 231-232

FISCHER, Petr Matěj (též FIŠER), * 22. 2. 1809 Česká Cikánka (dnes č. o. Svratka), † 24. 5. 1892 Smíchov (dnes Praha), průmyslový podnikatel, politik, mecenáš

Syn majitele papírny ve Svratce Josefa F. 1824–26 studoval na soukromé lesnické škole v Dačicích, poté pokračoval na lesnické akademii v Mariabrunnu u Vídně. Jako lesní úředník pracoval na řadě šlechtických velkostatků v Čechách i v rakouských zemích. Získal pověst odborníka na zalesňování, zakládal lesní školky. Zabýval se též dopravou dřeva a v době působení v Žichovicích nedaleko Sušice organizoval úpravy Otavy pro voroplavbu. 1846 byl jmenován přísežným znalcem pro lesnictví, odhadcem lesů a dozorcem nad lesním hospodářstvím několika šlechtických velkostatků v Čechách, ve Slezsku a v Haliči.

Jako samostatný podnikatel, majitel domu a rozsáhlého obchodu se stavebním dřevem se 1845 usadil na Smíchově, tehdy rychle se rozvíjejícím pražském předměstí. Patřil k významným českým vlastencům, 1848 byl členem Národní gardy a angažoval se v komunální politice: od 1864 člen městské rady, 1867 (a znovu 1871) smíchovský starosta. Výkon funkce ukončil 1874, ale ještě do 1883 byl členem obecního zastupitelstva, kde se věnoval především školství. 1876 byl F. zvolen okresním starostou, nedosáhl však úředního potvrzení ve funkci. 1875–83 předsedal pražskému politickému spolku Český klub, 1869 patřil k zakladatelům Akciového pivovaru na Smíchově (dnešní Staropramen). Politicky inklinoval ke staročechům. Na Smíchově dosáhl zřízení české měšťanské školy, neúspěšně usiloval o založení českého gymnázia. Ve své době prosluly tzv. fišerovské zábavy, tj. na konci školního roku jím financované každoroční dětské výlety zvláštním vlakem na venkov (do Mokropes, Čerčan aj.), které mívaly až patnáct set účastníků. 1866–67 byl F. starostou Sokola, působil jako člen Sboru pro postavení Národního divadla, 1878–80 byl předsedou Divadelního družstva. Od 1889 financoval stavbu Slavína na Vyšehradském hřbitově koncipovaného jako společné místo posledního odpočinku vynikajících českých osobností. Slavín dokončil rok po jeho smrti vlastenecký spolek Svatobor, jemuž věnovací listinou F. svěřil správu této hrobky.

Dvakrát se oženil, poprvé s Františkou Polákovou (1810–1866), podruhé 1870 s Marií Terezií Polákovou (1815–1887). Zemřel bezdětný, část majetku odkázal na dobročinné účely, dědicem jména i firmy se stal jeho adoptovaný syn, prokurista firmy Josef Fišer Novotný († 1924). Pohřben byl v Praze na Vyšehradském hřbitově, kam dal přenést rodinnou hrobku z Malostranského hřbitova.

L: nekrolog, in: Národní listy 31, 1892, č. 144, s. 4; P. F., in: Světozor 10, 1876, č. 27, s. 387; Památník vydaný na oslavu dvacetiletého trvání tělocvičné jednoty Sokola Pražského, [1882?], passim; OSN 9, s. 265; MSN 2, s. 776; K. Adámek, Z naší doby 4, 1890, s. 165; R. Wunš, Okres Smíchovský a jeho správa. Rukojeť ku zvláštní potřebě našich hodnostářů okresních i obecních, 1879, s. 108; J. Böhm, Monografie města Smíchova, 1882, passim; Československý háj 21, 1947, s. 304–305.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Václava Hořčáková