FISCHER Richard 27.3.1872-5.2.1954: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 5.2.1954
 
| datum úmrtí = 5.2.1954
 
| místo úmrtí = Olomouc
 
| místo úmrtí = Olomouc
| povolání = 44- Právník
+
| povolání = 44- Právník<br />48- Politický publicista
48- Politický publicista
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 232-233
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 21. 11. 2019, 14:55

Richard FISCHER
Narození 27.3.1872
Místo narození Loštice (u Mohelnice)
Úmrtí 5.2.1954
Místo úmrtí Olomouc
Povolání 44- Právník
48- Politický publicista
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 232-233

FISCHER, Richard, * 27. 3. 1872 Loštice (u Mohelnice), † 5. 2. 1954 Olomouc, advokát, komunální politik, publicista

Pocházel z vlastenecké rodiny, otec, sládek Gustav F., se politicky angažoval. F. maturoval na slovanském gymnáziu v Olomouci, ve studiích pokračoval na české Právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (1896 JUDr.). Vrátil se do Olomouce, kde nastoupil praxi u krajského soudu a v advokátní kanceláři A. Geislera. Podnikl cestu do Německa, Dánska a Švédska. Oženil se 1902 s Aurelií Böseovou, dcerou mlynáře z Loštic; manželé vychovali dva syny a dceru. V Olomouci si 1903 otevřel samostatnou advokátní kancelář a rychle se zavedl; vyznal se ve finančních, národohospodářských a školských otázkách a k tomu se jako poslanec moravského zemského sněmu (1906–18) stal autoritou české střední a severní Moravy. V Olomouci stál v čele Revolučního národního výboru a přebíral politickou moc orgány československého státu. Poté co v listopadu 1918 získal jmenování vládním komisařem pro správu města Olomouce, vzdal se členství v Revolučním národním shromáždění. Vytvořil Velkou Olomouc připojením třinácti samostatných českých obcí, takže se počet obyvatel výrazně zvýšil a město se změnilo na převážně české. 1923, 1928 a 1932 byl zvolen olomouckým starostou, ačkoli jeho národnědemokratické straně pozvolna popularita klesala. Až do 1939 se v této funkci zasloužil o demokratickou správu města, o udržení korektních vztahů mezi Čechy a dříve vládnoucími Němci, o všestranný rozvoj obce; zaměřil se mj. na stavby školních a veřejných budov, zvětšení rozlohy parků a veřejné zeleně, řešení dopravních poměrů zavedením městské autobusové dopravy, která byla v Olomouci zřízena 1927 jako v prvním městě na Moravě.

F. již během studií patřil k aktivním členům studentských spolků pokrokové orientace. Politickou dráhu zahájil nejprve jako člen Mladé Moravy, poté v pokrokářsky zaměřeném Politickém spolku pro severní Moravu, dále v Národní jednotě pro východní Moravu (1911–19 místostarosta, 1919–39 starosta). Spoluzaložil Moravskou pokrokovou stranu, jejímž předsedou byl zvolen 1907. V rámci českého národně liberálního tábora pak podnikl se svými stranickými kolegy fúzi s Lidovou stranou a stal se členem Lidové strany pokrokové, v níž zastával funkci místopředsedy výkonného výboru. 1906 a 1913 byl zvolen do moravského zemského sněmu, kde patřil k nejaktivnějším českým poslancům. Ve volbách do říšské rady 1911 propadl již v prvním kole. Od 1916 byl mezi pěti zástupci Moravy v pražském Národním výboru, v němž později reprezentoval mezitím sjednocenou Českou státoprávně demokratickou stranu. 1934 se stal členem nově zformovaného Národního sjednocení, vůdce strany K. Kramář ho krátce před svou smrtí pověřil vedením tohoto politického subjektu. Na dalším sjezdu byl F. zvolen jedním z pěti místopředsedů strany poté, co předsednická funkce zůstala neobsazena.

F. vynikl rovněž přednáškovou činností a obsáhlou publicistickou aktivitou, napsal a zveřejnil více než čtyřicet samostatných publikací a dále desítky časopiseckých a novinových článků. Byl znám také jako činoherní herec a operní zpěvák, který ztělesnil i hlavní role ve spolkových amatérských představeních, např. ve Smetanově Daliborovi a Prodané nevěstě nebo v Psohlavcích K. Kovařovice. Byl pohřben v rodišti.

D: Domácí průmysl na Moravě, 1902; Kapitoly z olomoucké radnice, 1912; Okresní zastupitelstva na Moravě, 1912; Činžovní dávka nebo zemská přirážka činžovní, 1913; Obecní statut král. hlav. města Olomouce, 1913; Oprava volebního řádu v obcích na Moravě, 1913; Politické myšlénky vlasteneckého kněze, 1913; Politika je poctivá práce pro lid, 1913; Zastoupení menšin a volby poměrné, 1913; Živnostenské školství a podpora živností v Rakousku, 1913; Finanční hospodářství markrabství moravského, 1914; Loštice ve svém národním, kulturním, politickém a hospodářském vývoji od r. 1848, 1, 1914; Veřejné subvence, 1914; Padesát let činnosti silničního výboru mohelnického okresu, 1915; Počátky průmyslu na severní Moravě, 1916; Počátky Obchodní a živnostenské komory v Olomouci 1851–1861, 1923; Národní jednota pro východní Moravu v Olomouci, 1925; Jazyková otázka v Olomouci, 1927;Olomouc roku 1848, 1928; Hrst válečných dokumentů, 1–2, 1929–1934; Političtí vězni v Olomouci od roku 1851–1857, 1931; Vznik a vývoj českých škol v Olomouci a německých obcích olomouckého okresu (1873–1930), 1932; Národní dům v Olomouci, jeho vznik a dějiny, 1933; Cesta mého života 1–4, 1934–1937; Olomoucká pevnost a její zrušení, 1935; Padesát let Národní jednoty. Kronika 1–4, 1935; Starostenské schůze a starostenský sbor okresu olomouckého od roku 1871–1918, 1936; Pokroková Morava 1893–1918, 1–2, 1937; České školství a Matice školská v Olomouci od r. 1872–1918, 1–2, 1937–1938; Olomoucký památník 1848–1918, 1938; Zaniklé české spolky v Olomouci, 1938; České noviny a novináři v Olomouci 1848–1938, 1–2, 1939; Jan Jestřábek, starosta, zemský poslanec, předseda záložny atd. ve Velké Bystřici, 1940.

L: Dr. R. F., in: Pozor 26. 3. 1932 (zvl. příl., s. 1–8); Našinec 27. 3. 1932, s. 4; Osvobozený Našinec 27. 3. 1947, s. 5; B. Vybíral, Čtyřicet let novinářské a spisovatelské činnosti Dra R. F. v bibliografickém přehledu, 1932; Almanach moravského sněmu zemského zvoleného od 11. listopadu do 7. prosince 1906, 1906, s. 161–162; Almanach Národního shromáždění, 1919, s. 111–112; A. Lang, Dr. R. F., historik Loštic, in: Severní Morava 23, 1972, s. 70–73; J. Bieberle, JUDr. R. F., 1992; Almanach českých právníků, 1904, M. Navrátil (ed.), s. 31; Heller 1 (1912), s. 42; Album representantů, s. 939; AČP, s. 98–99; Slezsko 1, s. 34–36; J. Galandauer a kol., Slovník prvního československého odboje, s. 41–42; J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918, 2012, s. 182–186.

P: SOkA, Olomouc, fond pozůstalost JUDr. R. F. (26 kartonů, osobní doklady, vlastní životopis, osobní korespondence např. s Masarykem, Kramářem, veřejné projevy; inventář z 1972 zpracovaný E. Mádrovou).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Cibulka