FISCHER Rudolf 18.12.1910-2.8.1971: Porovnání verzí
(FISCHER_Rudolf_18.12.1910-2.8.1971) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 18.12.1910 | | datum narození = 18.12.1910 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Kynšperk nad Ohří |
| datum úmrtí = 2.8.1971 | | datum úmrtí = 2.8.1971 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Erfurt (Německo) |
| povolání = 55- Jazykovědec | | povolání = 55- Jazykovědec | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''FISCHER, Rudolf,''' ''* 18. 12. 1910 Kynšperk nad Ohří, † 2. 8. 1971 Erfurt (Německo), slavista, germanista, onomastik'' | ||
+ | |||
+ | Syn krejčího, po maturitě na chebském gymnáziu studoval | ||
+ | 1929–35 slovanskou a německou filologii na Německé univerzitě | ||
+ | v Praze. 1939–45 vyučoval na různých školách v severočeském | ||
+ | a jihočeském pohraničí. Brzo se začal obírat německo-slovanskými | ||
+ | vztahy především v oblasti místních jmen. Jeho publikace | ||
+ | o místních jménech na Chebsku byla za nacistické okupace dána | ||
+ | na index, protože autor položil důraz na bohatství slovanských | ||
+ | jmen, a zároveň mu byla odepřena možnost univerzitní kariéry. | ||
+ | Po 1945 působil v Durynsku jako učitel a referent pro výuku ruského | ||
+ | jazyka. Začátkem padesátých let se habilitoval prací o místních | ||
+ | jménech západních Čech na Filozofické fakultě Univerzity | ||
+ | Friedricha Schillera v Jeně, kde vedl Slovanský ústav a kde byl | ||
+ | 1952 jmenován profesorem. 1953 byl povolán na katedru slavistiky | ||
+ | Univerzity Karla Marxe v Lipsku, kde působil jako řádný | ||
+ | profesor bohemistiky do 1969, kdy byl z politických důvodů místa | ||
+ | zbaven. 1956 zahájil spolu s Theodorem Fringsem z pověření Historické | ||
+ | komise Saské akademie vydávání edice ''Deutsch-slawische Forschungen zur Namenkunde und Siedlungsgeschichte'', 1965 založil | ||
+ | společnou německo-polskou edici ''Onomastica Slavogermanica''. | ||
+ | Vedle onomastiky se věnoval i německo-slovanským jazykovým | ||
+ | a literárním vztahům a historii německé slavistiky. Spolu s Bohuslavem | ||
+ | Havránkem 1968 vydaný dvousvazkový sborník | ||
+ | ''Deutsch-tschechische Beziehungen im Bereich der Sprache und Literatur'' svědčí o jeho hlubokém sepětí s bohemistikou. V řadě časopisecky | ||
+ | uveřejněných studií se zabýval vztahy německých klasiků | ||
+ | k Čechám, českou středověkou i novodobější literaturou. Byl též | ||
+ | autorem učebnic českého jazyka a česko-německého slovníku. | ||
+ | Četnými vlastními publikacemi, rozsáhlou vydavatelskou a redakční | ||
+ | činností si získal ohlas daleko za hranicemi Německa. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Die Ortsnamen des Bezirkes Falkenau, 1938; Zur Namenkunde des | ||
+ | Egerlandes, 1940; Probleme der Namenforschung an Orts- und Flurnamen | ||
+ | im westlichen Böhmen und in seiner Nachbarschaft, Berlin 1952; Ortsnamen | ||
+ | der Kreise Arnstadt und Ilmenau, Halle/Saale 1956; Die Ortsnamen | ||
+ | des Kreises Rudolstadt, tamtéž 1959; Erkentnisse und Aufgaben der slawistischen | ||
+ | Namenforschung, Berlin 1959. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Onomastica Slavogermanica 3, 1967, s. 227–231 (podrobná bibliografie); | ||
+ | tamtéž 7, 1973, s. 7–10 (nekrolog a dodatky k bibliografii); NBS, s. 133. | ||
+ | |||
+ | Jiří Vacek | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] | ||
[[Kategorie:1910]] | [[Kategorie:1910]] | ||
+ | [[Kategorie:Kynšperk nad Ohří]] | ||
[[Kategorie:1971]] | [[Kategorie:1971]] | ||
+ | [[Kategorie:Erfurt]] |
Verze z 22. 1. 2018, 20:21
Rudolf FISCHER | |
Narození | 18.12.1910 |
---|---|
Místo narození | Kynšperk nad Ohří |
Úmrtí | 2.8.1971 |
Místo úmrtí | Erfurt (Německo) |
Povolání | 55- Jazykovědec |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55328 |
FISCHER, Rudolf, * 18. 12. 1910 Kynšperk nad Ohří, † 2. 8. 1971 Erfurt (Německo), slavista, germanista, onomastik
Syn krejčího, po maturitě na chebském gymnáziu studoval 1929–35 slovanskou a německou filologii na Německé univerzitě v Praze. 1939–45 vyučoval na různých školách v severočeském a jihočeském pohraničí. Brzo se začal obírat německo-slovanskými vztahy především v oblasti místních jmen. Jeho publikace o místních jménech na Chebsku byla za nacistické okupace dána na index, protože autor položil důraz na bohatství slovanských jmen, a zároveň mu byla odepřena možnost univerzitní kariéry. Po 1945 působil v Durynsku jako učitel a referent pro výuku ruského jazyka. Začátkem padesátých let se habilitoval prací o místních jménech západních Čech na Filozofické fakultě Univerzity Friedricha Schillera v Jeně, kde vedl Slovanský ústav a kde byl 1952 jmenován profesorem. 1953 byl povolán na katedru slavistiky Univerzity Karla Marxe v Lipsku, kde působil jako řádný profesor bohemistiky do 1969, kdy byl z politických důvodů místa zbaven. 1956 zahájil spolu s Theodorem Fringsem z pověření Historické komise Saské akademie vydávání edice Deutsch-slawische Forschungen zur Namenkunde und Siedlungsgeschichte, 1965 založil společnou německo-polskou edici Onomastica Slavogermanica. Vedle onomastiky se věnoval i německo-slovanským jazykovým a literárním vztahům a historii německé slavistiky. Spolu s Bohuslavem Havránkem 1968 vydaný dvousvazkový sborník Deutsch-tschechische Beziehungen im Bereich der Sprache und Literatur svědčí o jeho hlubokém sepětí s bohemistikou. V řadě časopisecky uveřejněných studií se zabýval vztahy německých klasiků k Čechám, českou středověkou i novodobější literaturou. Byl též autorem učebnic českého jazyka a česko-německého slovníku. Četnými vlastními publikacemi, rozsáhlou vydavatelskou a redakční činností si získal ohlas daleko za hranicemi Německa.
D: Die Ortsnamen des Bezirkes Falkenau, 1938; Zur Namenkunde des Egerlandes, 1940; Probleme der Namenforschung an Orts- und Flurnamen im westlichen Böhmen und in seiner Nachbarschaft, Berlin 1952; Ortsnamen der Kreise Arnstadt und Ilmenau, Halle/Saale 1956; Die Ortsnamen des Kreises Rudolstadt, tamtéž 1959; Erkentnisse und Aufgaben der slawistischen Namenforschung, Berlin 1959.
L: Onomastica Slavogermanica 3, 1967, s. 227–231 (podrobná bibliografie); tamtéž 7, 1973, s. 7–10 (nekrolog a dodatky k bibliografii); NBS, s. 133.
Jiří Vacek