FISCHER Rudolf 18.12.1910-2.8.1971: Porovnání verzí

Z Personal
(FISCHER_Rudolf_18.12.1910-2.8.1971)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 18.12.1910
 
| datum narození = 18.12.1910
| místo narození =  
+
| místo narození = Kynšperk nad Ohří
 
| datum úmrtí = 2.8.1971
 
| datum úmrtí = 2.8.1971
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Erfurt (Německo)
 
| povolání = 55- Jazykovědec
 
| povolání = 55- Jazykovědec
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Rudolf FISCHER
+
}}
 +
 
 +
'''FISCHER, Rudolf,''' ''* 18. 12. 1910 Kynšperk nad Ohří, † 2. 8. 1971 Erfurt (Německo), slavista, germanista, onomastik''
 +
 
 +
Syn krejčího, po maturitě na chebském gymnáziu studoval
 +
1929–35 slovanskou a německou filologii na Německé univerzitě
 +
v Praze. 1939–45 vyučoval na různých školách v severočeském
 +
a jihočeském pohraničí. Brzo se začal obírat německo-slovanskými
 +
vztahy především v oblasti místních jmen. Jeho publikace
 +
o místních jménech na Chebsku byla za nacistické okupace dána
 +
na index, protože autor položil důraz na bohatství slovanských
 +
jmen, a zároveň mu byla odepřena možnost univerzitní kariéry.
 +
Po 1945 působil v Durynsku jako učitel a referent pro výuku ruského
 +
jazyka. Začátkem padesátých let se habilitoval prací o místních
 +
jménech západních Čech na Filozofické fakultě Univerzity
 +
Friedricha Schillera v Jeně, kde vedl Slovanský ústav a kde byl
 +
1952 jmenován profesorem. 1953 byl povolán na katedru slavistiky
 +
Univerzity Karla Marxe v Lipsku, kde působil jako řádný
 +
profesor bohemistiky do 1969, kdy byl z politických důvodů místa
 +
zbaven. 1956 zahájil spolu s Theodorem Fringsem z pověření Historické
 +
komise Saské akademie vydávání edice ''Deutsch-slawische Forschungen zur Namenkunde und Siedlungsgeschichte'', 1965 založil
 +
společnou německo-polskou edici ''Onomastica Slavogermanica''.
 +
Vedle onomastiky se věnoval i německo-slovanským jazykovým
 +
a literárním vztahům a historii německé slavistiky. Spolu s Bohuslavem
 +
Havránkem 1968 vydaný dvousvazkový sborník
 +
''Deutsch-tschechische Beziehungen im Bereich der Sprache und Literatur'' svědčí o jeho hlubokém sepětí s bohemistikou. V řadě časopisecky
 +
uveřejněných studií se zabýval vztahy německých klasiků
 +
k Čechám, českou středověkou i novodobější literaturou. Byl též
 +
autorem učebnic českého jazyka a česko-německého slovníku.
 +
Četnými vlastními publikacemi, rozsáhlou vydavatelskou a redakční
 +
činností si získal ohlas daleko za hranicemi Německa.
 +
 
 +
'''D:''' Die Ortsnamen des Bezirkes Falkenau, 1938; Zur Namenkunde des
 +
Egerlandes, 1940; Probleme der Namenforschung an Orts- und Flurnamen
 +
im westlichen Böhmen und in seiner Nachbarschaft, Berlin 1952; Ortsnamen
 +
der Kreise Arnstadt und Ilmenau, Halle/Saale 1956; Die Ortsnamen
 +
des Kreises Rudolstadt, tamtéž 1959; Erkentnisse und Aufgaben der slawistischen
 +
Namenforschung, Berlin 1959.
 +
 
 +
'''L:''' Onomastica Slavogermanica 3, 1967, s. 227–231 (podrobná bibliografie);
 +
tamtéž 7, 1973, s. 7–10 (nekrolog a dodatky k bibliografii); NBS, s. 133.
 +
 
 +
Jiří Vacek
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]
 
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]
  
 
[[Kategorie:1910]]
 
[[Kategorie:1910]]
 +
[[Kategorie:Kynšperk nad Ohří]]
 
[[Kategorie:1971]]
 
[[Kategorie:1971]]
 +
[[Kategorie:Erfurt]]

Verze z 22. 1. 2018, 19:21

Rudolf FISCHER
Narození 18.12.1910
Místo narození Kynšperk nad Ohří
Úmrtí 2.8.1971
Místo úmrtí Erfurt (Německo)
Povolání 55- Jazykovědec

FISCHER, Rudolf, * 18. 12. 1910 Kynšperk nad Ohří, † 2. 8. 1971 Erfurt (Německo), slavista, germanista, onomastik

Syn krejčího, po maturitě na chebském gymnáziu studoval 1929–35 slovanskou a německou filologii na Německé univerzitě v Praze. 1939–45 vyučoval na různých školách v severočeském a jihočeském pohraničí. Brzo se začal obírat německo-slovanskými vztahy především v oblasti místních jmen. Jeho publikace o místních jménech na Chebsku byla za nacistické okupace dána na index, protože autor položil důraz na bohatství slovanských jmen, a zároveň mu byla odepřena možnost univerzitní kariéry. Po 1945 působil v Durynsku jako učitel a referent pro výuku ruského jazyka. Začátkem padesátých let se habilitoval prací o místních jménech západních Čech na Filozofické fakultě Univerzity Friedricha Schillera v Jeně, kde vedl Slovanský ústav a kde byl 1952 jmenován profesorem. 1953 byl povolán na katedru slavistiky Univerzity Karla Marxe v Lipsku, kde působil jako řádný profesor bohemistiky do 1969, kdy byl z politických důvodů místa zbaven. 1956 zahájil spolu s Theodorem Fringsem z pověření Historické komise Saské akademie vydávání edice Deutsch-slawische Forschungen zur Namenkunde und Siedlungsgeschichte, 1965 založil společnou německo-polskou edici Onomastica Slavogermanica. Vedle onomastiky se věnoval i německo-slovanským jazykovým a literárním vztahům a historii německé slavistiky. Spolu s Bohuslavem Havránkem 1968 vydaný dvousvazkový sborník Deutsch-tschechische Beziehungen im Bereich der Sprache und Literatur svědčí o jeho hlubokém sepětí s bohemistikou. V řadě časopisecky uveřejněných studií se zabýval vztahy německých klasiků k Čechám, českou středověkou i novodobější literaturou. Byl též autorem učebnic českého jazyka a česko-německého slovníku. Četnými vlastními publikacemi, rozsáhlou vydavatelskou a redakční činností si získal ohlas daleko za hranicemi Německa.

D: Die Ortsnamen des Bezirkes Falkenau, 1938; Zur Namenkunde des Egerlandes, 1940; Probleme der Namenforschung an Orts- und Flurnamen im westlichen Böhmen und in seiner Nachbarschaft, Berlin 1952; Ortsnamen der Kreise Arnstadt und Ilmenau, Halle/Saale 1956; Die Ortsnamen des Kreises Rudolstadt, tamtéž 1959; Erkentnisse und Aufgaben der slawistischen Namenforschung, Berlin 1959.

L: Onomastica Slavogermanica 3, 1967, s. 227–231 (podrobná bibliografie); tamtéž 7, 1973, s. 7–10 (nekrolog a dodatky k bibliografii); NBS, s. 133.

Jiří Vacek