FISCHER Rudolf 18.12.1910-2.8.1971

Z Personal
Rudolf FISCHER
Narození 18.12.1910
Místo narození Kynšperk nad Ohří
Úmrtí 2.8.1971
Místo úmrtí Erfurt (Německo)
Povolání 55- Jazykovědec
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55328

FISCHER, Rudolf, * 18. 12. 1910 Kynšperk nad Ohří, † 2. 8. 1971 Erfurt (Německo), slavista, germanista, onomastik

Syn krejčího, po maturitě na chebském gymnáziu studoval 1929–35 slovanskou a německou filologii na Německé univerzitě v Praze. 1939–45 vyučoval na různých školách v severočeském a jihočeském pohraničí. Brzo se začal obírat německo-slovanskými vztahy především v oblasti místních jmen. Jeho publikace o místních jménech na Chebsku byla za nacistické okupace dána na index, protože autor položil důraz na bohatství slovanských jmen, a zároveň mu byla odepřena možnost univerzitní kariéry. Po 1945 působil v Durynsku jako učitel a referent pro výuku ruského jazyka. Začátkem padesátých let se habilitoval prací o místních jménech západních Čech na Filozofické fakultě Univerzity Friedricha Schillera v Jeně, kde vedl Slovanský ústav a kde byl 1952 jmenován profesorem. 1953 byl povolán na katedru slavistiky Univerzity Karla Marxe v Lipsku, kde působil jako řádný profesor bohemistiky do 1969, kdy byl z politických důvodů místa zbaven. 1956 zahájil spolu s Theodorem Fringsem z pověření Historické komise Saské akademie vydávání edice Deutsch-slawische Forschungen zur Namenkunde und Siedlungsgeschichte, 1965 založil společnou německo-polskou edici Onomastica Slavogermanica. Vedle onomastiky se věnoval i německo-slovanským jazykovým a literárním vztahům a historii německé slavistiky. Spolu s Bohuslavem Havránkem 1968 vydaný dvousvazkový sborník Deutsch-tschechische Beziehungen im Bereich der Sprache und Literatur svědčí o jeho hlubokém sepětí s bohemistikou. V řadě časopisecky uveřejněných studií se zabýval vztahy německých klasiků k Čechám, českou středověkou i novodobější literaturou. Byl též autorem učebnic českého jazyka a česko-německého slovníku. Četnými vlastními publikacemi, rozsáhlou vydavatelskou a redakční činností si získal ohlas daleko za hranicemi Německa.

D: Die Ortsnamen des Bezirkes Falkenau, 1938; Zur Namenkunde des Egerlandes, 1940; Probleme der Namenforschung an Orts- und Flurnamen im westlichen Böhmen und in seiner Nachbarschaft, Berlin 1952; Ortsnamen der Kreise Arnstadt und Ilmenau, Halle/Saale 1956; Die Ortsnamen des Kreises Rudolstadt, tamtéž 1959; Erkentnisse und Aufgaben der slawistischen Namenforschung, Berlin 1959.

L: Onomastica Slavogermanica 3, 1967, s. 227–231 (podrobná bibliografie); tamtéž 7, 1973, s. 7–10 (nekrolog a dodatky k bibliografii); NBS, s. 133.

Jiří Vacek