FISCHER Vladimír 4.7.1870-28.10.1947: Porovnání verzí

Verze z 27. 1. 2018, 10:23

Vladimír FISCHER
Narození	4.7.1870
Místo narození	Fryšták
Úmrtí	28.10.1947
Místo úmrtí	Brno
Povolání	29- Stavař 61- Pedagog
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55331

FISCHER, Vladimír, * 4. 7. 1870 Fryšták, † 28. 10. 1947 Brno, architekt, pedagog

Byl synem stavitele Antonína F., který vedl v rodišti a později v Holešově vlastní stavební podnik. Po studiu inženýrského stavitelství a zeměměřičství na pražské české technice (1887–93) odešel jako jednoroční dobrovolník do Vídně, kde 1895–98 praktikoval u E. Förstera, H. Helmera a F. Fellnera ml. Po krátkém působení v otcově firmě byl 1901 jmenován adjunktem státní stavební služby při místodržitelství v Brně, kde pracoval až do 1918. Byl činný rovněž jako konzervátor vídeňské Centrální komise pro památkovou péči v okresech Dačice, Jihlava, Moravské Budějovice a Třebíč (1910–18). Po vzniku republiky pracoval 1918–23 jako vrchní stavební rada a přednosta oddělení pro pozemní stavby při Zemské správě politické v Brně a 1923–39 jako profesor i ředitel ústavu pozemních staveb užitkových na ČVŠT. Na škole zastával funkce děkana odboru architektury a pozemního stavitelství (1924/25, 1935/36) a rektora (1931/32). Působil 1939–41 jako konzervátor Státního památkového úřadu v Brně pro okres Brno-venkov.

F. historizující až romantizující realizace vzniklé před 1918 ovlivnily vídeňská praxe a moravské renesanční i barokní památky. Připomínaly stavby F. Ohmanna nebo A. Wiehla a F. je organicky začleňoval do prostředí historických měst. Usiloval o domácí moravský styl v opozici k pražské a vídeňské moderně. Ve dvacátých a třicátých letech se zdrženlivě přizpůsoboval internacionálnímu proudu funkcionalismu, tvorbu zjednodušoval a pročišťoval, avšak svých dřívějších zásad se nevzdal a dosahoval kompromisů mezi tradičním a moderním pojetím.

Byl členem poradního regulačního sboru pro Velké Brno, umělecké komise ministerstva školství a národní osvěty, Spolku českých inženýrů a architektů SIA či Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně. Od 1919 pracoval jako redaktor časopisu Architektonický obzor, později Architekt SIA.

D: výběr, Brno: reformní reálné gymnázium, Antonínská ul., 1903; nájemní domy Smetanova, Merhautova, Štefánikova, Botanická, Cihlářská ul., 1910; Cyrilometodějská záložna, Zelný trh, 1913–1915; vojenská kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova, Chodská ul., 1915; Pivovarská banka, Česká ul., 1920; přestavba kostela sv. Bartoloměje, Brno-Žebětín, 1922–1923; kostel sv. Jana Nepomuckého, Brno-Starý Lískovec, 1923–1925; dívčí domov Kounicových studentských kolejí, Mučednická ul., 1924; klášter cyrilek s ústavem pro mentálně postižené děti a se školou, Lerchova ul., 1924–1925, 1930; mechanicko-technologický pavilon ČVŠT, Veveří ul., 1925–1926; obchodní dům K. Vágnera, Česká ul., 1928; Jubilejní úrazová nemocnice, ul. Ponávka, 1930–1933 (s K. H. Kepkou); kostel sv. Augustina, nám. Míru, 1930–1935; Spořitelna zemského hlavního města Brna, Kobližná ul., 1931–1932; Důmútěchy, Žlutý kopec, 1931–1934 (s B. Rozehnalem; dnes Masarykův onkologický ústav); dívčí gymnázium s kaplí, Lerchova ul., 1936. Prostějov: obnova a úprava zámku pro záložnu, 1900–1906; tzv. Součkův dům, 1901–1902; hotel U Tří králů, 1906; nájemní dům J. Stava, 1912. Další realizace: radnice, Fryšták, 1900–1901; obecná škola chlapecká a dívčí, Tišnov, 1903; radnice, Tišnov, 1905–1906; tzv. Augustiniánský dům, Luhačovice, 1906; obecná a měšťanská škola, Slavkov u Brna, 1906–1907; arcibiskupská rezidence, Olomouc, 1906–1910; záložna, Slavkov u Brna, 1907; Finanční ředitelství, Olomouc, 1908; škola, Veverská Bítýška, 1910–1911; obecná a měšťanská škola, Holešov, 1911; radnice, Ostrava (spoluautor), 1924–1930.

L: výběr: Architektonický obzor 6, 1907, s. 4 (dívčí škola v Tišnově); tamtéž 17, 1918, s. 2–5, 14–17 (Cyrilometodějská záložna v Brně); J. Kühndel – J. Mathon, Pernštejnský zámek v Prostějově, 1932, passim; L. Jadrníček, Městečko Fryšták od nejstarších dob po naše časy. Paměti starých Fryštačanů a jejich rody, 1933, passim; S. Kučera, Dílo profesora ing. V. F., in: Měsíc 1933, s. 25n.; A. Žák, Nová budova Spořitelny zemského hlavního města Brna, in: tamtéž, s. 21n.; Architekt SIA 34, 1935, s. 69–72 (Nemocnice úrazové pojišťovny dělnické v Brně); K. Frič, Stavba nové radnice, in: Technická práce na Ostravsku 1926–1936, 1936, s. 783–791; ČsB 1, serie 25, 25. 4. 1940; B. Babánek, Za profesorem Ing. V. F. Řeč nad rakví, 1947; L. Jadrníček, Městečko Fryšták, Horní Ves, Dolní Ves, Lukoveček a Vítová, 1947, passim; V. Šlapeta – P. Zatloukal, Moderní architektura v Prostějově, in: Památky a příroda 7, 1982, s. 257; J. Bílek, Brněnské kostely, 1988, passim; K. Kuča, Památky Brna, 1989, passim; P. Zatloukal, Moravská Ostrava – rezervace pozdní secese a art deco, in: Památky a příroda 15, 1990, s. 266–267; L. Krčálová, Brněnská architektura 1919–1939, in: Bulletin Moravské galerie v Brně 49, 1993, s. 81n.; táž, Brněnská architektura 1919–1939, in: Výtvarná kultura v Brně 1918–1938, 1993, s. 12–13 (katalog výstavy); B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, s. 154, 169, 240, 249, 501, 604; NEČVU 1, s. 180n.; J. Sedlák, Věrný stoupenec historizující tradice. K 50. výročí úmrtí architekta V. F., in: Prostor Zlín 5, 1997, č. 5, s. 12n.; Z. Kudělka – J. Chatrný (eds.), O nové Brno. Brněnská architektura 1919–1939, 2000, s. 40, 45, 78, obr. s. 217–219, 258, 393 (katalog výstavy); J. Osolsobě, Architektonické a pedagogické dílo profesorů odboru architektury a pozemního stavitelství na ČVŠT v Brně v letech 1919–1939, 2000, s. 5, 8, 11–12; táž, Od historismů ke konstruktivismu. Architekt V. F., raná tvorba, in: Bulletin Moravské galerie v Brně 62, 2006, s. 231–240; táž, Od historismů ke konstruktivismu. Architekt V. F., zralá pozdní tvorba, in: tamtéž 64, 2008, s. 143–151; J. Osolsobě – A. Filip, Stylové proměny sakrálních staveb V. F., in: A. Filip – N. Schmidt (eds.), Dům Boží a brána nebe ve 20. století. Studie o sakrální architektuře, 2009, s. 98–124; G. Novotný, Jaroslav Bakeš (1871–1930). Lékař, na něhož se zapomnělo, 2012, s. 464 (rejstřík); J. Lunda, Kostel sv. Bartoloměje v Brně-Žebětíně a jeho přestavba ve 20. století, 2011 (bakalářská práce FF MU, Brno).

Lenka Kudělková