Biografický slovník
FISCHL Otto 17.8.1902-3.12.1952: Porovnání verzí
(FISCHL_Otto_17.8.1902-3.12.1952) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Otto FISCHL | | jméno = Otto FISCHL | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Fischl Otto portret.png |
| datum narození = 17.8.1902 | | datum narození = 17.8.1902 | ||
| místo narození = Dobřany | | místo narození = Dobřany | ||
| datum úmrtí = 3.12.1952 | | datum úmrtí = 3.12.1952 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| − | | povolání = 44- Právník | + | | povolání = 44- Právník<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| − | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 238 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''FISCHL, Otto,''' ''* 17. 8. 1902 Dobřany (u Plzně), † 3. 12. 1952 Praha (popraven), politik, diplomat'' | ||
| + | |||
| + | Syn židovského obchodníka. Vystudoval nejprve gymnázium | ||
| + | v Plzni, pak absolvoval Právnickou fakultu UK v Praze (JUDr. | ||
| + | 1926). Snad už 1928 vstoupil do KSČ. Od 1930 pracoval jako | ||
| + | advokát, společník kanceláře Mautner, po vzniku protektorátu | ||
| + | musel svou praxi z rasových důvodů ukončit. Smíšené manželství | ||
| + | a v závěru války předstíraný infarkt ho uchránily od transportu | ||
| + | do Terezína, většina příbuzných se však stala obětí holocaustu. | ||
| + | Po skončení druhé světové války působil nejprve | ||
| + | v aparátu ÚV KSČ a nakladatelství Svoboda, 1946 se stal vedoucím | ||
| + | hospodářského oddělení ÚV KSČ. 1948–49 vykonával | ||
| + | funkci náměstka ministra financí J. Dolanského, mj. měl na starosti | ||
| + | židovskou emigraci do Izraele a agendu spojenou s vystěhovalectvím. | ||
| + | Po vzniku NDR byl k 1. prosinci 1949 jmenován | ||
| + | prvním vyslancem ČSR ve východním Berlíně. Po emigraci dcery | ||
| + | Evy do Západního Berlína byl 1951 z funkce odvolán a dočasně | ||
| + | nahrazen L. Fürnbergem. Oficiálně se vrátil na ministerstvo | ||
| + | financí, ale již v polovině téhož roku ho zatkla StB a věznila | ||
| + | v Praze-Ruzyni. Pod nátlakem se přiznal k povolování nadměrného | ||
| + | vývozu majetku rodinami emigrantů, čímž docházelo | ||
| + | k okrádání státu, vyčíslenému na deset miliard korun, i k práci | ||
| + | pro americké a izraelské tajné služby. Nakonec byl v procesu | ||
| + | s tzv. protistátním spikleneckým centrem v čele s R. Slánským | ||
| + | v listopadu 1952 odsouzen k trestu smrti a na Pankráci popraven. | ||
| + | Jako řadě dalších obžalovaných i jemu přitížil židovský původ. | ||
| + | Manželka s druhou dcerou Helenou byla vystěhována na | ||
| + | Fulnecko a nakonec obě ilegálně odešly 1965 přes Jugoslávii do | ||
| + | exilu. 1963 byl F. rehabilitován jen částečně, zůstalo mu odsouzení | ||
| + | pro trestný čin zneužití úřední moci k obohacování (paradoxně | ||
| + | smazaný amnestií 1960), ÚV KSČ posmrtně potvrdil | ||
| + | i jeho vyloučení ze strany. K revokování tohoto usnesení došlo | ||
| + | až 1968. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem | ||
| + | Slánským, 1953; K. Kaplan, Zpráva o zavraždění generálního tajemníka, | ||
| + | 1992, passim; J. Dejmek a kol., Diplomacie Československa II. Biografický | ||
| + | slovník československých diplomatů, 2013, s. 324; Rudé právo 22. 8. 1963, s. 2. | ||
| + | |||
| + | Zdeněk Doskočil | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
| Řádka 18: | Řádka 60: | ||
[[Kategorie:Dobřany]] | [[Kategorie:Dobřany]] | ||
[[Kategorie:1952]] | [[Kategorie:1952]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 10. 8. 2020, 19:53
| Otto FISCHL | |
 | |
| Narození | 17.8.1902 |
|---|---|
| Místo narození | Dobřany |
| Úmrtí | 3.12.1952 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
44- Právník 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 238 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137102 |
FISCHL, Otto, * 17. 8. 1902 Dobřany (u Plzně), † 3. 12. 1952 Praha (popraven), politik, diplomat
Syn židovského obchodníka. Vystudoval nejprve gymnázium v Plzni, pak absolvoval Právnickou fakultu UK v Praze (JUDr. 1926). Snad už 1928 vstoupil do KSČ. Od 1930 pracoval jako advokát, společník kanceláře Mautner, po vzniku protektorátu musel svou praxi z rasových důvodů ukončit. Smíšené manželství a v závěru války předstíraný infarkt ho uchránily od transportu do Terezína, většina příbuzných se však stala obětí holocaustu. Po skončení druhé světové války působil nejprve v aparátu ÚV KSČ a nakladatelství Svoboda, 1946 se stal vedoucím hospodářského oddělení ÚV KSČ. 1948–49 vykonával funkci náměstka ministra financí J. Dolanského, mj. měl na starosti židovskou emigraci do Izraele a agendu spojenou s vystěhovalectvím. Po vzniku NDR byl k 1. prosinci 1949 jmenován prvním vyslancem ČSR ve východním Berlíně. Po emigraci dcery Evy do Západního Berlína byl 1951 z funkce odvolán a dočasně nahrazen L. Fürnbergem. Oficiálně se vrátil na ministerstvo financí, ale již v polovině téhož roku ho zatkla StB a věznila v Praze-Ruzyni. Pod nátlakem se přiznal k povolování nadměrného vývozu majetku rodinami emigrantů, čímž docházelo k okrádání státu, vyčíslenému na deset miliard korun, i k práci pro americké a izraelské tajné služby. Nakonec byl v procesu s tzv. protistátním spikleneckým centrem v čele s R. Slánským v listopadu 1952 odsouzen k trestu smrti a na Pankráci popraven. Jako řadě dalších obžalovaných i jemu přitížil židovský původ. Manželka s druhou dcerou Helenou byla vystěhována na Fulnecko a nakonec obě ilegálně odešly 1965 přes Jugoslávii do exilu. 1963 byl F. rehabilitován jen částečně, zůstalo mu odsouzení pro trestný čin zneužití úřední moci k obohacování (paradoxně smazaný amnestií 1960), ÚV KSČ posmrtně potvrdil i jeho vyloučení ze strany. K revokování tohoto usnesení došlo až 1968.
L: Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským, 1953; K. Kaplan, Zpráva o zavraždění generálního tajemníka, 1992, passim; J. Dejmek a kol., Diplomacie Československa II. Biografický slovník československých diplomatů, 2013, s. 324; Rudé právo 22. 8. 1963, s. 2.
Zdeněk Doskočil
