FISCHL Otto 17.8.1902-3.12.1952: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 3.12.1952
 
| datum úmrtí = 3.12.1952
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 44- Právník
+
| povolání = 44- Právník<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 238
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 21. 11. 2019, 15:18

Otto FISCHL
Narození 17.8.1902
Místo narození Dobřany
Úmrtí 3.12.1952
Místo úmrtí Praha
Povolání 44- Právník
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 238

FISCHL, Otto, * 17. 8. 1902 Dobřany (u Plzně), † 3. 12. 1952 Praha (popraven), politik, diplomat

Syn židovského obchodníka. Vystudoval nejprve gymnázium v Plzni, pak absolvoval Právnickou fakultu UK v Praze (JUDr. 1926). Snad už 1928 vstoupil do KSČ. Od 1930 pracoval jako advokát, společník kanceláře Mautner, po vzniku protektorátu musel svou praxi z rasových důvodů ukončit. Smíšené manželství a v závěru války předstíraný infarkt ho uchránily od transportu do Terezína, většina příbuzných se však stala obětí holocaustu. Po skončení druhé světové války působil nejprve v aparátu ÚV KSČ a nakladatelství Svoboda, 1946 se stal vedoucím hospodářského oddělení ÚV KSČ. 1948–49 vykonával funkci náměstka ministra financí J. Dolanského, mj. měl na starosti židovskou emigraci do Izraele a agendu spojenou s vystěhovalectvím. Po vzniku NDR byl k 1. prosinci 1949 jmenován prvním vyslancem ČSR ve východním Berlíně. Po emigraci dcery Evy do Západního Berlína byl 1951 z funkce odvolán a dočasně nahrazen L. Fürnbergem. Oficiálně se vrátil na ministerstvo financí, ale již v polovině téhož roku ho zatkla StB a věznila v Praze-Ruzyni. Pod nátlakem se přiznal k povolování nadměrného vývozu majetku rodinami emigrantů, čímž docházelo k okrádání státu, vyčíslenému na deset miliard korun, i k práci pro americké a izraelské tajné služby. Nakonec byl v procesu s tzv. protistátním spikleneckým centrem v čele s R. Slánským v listopadu 1952 odsouzen k trestu smrti a na Pankráci popraven. Jako řadě dalších obžalovaných i jemu přitížil židovský původ. Manželka s druhou dcerou Helenou byla vystěhována na Fulnecko a nakonec obě ilegálně odešly 1965 přes Jugoslávii do exilu. 1963 byl F. rehabilitován jen částečně, zůstalo mu odsouzení pro trestný čin zneužití úřední moci k obohacování (paradoxně smazaný amnestií 1960), ÚV KSČ posmrtně potvrdil i jeho vyloučení ze strany. K revokování tohoto usnesení došlo až 1968.

L: Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským, 1953; K. Kaplan, Zpráva o zavraždění generálního tajemníka, 1992, passim; J. Dejmek a kol., Diplomacie Československa II. Biografický slovník československých diplomatů, 2013, s. 324; Rudé právo 22. 8. 1963, s. 2.

Zdeněk Doskočil