FISHER Ludvík 25.3.1880-19.2.1945: Porovnání verzí

Z Personal
(FISHER_Ludvík_25.3.1880-19.2.1945)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 25.3.1880
 
| datum narození = 25.3.1880
| místo narození =  
+
| místo narození = Starý Kolín
 
| datum úmrtí = 19.2.1945
 
| datum úmrtí = 19.2.1945
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 15- Lékaři
 
| povolání = 15- Lékaři
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ludvík FISHER
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 211
 +
}}
 +
 
 +
'''FISHER, Ludvík''' ''(pův. jm. Fischer), * 25. 3. 1880 Starý Kolín, † 19. 2. 1945 Praha, lékař, důstojník, účastník 1. odboje''
 +
 
 +
Na pražské české univerzitě vystudoval medicínu, 1906–07
 +
praktikoval na pražských klinikách, 1907–08 se seznamoval
 +
s pediatrií v Berlíně, Londýně a Oxfordu. Na podzim 1908 si
 +
v Chicagu otevřel ordinaci ženského a dětského lékařství. Brzy
 +
se zapojil do práce v americké pobočce Národní rady české a stal
 +
se předsedou Českoslovanského Červeného kříže v USA, přejmenovaného
 +
po vypuknutí války na Českoslovanský pomocný
 +
výbor. Z jeho podnětu vzniklo v září 1914 České národní sdružení,
 +
jehož byl zvolen předsedou. S představiteli Slovenské ligy
 +
podepsal Clevelandskou dohodu o vzájemné spolupráci a od října
 +
1915 předsedal ústřední organizaci krajanského odboje, Československému
 +
národnímu sdružení. V listopadu 1915 spolupodepsal
 +
Masarykovo Provolání Českého komitétu zahraničního. Svou činností
 +
paralyzoval vliv odstředivých skupin a zajišťoval autoritu Masarykově
 +
Národní radě. Vedl kurýrní styk jak s T. G. Masarykem,
 +
tak s E. Benešem, po vstupu USA do války se snažil sjednat kontakt
 +
Velké Británie s česko-americkým krajanským odbojem. Generálem
 +
M. R. Štefánikem byl pověřen realizovat jeho záměry v Czechoslovak
 +
Commitee, jako člen předsednictva stál u zrodu Odbočky Národní
 +
rady československé v USA. V květnu 1917 se přihlásil do
 +
československých dobrovolnických vojenských jednotek, ale nadále
 +
setrval ve svých funkcích. V srpnu 1918 odplul s transportem
 +
dobrovolníků do Francie, kde se stal přednostou zdravotnické
 +
služby při Hlavním velitelství československého vojska. V září
 +
1918 byl s posláním E. Beneše ve Washingtonu, po návratu velel
 +
vojenské nemocnici v Cognaku. V lednu 1919 evakuoval raněné
 +
do Prahy. V hodnosti podplukovníka zdravotnictva přeměnil
 +
jako velitel karlínskou Invalidovnu v legionářské zařízení.
 +
V srpnu 1919 byl jmenován přednostou 31. zdravotního oddělení
 +
ministerstva národní obrany (plk.). V prosinci 1922
 +
nastoupil jako generál do čela 33. oddělení a 1927–39 řídil
 +
4. (zdravotní) oddělení Prvního odboru ministerstva. Jako šéf
 +
československého vojenského zdravotnictva organizačně zajistil
 +
stavbu Masarykovy vojenské nemocnice v pražských Střešovicích,
 +
nadto řídil porodnické oddělení divizní nemocnice.
 +
V dubnu 1939 odešel do výslužby. Zemřel následkem těžkého
 +
zranění při bombardování Prahy. Z jeho literárních zájmů vzešly
 +
překlady románů Ch. Dickense ''Klub Pickwickův'' (1928) a ''Starožitníkův krám'' (1932), z odborných prací publikoval příručku
 +
''Žena – matka – dítě'' (1924) a přednášku ''Sebevražednost a armáda''
 +
(1932).
 +
 
 +
'''L:''' OSND 2/1, s. 582; ČsB 1, serie 11, 7. 9. 1937; Slovník prvního československého
 +
odboje, 1993, s. 40; Kolář Elity, s. 98–99; J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie
 +
branné moci RČS 1920–1938, 2006, s. 215–216; http://forum.
 +
valka.cz.
 +
 
 +
'''P:''' VHA, Praha, poslužný spis legionáře a kvalifikační listina důstojníka.
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
  
 
[[Kategorie:1880]]
 
[[Kategorie:1880]]
 +
[[Kategorie:Starý Kolín]]
 
[[Kategorie:1945]]
 
[[Kategorie:1945]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 20. 11. 2019, 18:37

Ludvík FISHER
Narození 25.3.1880
Místo narození Starý Kolín
Úmrtí 19.2.1945
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 211
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55346

FISHER, Ludvík (pův. jm. Fischer), * 25. 3. 1880 Starý Kolín, † 19. 2. 1945 Praha, lékař, důstojník, účastník 1. odboje

Na pražské české univerzitě vystudoval medicínu, 1906–07 praktikoval na pražských klinikách, 1907–08 se seznamoval s pediatrií v Berlíně, Londýně a Oxfordu. Na podzim 1908 si v Chicagu otevřel ordinaci ženského a dětského lékařství. Brzy se zapojil do práce v americké pobočce Národní rady české a stal se předsedou Českoslovanského Červeného kříže v USA, přejmenovaného po vypuknutí války na Českoslovanský pomocný výbor. Z jeho podnětu vzniklo v září 1914 České národní sdružení, jehož byl zvolen předsedou. S představiteli Slovenské ligy podepsal Clevelandskou dohodu o vzájemné spolupráci a od října 1915 předsedal ústřední organizaci krajanského odboje, Československému národnímu sdružení. V listopadu 1915 spolupodepsal Masarykovo Provolání Českého komitétu zahraničního. Svou činností paralyzoval vliv odstředivých skupin a zajišťoval autoritu Masarykově Národní radě. Vedl kurýrní styk jak s T. G. Masarykem, tak s E. Benešem, po vstupu USA do války se snažil sjednat kontakt Velké Británie s česko-americkým krajanským odbojem. Generálem M. R. Štefánikem byl pověřen realizovat jeho záměry v Czechoslovak Commitee, jako člen předsednictva stál u zrodu Odbočky Národní rady československé v USA. V květnu 1917 se přihlásil do československých dobrovolnických vojenských jednotek, ale nadále setrval ve svých funkcích. V srpnu 1918 odplul s transportem dobrovolníků do Francie, kde se stal přednostou zdravotnické služby při Hlavním velitelství československého vojska. V září 1918 byl s posláním E. Beneše ve Washingtonu, po návratu velel vojenské nemocnici v Cognaku. V lednu 1919 evakuoval raněné do Prahy. V hodnosti podplukovníka zdravotnictva přeměnil jako velitel karlínskou Invalidovnu v legionářské zařízení. V srpnu 1919 byl jmenován přednostou 31. zdravotního oddělení ministerstva národní obrany (plk.). V prosinci 1922 nastoupil jako generál do čela 33. oddělení a 1927–39 řídil 4. (zdravotní) oddělení Prvního odboru ministerstva. Jako šéf československého vojenského zdravotnictva organizačně zajistil stavbu Masarykovy vojenské nemocnice v pražských Střešovicích, nadto řídil porodnické oddělení divizní nemocnice. V dubnu 1939 odešel do výslužby. Zemřel následkem těžkého zranění při bombardování Prahy. Z jeho literárních zájmů vzešly překlady románů Ch. Dickense Klub Pickwickův (1928) a Starožitníkův krám (1932), z odborných prací publikoval příručku Žena – matka – dítě (1924) a přednášku Sebevražednost a armáda (1932).

L: OSND 2/1, s. 582; ČsB 1, serie 11, 7. 9. 1937; Slovník prvního československého odboje, 1993, s. 40; Kolář Elity, s. 98–99; J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci RČS 1920–1938, 2006, s. 215–216; http://forum. valka.cz.

P: VHA, Praha, poslužný spis legionáře a kvalifikační listina důstojníka.

Martin Kučera