FISHER Ludvík 25.3.1880-19.2.1945: Porovnání verzí
(FISHER_Ludvík_25.3.1880-19.2.1945) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 25.3.1880 | | datum narození = 25.3.1880 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Starý Kolín |
| datum úmrtí = 19.2.1945 | | datum úmrtí = 19.2.1945 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 211 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''FISHER, Ludvík''' ''(pův. jm. Fischer), * 25. 3. 1880 Starý Kolín, † 19. 2. 1945 Praha, lékař, důstojník, účastník 1. odboje'' | ||
+ | |||
+ | Na pražské české univerzitě vystudoval medicínu, 1906–07 | ||
+ | praktikoval na pražských klinikách, 1907–08 se seznamoval | ||
+ | s pediatrií v Berlíně, Londýně a Oxfordu. Na podzim 1908 si | ||
+ | v Chicagu otevřel ordinaci ženského a dětského lékařství. Brzy | ||
+ | se zapojil do práce v americké pobočce Národní rady české a stal | ||
+ | se předsedou Českoslovanského Červeného kříže v USA, přejmenovaného | ||
+ | po vypuknutí války na Českoslovanský pomocný | ||
+ | výbor. Z jeho podnětu vzniklo v září 1914 České národní sdružení, | ||
+ | jehož byl zvolen předsedou. S představiteli Slovenské ligy | ||
+ | podepsal Clevelandskou dohodu o vzájemné spolupráci a od října | ||
+ | 1915 předsedal ústřední organizaci krajanského odboje, Československému | ||
+ | národnímu sdružení. V listopadu 1915 spolupodepsal | ||
+ | Masarykovo Provolání Českého komitétu zahraničního. Svou činností | ||
+ | paralyzoval vliv odstředivých skupin a zajišťoval autoritu Masarykově | ||
+ | Národní radě. Vedl kurýrní styk jak s T. G. Masarykem, | ||
+ | tak s E. Benešem, po vstupu USA do války se snažil sjednat kontakt | ||
+ | Velké Británie s česko-americkým krajanským odbojem. Generálem | ||
+ | M. R. Štefánikem byl pověřen realizovat jeho záměry v Czechoslovak | ||
+ | Commitee, jako člen předsednictva stál u zrodu Odbočky Národní | ||
+ | rady československé v USA. V květnu 1917 se přihlásil do | ||
+ | československých dobrovolnických vojenských jednotek, ale nadále | ||
+ | setrval ve svých funkcích. V srpnu 1918 odplul s transportem | ||
+ | dobrovolníků do Francie, kde se stal přednostou zdravotnické | ||
+ | služby při Hlavním velitelství československého vojska. V září | ||
+ | 1918 byl s posláním E. Beneše ve Washingtonu, po návratu velel | ||
+ | vojenské nemocnici v Cognaku. V lednu 1919 evakuoval raněné | ||
+ | do Prahy. V hodnosti podplukovníka zdravotnictva přeměnil | ||
+ | jako velitel karlínskou Invalidovnu v legionářské zařízení. | ||
+ | V srpnu 1919 byl jmenován přednostou 31. zdravotního oddělení | ||
+ | ministerstva národní obrany (plk.). V prosinci 1922 | ||
+ | nastoupil jako generál do čela 33. oddělení a 1927–39 řídil | ||
+ | 4. (zdravotní) oddělení Prvního odboru ministerstva. Jako šéf | ||
+ | československého vojenského zdravotnictva organizačně zajistil | ||
+ | stavbu Masarykovy vojenské nemocnice v pražských Střešovicích, | ||
+ | nadto řídil porodnické oddělení divizní nemocnice. | ||
+ | V dubnu 1939 odešel do výslužby. Zemřel následkem těžkého | ||
+ | zranění při bombardování Prahy. Z jeho literárních zájmů vzešly | ||
+ | překlady románů Ch. Dickense ''Klub Pickwickův'' (1928) a ''Starožitníkův krám'' (1932), z odborných prací publikoval příručku | ||
+ | ''Žena – matka – dítě'' (1924) a přednášku ''Sebevražednost a armáda'' | ||
+ | (1932). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSND 2/1, s. 582; ČsB 1, serie 11, 7. 9. 1937; Slovník prvního československého | ||
+ | odboje, 1993, s. 40; Kolář Elity, s. 98–99; J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie | ||
+ | branné moci RČS 1920–1938, 2006, s. 215–216; http://forum. | ||
+ | valka.cz. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' VHA, Praha, poslužný spis legionáře a kvalifikační listina důstojníka. | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:1880]] | [[Kategorie:1880]] | ||
+ | [[Kategorie:Starý Kolín]] | ||
[[Kategorie:1945]] | [[Kategorie:1945]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 20. 11. 2019, 18:37
Ludvík FISHER | |
Narození | 25.3.1880 |
---|---|
Místo narození | Starý Kolín |
Úmrtí | 19.2.1945 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 15- Lékaři |
Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 211 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55346 |
FISHER, Ludvík (pův. jm. Fischer), * 25. 3. 1880 Starý Kolín, † 19. 2. 1945 Praha, lékař, důstojník, účastník 1. odboje
Na pražské české univerzitě vystudoval medicínu, 1906–07 praktikoval na pražských klinikách, 1907–08 se seznamoval s pediatrií v Berlíně, Londýně a Oxfordu. Na podzim 1908 si v Chicagu otevřel ordinaci ženského a dětského lékařství. Brzy se zapojil do práce v americké pobočce Národní rady české a stal se předsedou Českoslovanského Červeného kříže v USA, přejmenovaného po vypuknutí války na Českoslovanský pomocný výbor. Z jeho podnětu vzniklo v září 1914 České národní sdružení, jehož byl zvolen předsedou. S představiteli Slovenské ligy podepsal Clevelandskou dohodu o vzájemné spolupráci a od října 1915 předsedal ústřední organizaci krajanského odboje, Československému národnímu sdružení. V listopadu 1915 spolupodepsal Masarykovo Provolání Českého komitétu zahraničního. Svou činností paralyzoval vliv odstředivých skupin a zajišťoval autoritu Masarykově Národní radě. Vedl kurýrní styk jak s T. G. Masarykem, tak s E. Benešem, po vstupu USA do války se snažil sjednat kontakt Velké Británie s česko-americkým krajanským odbojem. Generálem M. R. Štefánikem byl pověřen realizovat jeho záměry v Czechoslovak Commitee, jako člen předsednictva stál u zrodu Odbočky Národní rady československé v USA. V květnu 1917 se přihlásil do československých dobrovolnických vojenských jednotek, ale nadále setrval ve svých funkcích. V srpnu 1918 odplul s transportem dobrovolníků do Francie, kde se stal přednostou zdravotnické služby při Hlavním velitelství československého vojska. V září 1918 byl s posláním E. Beneše ve Washingtonu, po návratu velel vojenské nemocnici v Cognaku. V lednu 1919 evakuoval raněné do Prahy. V hodnosti podplukovníka zdravotnictva přeměnil jako velitel karlínskou Invalidovnu v legionářské zařízení. V srpnu 1919 byl jmenován přednostou 31. zdravotního oddělení ministerstva národní obrany (plk.). V prosinci 1922 nastoupil jako generál do čela 33. oddělení a 1927–39 řídil 4. (zdravotní) oddělení Prvního odboru ministerstva. Jako šéf československého vojenského zdravotnictva organizačně zajistil stavbu Masarykovy vojenské nemocnice v pražských Střešovicích, nadto řídil porodnické oddělení divizní nemocnice. V dubnu 1939 odešel do výslužby. Zemřel následkem těžkého zranění při bombardování Prahy. Z jeho literárních zájmů vzešly překlady románů Ch. Dickense Klub Pickwickův (1928) a Starožitníkův krám (1932), z odborných prací publikoval příručku Žena – matka – dítě (1924) a přednášku Sebevražednost a armáda (1932).
L: OSND 2/1, s. 582; ČsB 1, serie 11, 7. 9. 1937; Slovník prvního československého odboje, 1993, s. 40; Kolář Elity, s. 98–99; J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci RČS 1920–1938, 2006, s. 215–216; http://forum. valka.cz.
P: VHA, Praha, poslužný spis legionáře a kvalifikační listina důstojníka.
Martin Kučera