FITZ Rudolf 5.8.1905-7.2.1989: Porovnání verzí

Z Personal
(FITZ_Rudolf_5.8.1905-7.2.1989)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 5.8.1905
 
| datum narození = 5.8.1905
| místo narození = Malá Kraš
+
| místo narození = Malá Kraš (č. o. Velká Kraš, u Vidnavy)
 
| datum úmrtí = 7.2.1989
 
| datum úmrtí = 7.2.1989
| místo úmrtí = Baldham
+
| místo úmrtí = Baldham (u Mnichova, Německo)
 
| povolání = 53- Historik
 
| povolání = 53- Historik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Rudolf FITZ
+
}}
 +
 
 +
'''FITZ, Rudolf,''' ''* 5. 8. 1905 Malá Kraš (č. o. Velká Kraš, u Vidnavy), † 7. 2. 1989 Baldham (u Mnichova, Německo), archivář, historik, muzejník''
 +
 
 +
Byl synem obchodníka dřevem Adolfa F. Navštěvoval gymnázia
 +
ve Vidnavě a v Opavě, kde 1924 maturoval. Studia historie
 +
a pomocných věd historických, dále geografie a germanistiky na
 +
Německé univerzitě v Praze ukončil doktorátem na základě disertace
 +
''Siedlungsgeschichtliche und topographische Grundlage zur Entstehungsgeschichte der Stadt Troppau u Th. Mayera'', pozdějšího
 +
prezidenta edice Monumenta Germaniae Historica. Po promoci
 +
1930 byl 1931–40 zaměstnán jako archivář arcibiskupského
 +
komorního ředitelství na Jánském Vrchu v Javorníku.
 +
Zároveň přijal místo archiváře města Vidnavy a jako předseda
 +
muzejního spolku významně přispěl k obnovení činnosti tamního
 +
muzea. Vedle toho pracoval 1937–38 jako archivář velmistrovské
 +
správy statků řádu německých rytířů se sídlem v Bruntále.
 +
Od počátku třicátých let byl členem německé křesťanské
 +
turnerské mládeže (Christlich-deutsche Turnerschaft). Jako
 +
člen strany SdP byl od listopadu 1939 na základě přeřazování
 +
členů veden jako uchazeč o členství v NSDAP. Na jaře 1940 absolvoval
 +
krátký vojenský výcvik u wehrmachtu, od července
 +
sloužil u celní hraniční ochrany, avšak již od března 1941 působil
 +
v Říšském archivu v Opavě a později v archivní správě tzv.
 +
Generálního gouvernementu, např. ve Lvově, Lublinu, Varšavě
 +
a Krakově. V únoru 1945 byl povolán k vojenské službě do
 +
Šumperka, v květnu se s rodinou vrátil zpět do Vidnavy. Několik
 +
měsíců od července 1945 do března 1946 strávil v internaci
 +
ve sběrném táboře v Javorníku, v dubnu 1946 byl převezen do
 +
sběrného tábora MUNA v Mikulovicích a v květnu odsunut do
 +
okresu Wasserburg am Inn v Německu, kde se usadil. Od 1947
 +
pracoval ve státní bavorské archivní správě, 1959 byl pověřen
 +
vedením Archivu Bavorské akademie věd; už 1949 jmenován
 +
státním archivním radou, 1960 vrchním archivním radou
 +
a 1966 vrchním vládním archivním radou. Jako docent přednášel
 +
až do 1970 na Bavorské archivní škole. 1948–52 byl členem
 +
spolkové vlády země Bavorsko. Angažoval se při zakládání sudetoněmeckých
 +
organizací a spolků, zejména z Jesenicka (Heimatkreisgruppe
 +
Freiwaldau), včetně krajanského spolku Weidenau-Grosskrosse se sídlem v Neuburgu an der Donau, řídil časopis
 +
''Heimatbrief für Weidenau-Grosskrosse'' a spolu s F. Kieglerem založil
 +
vlasteneckou světnici v Kirchheimu unter Teck.
 +
 
 +
Na počátku padesátých let se podílel na založení komise historiků
 +
pro otázky Sudet (Historische Kommission der Sudetenländer)
 +
i vědeckého sdružení Collegium Carolinum v Mnichově,
 +
kde spolupracoval i se Sudetoněmeckým archivem (pracovní
 +
společenství pro kulturní domovské sbírky) a organizací Ackermann-
 +
Gemeinde. Za práci v archivnictví, historii a ve prospěch
 +
sudetoněmeckých spolků obdržel několik ocenění a vyznamenání,
 +
mj. Spolkový kříž za zásluhy se stuhou (1984). Jako historik
 +
se věnoval vlastivědné práci. Od mládí publikoval v německém
 +
denním tisku, přispíval do turistických průvodců, přednášel.
 +
Jako spolkový funkcionář dával přednost osvětové práci před
 +
vědeckou. Drobné práce se týkaly rodiště, Vidnavy, Javorníku
 +
a Jeseníku, některé zůstaly v rukopise v pozůstalosti.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Dokumente und Erläuterungen zur Gründungsgeschichte des
 +
Deutschen Staats-Reform-Realgymnasiums in Freiwaldau (1913–45), in:
 +
Staats-Reform-Realgymnasium in Freiwaldau, 1946, s. 11–60; Weidenau.
 +
Ein sudeten-schlesisches Stadtbild aus der Zeit vor dem zweiten Weltkriege,
 +
in: Der Altvaterbote 3, 1950, č. 4, s. 5–10; Die Wappen der Stadt Weidenau
 +
und der Gemeinde Grosskrosse, in: Weidenau-Krosser Heimatbund 9,
 +
1955, s. 15–20; Alois Mitterwieser. Ein bayerischer Archivar, Geschichtsforscher
 +
und Volkskundler, in: Mitteilungen für die Archivpflege in Bayern 3,
 +
1957, s. 33–69; Die Organisation der staatlichen Archive Bayerns von ihren
 +
Anfängen bis zur Gegenwart, in: tamtéž 12, 1966, s. 1–10; Die Friedshofkirche
 +
im Dorf Jauernig und die Pfarrkirche in Barzdorf, in: Jauernig und
 +
das Jauerniger Ländchen. Ein Heimatbuch des ehemaligen Gerichtsbezirkes
 +
Jauernig, Regensburg 1983, s. 196–218; Steinerne Geschichtsdokumente in
 +
Freiwaldau und ihre Aussagen, in: Freiwaldau–Gräfenberg. Die Kurstadt im
 +
Altvatergebirge und die Dörfer im oberen Bieletal, Kirchheim u. Teck 1987,
 +
s. 297–319; Die Gründung unserer Schule 1913, tamtéž 1988.
 +
 
 +
'''L:''' J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých
 +
zemí, 2000, s. 177–178; Slezsko 5 (17), s. 30–33 (se soupisem literatury);
 +
Archive und Archivare in der Bundesrepublik Deutschland, Österreich und
 +
der Schweiz, Darmstadt – München 1982 (13. vyd.), s. 157; F. Kiegler,
 +
Oberregierungsrat Dr. phil. R. F. – 80 Jahre, in: Heimatbrief für Weidenau-Grosskrosse 39, 1985, s. 27; týž, Dr. R. F. Ein Freund erinnert sich, in: tamtéž
 +
43, 1989, s. 37–39; týž, Zum Tod von Dr. R. F., in: Altvaterbote 42,
 +
1989, s. 178–179; J. Hemmerle, Zum Tode von Dr. R. F. Bedeutender Historiker
 +
und Kulturorganisator, in: Prager Nachrichten 40, 1989, č. 2, s. 7–8;
 +
F. Ševčík, Osobnosti opavských muzeí do 2. světové války, in: Časopis Slezskéhomuzea,
 +
řada B 38, 1989, s. 164–189; Z. Brachtl, Z dějin muzejní práce
 +
na Jesenicku, in: Severní Morava 68, 1994, s. 31–46; týž, K nedožitým devadesátinám
 +
PhDr. R. F., in: tamtéž 70, 1995, s. 65–67; týž, Z dějin muzejní
 +
práce na Vidnavsku, in: Ročenka vlastivědného muzejního spolku v Jeseníku
 +
1998, s. 9–12; P. Müller, Nejvýznamnější osobnosti muzeí ve Vidnavě a Žulové
 +
před rokem 1938, in: V. Svatováclavské česko-polsko-německé setkání
 +
v Jeseníku 2005, s. 14–17; Z. Kravar, R. F. (1905–1989) – slezský archivář
 +
a historik, 2003 (diplomová práce PřF, Opava); týž, Arcibiskupský archiv
 +
v Javorníku, in: Jesenicko. Vlastivědný sborník 14, 2013, s. 34–42;
 +
K. E. Franzen – H. Peřinová, Biogramme der Mitglieder der Historischen
 +
Kommission der Sudetenländer im Gründungsjahr 1954, in: S. Albrecht –
 +
J. Malíř – R. Melville (eds.), Die „sudetendeutsche“ Geschichtsschreibung
 +
1918 – 1960, München 2008, Anhang, s. 13n.
 +
 
 +
'''P:''' ZA, Opava, osobní fond (21 kartonů, rukopisy, soubor fotografií z Vidnavska);
 +
Bayerisches Hauptstaatsarchiv München, Generaldirektion, Personalakt
 +
R. F.
 +
 
 +
Zdeněk Fišer
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]
  
 
[[Kategorie:1905]]
 
[[Kategorie:1905]]
[[Kategorie:Malá_Kraš]]
+
[[Kategorie:Velká_Kraš]]
 
[[Kategorie:1989]]
 
[[Kategorie:1989]]
 
[[Kategorie:Baldham]]
 
[[Kategorie:Baldham]]

Verze z 28. 1. 2018, 10:40

Rudolf FITZ
Narození 5.8.1905
Místo narození Malá Kraš (č. o. Velká Kraš, u Vidnavy)
Úmrtí 7.2.1989
Místo úmrtí Baldham (u Mnichova, Německo)
Povolání 53- Historik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=71091

FITZ, Rudolf, * 5. 8. 1905 Malá Kraš (č. o. Velká Kraš, u Vidnavy), † 7. 2. 1989 Baldham (u Mnichova, Německo), archivář, historik, muzejník

Byl synem obchodníka dřevem Adolfa F. Navštěvoval gymnázia ve Vidnavě a v Opavě, kde 1924 maturoval. Studia historie a pomocných věd historických, dále geografie a germanistiky na Německé univerzitě v Praze ukončil doktorátem na základě disertace Siedlungsgeschichtliche und topographische Grundlage zur Entstehungsgeschichte der Stadt Troppau u Th. Mayera, pozdějšího prezidenta edice Monumenta Germaniae Historica. Po promoci 1930 byl 1931–40 zaměstnán jako archivář arcibiskupského komorního ředitelství na Jánském Vrchu v Javorníku. Zároveň přijal místo archiváře města Vidnavy a jako předseda muzejního spolku významně přispěl k obnovení činnosti tamního muzea. Vedle toho pracoval 1937–38 jako archivář velmistrovské správy statků řádu německých rytířů se sídlem v Bruntále. Od počátku třicátých let byl členem německé křesťanské turnerské mládeže (Christlich-deutsche Turnerschaft). Jako člen strany SdP byl od listopadu 1939 na základě přeřazování členů veden jako uchazeč o členství v NSDAP. Na jaře 1940 absolvoval krátký vojenský výcvik u wehrmachtu, od července sloužil u celní hraniční ochrany, avšak již od března 1941 působil v Říšském archivu v Opavě a později v archivní správě tzv. Generálního gouvernementu, např. ve Lvově, Lublinu, Varšavě a Krakově. V únoru 1945 byl povolán k vojenské službě do Šumperka, v květnu se s rodinou vrátil zpět do Vidnavy. Několik měsíců od července 1945 do března 1946 strávil v internaci ve sběrném táboře v Javorníku, v dubnu 1946 byl převezen do sběrného tábora MUNA v Mikulovicích a v květnu odsunut do okresu Wasserburg am Inn v Německu, kde se usadil. Od 1947 pracoval ve státní bavorské archivní správě, 1959 byl pověřen vedením Archivu Bavorské akademie věd; už 1949 jmenován státním archivním radou, 1960 vrchním archivním radou a 1966 vrchním vládním archivním radou. Jako docent přednášel až do 1970 na Bavorské archivní škole. 1948–52 byl členem spolkové vlády země Bavorsko. Angažoval se při zakládání sudetoněmeckých organizací a spolků, zejména z Jesenicka (Heimatkreisgruppe Freiwaldau), včetně krajanského spolku Weidenau-Grosskrosse se sídlem v Neuburgu an der Donau, řídil časopis Heimatbrief für Weidenau-Grosskrosse a spolu s F. Kieglerem založil vlasteneckou světnici v Kirchheimu unter Teck.

Na počátku padesátých let se podílel na založení komise historiků pro otázky Sudet (Historische Kommission der Sudetenländer) i vědeckého sdružení Collegium Carolinum v Mnichově, kde spolupracoval i se Sudetoněmeckým archivem (pracovní společenství pro kulturní domovské sbírky) a organizací Ackermann- Gemeinde. Za práci v archivnictví, historii a ve prospěch sudetoněmeckých spolků obdržel několik ocenění a vyznamenání, mj. Spolkový kříž za zásluhy se stuhou (1984). Jako historik se věnoval vlastivědné práci. Od mládí publikoval v německém denním tisku, přispíval do turistických průvodců, přednášel. Jako spolkový funkcionář dával přednost osvětové práci před vědeckou. Drobné práce se týkaly rodiště, Vidnavy, Javorníku a Jeseníku, některé zůstaly v rukopise v pozůstalosti.

D: výběr: Dokumente und Erläuterungen zur Gründungsgeschichte des Deutschen Staats-Reform-Realgymnasiums in Freiwaldau (1913–45), in: Staats-Reform-Realgymnasium in Freiwaldau, 1946, s. 11–60; Weidenau. Ein sudeten-schlesisches Stadtbild aus der Zeit vor dem zweiten Weltkriege, in: Der Altvaterbote 3, 1950, č. 4, s. 5–10; Die Wappen der Stadt Weidenau und der Gemeinde Grosskrosse, in: Weidenau-Krosser Heimatbund 9, 1955, s. 15–20; Alois Mitterwieser. Ein bayerischer Archivar, Geschichtsforscher und Volkskundler, in: Mitteilungen für die Archivpflege in Bayern 3, 1957, s. 33–69; Die Organisation der staatlichen Archive Bayerns von ihren Anfängen bis zur Gegenwart, in: tamtéž 12, 1966, s. 1–10; Die Friedshofkirche im Dorf Jauernig und die Pfarrkirche in Barzdorf, in: Jauernig und das Jauerniger Ländchen. Ein Heimatbuch des ehemaligen Gerichtsbezirkes Jauernig, Regensburg 1983, s. 196–218; Steinerne Geschichtsdokumente in Freiwaldau und ihre Aussagen, in: Freiwaldau–Gräfenberg. Die Kurstadt im Altvatergebirge und die Dörfer im oberen Bieletal, Kirchheim u. Teck 1987, s. 297–319; Die Gründung unserer Schule 1913, tamtéž 1988.

L: J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 177–178; Slezsko 5 (17), s. 30–33 (se soupisem literatury); Archive und Archivare in der Bundesrepublik Deutschland, Österreich und der Schweiz, Darmstadt – München 1982 (13. vyd.), s. 157; F. Kiegler, Oberregierungsrat Dr. phil. R. F. – 80 Jahre, in: Heimatbrief für Weidenau-Grosskrosse 39, 1985, s. 27; týž, Dr. R. F. Ein Freund erinnert sich, in: tamtéž 43, 1989, s. 37–39; týž, Zum Tod von Dr. R. F., in: Altvaterbote 42, 1989, s. 178–179; J. Hemmerle, Zum Tode von Dr. R. F. Bedeutender Historiker und Kulturorganisator, in: Prager Nachrichten 40, 1989, č. 2, s. 7–8; F. Ševčík, Osobnosti opavských muzeí do 2. světové války, in: Časopis Slezskéhomuzea, řada B 38, 1989, s. 164–189; Z. Brachtl, Z dějin muzejní práce na Jesenicku, in: Severní Morava 68, 1994, s. 31–46; týž, K nedožitým devadesátinám PhDr. R. F., in: tamtéž 70, 1995, s. 65–67; týž, Z dějin muzejní práce na Vidnavsku, in: Ročenka vlastivědného muzejního spolku v Jeseníku 1998, s. 9–12; P. Müller, Nejvýznamnější osobnosti muzeí ve Vidnavě a Žulové před rokem 1938, in: V. Svatováclavské česko-polsko-německé setkání v Jeseníku 2005, s. 14–17; Z. Kravar, R. F. (1905–1989) – slezský archivář a historik, 2003 (diplomová práce PřF, Opava); týž, Arcibiskupský archiv v Javorníku, in: Jesenicko. Vlastivědný sborník 14, 2013, s. 34–42; K. E. Franzen – H. Peřinová, Biogramme der Mitglieder der Historischen Kommission der Sudetenländer im Gründungsjahr 1954, in: S. Albrecht – J. Malíř – R. Melville (eds.), Die „sudetendeutsche“ Geschichtsschreibung 1918 – 1960, München 2008, Anhang, s. 13n.

P: ZA, Opava, osobní fond (21 kartonů, rukopisy, soubor fotografií z Vidnavska); Bayerisches Hauptstaatsarchiv München, Generaldirektion, Personalakt R. F.

Zdeněk Fišer