FIVÉBR Antonín 22.12.1888-26.2.1973: Porovnání verzí

Z Personal
(FIVEBR_Antonín_22.12.1888-26.2.1973)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Antonín FIVEBR
+
| jméno = Antonín FIVÉBR
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Fivebr_Antonin_portret.jpg
 
| datum narození = 22.12.1888
 
| datum narození = 22.12.1888
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 26.2.1973
 
| datum úmrtí = 26.2.1973
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
 
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Antonín FIVEBR
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 250-251
 +
}}
 +
 
 +
'''FIVÉBR, Antonín,''' ''* 22. 2. 1888 Praha, † 26. 2. 1973 Praha, fotbalový reprezentant, trenér''
 +
 
 +
Datum F. narození se udává i 22. 11. nebo 22. 12. Syn řezníka
 +
Antonína Fiewebera (Fivébera, † 1904) a Bohumily, roz. Pelzové.
 +
Civilním povoláním byl F. malíř krajinář (v pobytové přihlášce
 +
1913 zapsán jako tovární dělník), proslavil se však zejména
 +
jako fotbalista. V šestnácti letech se stal hráčem Staroměstského
 +
SK (1904), který se 1907 přeměnil na Staroměstskou Olympii.
 +
Zakrátko přestoupil do Sparty Praha, v jejíž sestavě se jako střední
 +
záložník objevil již na podzim 1908 a za kterou hrál do 1920
 +
(s krátkou válečnou přestávkou, kdy nastupoval za klub Český
 +
lev Plzeň). V jejích řadách se podílel na získání vítězství v Poháru
 +
dobročinnosti 1912, 1915 a na mistrovství Středočeské župy 1918 a 1919. Reprezentoval také Československo na tzv.
 +
Pershingově olympiádě v Paříži 1919, kde český výběr zvítězil ve
 +
finále nad domácí Francií; v jiném reprezentačním zápase již
 +
nenastoupil.
 +
 
 +
Láska k malířství F. odvedla do Itálie, kde vystupoval jako hrající
 +
trenér v FC Brescia (1920–1923), poté do Španělska, kde v průběhu
 +
1923–36 vedl týmy Valencia CF, FC Oviedo, Levante
 +
a FC Elche. Na žádost vedení československého fotbalu odcestoval
 +
na jaře 1936 do Sovětského svazu, kde působil jako instruktor
 +
v moskevských klubech Dynamo, Spartak a Torpedo
 +
i u týmu Zenit Leningrad (dnes Petrohrad). Do Prahy se vrátil
 +
v prosinci 1938 a znovu trénoval, mj. Viktorii Žižkov; po okupaci
 +
jako trenér ještě 1945–48 vedl mužstvo Jednota Košice.
 +
1955 byl oceněn titulem zasloužilý mistr sportu. Byl ženatý
 +
s Blaženou, roz. Janatkovou.
 +
 
 +
'''L:''' J. Pejchar – S. Sigmund – F. Žemla, Velikáni naší kopané, 1971, s. 34–44;
 +
Malá encyklopedie fotbalu, 1984, s. 101; ETK 1/1, s. 199; Kdo je kdo v Československu
 +
1, 1969, s. 195–196; F. Korček – J. Kšiňan – I. Mráz, Futbal –
 +
encyklopédia, Bratislava 1982, s. 59; L. Jeřábek, Český a československý fotbal,
 +
2007, s. 51.
 +
 
 +
'''P:''' NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 123, obraz
 +
525.
 +
 
 +
Miloslav Martínek
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]]
 
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]]
  
 
[[Kategorie:1888]]
 
[[Kategorie:1888]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1973]]
 
[[Kategorie:1973]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 17. 8. 2020, 17:40

Antonín FIVÉBR
Narození 22.12.1888
Místo narození Praha
Úmrtí 26.2.1973
Místo úmrtí Praha
Povolání 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 250-251
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55496

FIVÉBR, Antonín, * 22. 2. 1888 Praha, † 26. 2. 1973 Praha, fotbalový reprezentant, trenér

Datum F. narození se udává i 22. 11. nebo 22. 12. Syn řezníka Antonína Fiewebera (Fivébera, † 1904) a Bohumily, roz. Pelzové. Civilním povoláním byl F. malíř krajinář (v pobytové přihlášce 1913 zapsán jako tovární dělník), proslavil se však zejména jako fotbalista. V šestnácti letech se stal hráčem Staroměstského SK (1904), který se 1907 přeměnil na Staroměstskou Olympii. Zakrátko přestoupil do Sparty Praha, v jejíž sestavě se jako střední záložník objevil již na podzim 1908 a za kterou hrál do 1920 (s krátkou válečnou přestávkou, kdy nastupoval za klub Český lev Plzeň). V jejích řadách se podílel na získání vítězství v Poháru dobročinnosti 1912, 1915 a na mistrovství Středočeské župy 1918 a 1919. Reprezentoval také Československo na tzv. Pershingově olympiádě v Paříži 1919, kde český výběr zvítězil ve finále nad domácí Francií; v jiném reprezentačním zápase již nenastoupil.

Láska k malířství F. odvedla do Itálie, kde vystupoval jako hrající trenér v FC Brescia (1920–1923), poté do Španělska, kde v průběhu 1923–36 vedl týmy Valencia CF, FC Oviedo, Levante a FC Elche. Na žádost vedení československého fotbalu odcestoval na jaře 1936 do Sovětského svazu, kde působil jako instruktor v moskevských klubech Dynamo, Spartak a Torpedo i u týmu Zenit Leningrad (dnes Petrohrad). Do Prahy se vrátil v prosinci 1938 a znovu trénoval, mj. Viktorii Žižkov; po okupaci jako trenér ještě 1945–48 vedl mužstvo Jednota Košice. 1955 byl oceněn titulem zasloužilý mistr sportu. Byl ženatý s Blaženou, roz. Janatkovou.

L: J. Pejchar – S. Sigmund – F. Žemla, Velikáni naší kopané, 1971, s. 34–44; Malá encyklopedie fotbalu, 1984, s. 101; ETK 1/1, s. 199; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 195–196; F. Korček – J. Kšiňan – I. Mráz, Futbal – encyklopédia, Bratislava 1982, s. 59; L. Jeřábek, Český a československý fotbal, 2007, s. 51.

P: NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 123, obraz 525.

Miloslav Martínek