FIVÉBR Antonín 22.12.1888-26.2.1973: Porovnání verzí
(FIVEBR_Antonín_22.12.1888-26.2.1973) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Antonín | + | | jméno = Antonín FIVÉBR |
− | | obrázek = | + | | obrázek = Fivebr_Antonin_portret.jpg |
| datum narození = 22.12.1888 | | datum narození = 22.12.1888 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 26.2.1973 | | datum úmrtí = 26.2.1973 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | | povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 250-251 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''FIVÉBR, Antonín,''' ''* 22. 2. 1888 Praha, † 26. 2. 1973 Praha, fotbalový reprezentant, trenér'' | ||
+ | |||
+ | Datum F. narození se udává i 22. 11. nebo 22. 12. Syn řezníka | ||
+ | Antonína Fiewebera (Fivébera, † 1904) a Bohumily, roz. Pelzové. | ||
+ | Civilním povoláním byl F. malíř krajinář (v pobytové přihlášce | ||
+ | 1913 zapsán jako tovární dělník), proslavil se však zejména | ||
+ | jako fotbalista. V šestnácti letech se stal hráčem Staroměstského | ||
+ | SK (1904), který se 1907 přeměnil na Staroměstskou Olympii. | ||
+ | Zakrátko přestoupil do Sparty Praha, v jejíž sestavě se jako střední | ||
+ | záložník objevil již na podzim 1908 a za kterou hrál do 1920 | ||
+ | (s krátkou válečnou přestávkou, kdy nastupoval za klub Český | ||
+ | lev Plzeň). V jejích řadách se podílel na získání vítězství v Poháru | ||
+ | dobročinnosti 1912, 1915 a na mistrovství Středočeské župy 1918 a 1919. Reprezentoval také Československo na tzv. | ||
+ | Pershingově olympiádě v Paříži 1919, kde český výběr zvítězil ve | ||
+ | finále nad domácí Francií; v jiném reprezentačním zápase již | ||
+ | nenastoupil. | ||
+ | |||
+ | Láska k malířství F. odvedla do Itálie, kde vystupoval jako hrající | ||
+ | trenér v FC Brescia (1920–1923), poté do Španělska, kde v průběhu | ||
+ | 1923–36 vedl týmy Valencia CF, FC Oviedo, Levante | ||
+ | a FC Elche. Na žádost vedení československého fotbalu odcestoval | ||
+ | na jaře 1936 do Sovětského svazu, kde působil jako instruktor | ||
+ | v moskevských klubech Dynamo, Spartak a Torpedo | ||
+ | i u týmu Zenit Leningrad (dnes Petrohrad). Do Prahy se vrátil | ||
+ | v prosinci 1938 a znovu trénoval, mj. Viktorii Žižkov; po okupaci | ||
+ | jako trenér ještě 1945–48 vedl mužstvo Jednota Košice. | ||
+ | 1955 byl oceněn titulem zasloužilý mistr sportu. Byl ženatý | ||
+ | s Blaženou, roz. Janatkovou. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Pejchar – S. Sigmund – F. Žemla, Velikáni naší kopané, 1971, s. 34–44; | ||
+ | Malá encyklopedie fotbalu, 1984, s. 101; ETK 1/1, s. 199; Kdo je kdo v Československu | ||
+ | 1, 1969, s. 195–196; F. Korček – J. Kšiňan – I. Mráz, Futbal – | ||
+ | encyklopédia, Bratislava 1982, s. 59; L. Jeřábek, Český a československý fotbal, | ||
+ | 2007, s. 51. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 123, obraz | ||
+ | 525. | ||
+ | |||
+ | Miloslav Martínek | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | [[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | ||
[[Kategorie:1888]] | [[Kategorie:1888]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1973]] | [[Kategorie:1973]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 17. 8. 2020, 17:40
Antonín FIVÉBR | |
Narození | 22.12.1888 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 26.2.1973 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 250-251 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55496 |
FIVÉBR, Antonín, * 22. 2. 1888 Praha, † 26. 2. 1973 Praha, fotbalový reprezentant, trenér
Datum F. narození se udává i 22. 11. nebo 22. 12. Syn řezníka Antonína Fiewebera (Fivébera, † 1904) a Bohumily, roz. Pelzové. Civilním povoláním byl F. malíř krajinář (v pobytové přihlášce 1913 zapsán jako tovární dělník), proslavil se však zejména jako fotbalista. V šestnácti letech se stal hráčem Staroměstského SK (1904), který se 1907 přeměnil na Staroměstskou Olympii. Zakrátko přestoupil do Sparty Praha, v jejíž sestavě se jako střední záložník objevil již na podzim 1908 a za kterou hrál do 1920 (s krátkou válečnou přestávkou, kdy nastupoval za klub Český lev Plzeň). V jejích řadách se podílel na získání vítězství v Poháru dobročinnosti 1912, 1915 a na mistrovství Středočeské župy 1918 a 1919. Reprezentoval také Československo na tzv. Pershingově olympiádě v Paříži 1919, kde český výběr zvítězil ve finále nad domácí Francií; v jiném reprezentačním zápase již nenastoupil.
Láska k malířství F. odvedla do Itálie, kde vystupoval jako hrající trenér v FC Brescia (1920–1923), poté do Španělska, kde v průběhu 1923–36 vedl týmy Valencia CF, FC Oviedo, Levante a FC Elche. Na žádost vedení československého fotbalu odcestoval na jaře 1936 do Sovětského svazu, kde působil jako instruktor v moskevských klubech Dynamo, Spartak a Torpedo i u týmu Zenit Leningrad (dnes Petrohrad). Do Prahy se vrátil v prosinci 1938 a znovu trénoval, mj. Viktorii Žižkov; po okupaci jako trenér ještě 1945–48 vedl mužstvo Jednota Košice. 1955 byl oceněn titulem zasloužilý mistr sportu. Byl ženatý s Blaženou, roz. Janatkovou.
L: J. Pejchar – S. Sigmund – F. Žemla, Velikáni naší kopané, 1971, s. 34–44; Malá encyklopedie fotbalu, 1984, s. 101; ETK 1/1, s. 199; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 195–196; F. Korček – J. Kšiňan – I. Mráz, Futbal – encyklopédia, Bratislava 1982, s. 59; L. Jeřábek, Český a československý fotbal, 2007, s. 51.
P: NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 123, obraz 525.
Miloslav Martínek