Verze z 21. 11. 2019, 16:32, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FLÖGL Arnold 10.7.1885-20.11.1950

Z Personal
Arnold FLÖGL
Narození 10.7.1885
Místo narození Kroměříž
Úmrtí 20.11.1950
Místo úmrtí Bratislava (Slovensko)
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 270-271

FLÖGL, Arnold, * 10. 7. 1885 Kroměříž, † 20. 11. 1950 Bratislava (Slovensko), operní zpěvák, režisér, pedagog

Pocházel z rodiny zahradníka. Po studiích byl 1906–12 zaměstnán v Martině jako zubní technik, kde se také oženil se slovenskou ochotnickou herečkou a cimbalistkou Annou Ivankovou. Civilní povolání ho však neuspokojovalo, jako talentovaný zpěvák disponující zvučným hlasem začal vystupovat v tamním zpěváckém spolku a 1912 zaujal rolí Kašpara v opeře C. M. Webera Čarostřelec. 1912/13 hostoval v pražském Národním divadle (Beneš, B. Smetana: Dalibor) a začal se pěvecky školit u Emila Buriana. 1913–19 působil ve stálém angažmá v Národním divadle. 1919 přestoupil do Královské opery v Záhřebu, kde do 1924 zpíval a režíroval jihoslovanskou premiéru Janáčkovy Její pastorkyně (hudební nastudování M. Sachs). Po několika pohostinských vystoupeních v Praze se neúspěšně pokusil vrátit do Národního divadla, 1924–30 však získal angažmá v Národním divadle v Brně. Tato a později zejména bratislavská léta patřila k vrcholům jeho kariéry. Na brněnské scéně mj. ztvárnil 1924 postavu Revírníka ve světové premiéře opery L. Janáčka Příhody lišky Bystroušky. 1930 pohostinsky vystoupil v Praze se souborem Slovenského národního divadla v roli Pimena (M. P. Musorgskij, Boris Godunov) po boku F. I. Šaljapina, který F. výkon ocenil a navrhl mu, aby s ním alternoval v Paříži. F. poté natrvalo zakotvil v Bratislavě (1930–50), kde se stal respektovaným sólistou Slovenského národního divadla. 1935–45 vyučoval na bratislavské Hudební a dramatické akademii, respektive na pražské konzervatoři. K jeho žákům patřili např. J. Hadraba, O. Hanáková, G. Veclová. F. se zařadil k výrazným osobnostem, které ve třicátých a čtyřicátých letech profilovaly vývoj slovenského operního divadla. Jeho plný, zvučný bas a současně dramatický i komický talent mu zaručily role v českém, slovenském i světovém repertoáru. Vynikal zejména v operách A. Dvořáka (Lucifer, Čert a Káča; Vodník, Rusalka), B. Smetany (Kecal, Prodaná nevěsta; Paloucký, Hubička; Chrudoš, Libuše). V opeře V. Nováka na námět J. Vrchlického hry Karlštejn zpíval roli Arnošta z Pardubic, pro titulní roli Gildase (J. Jeremiáš: Starý král) si ho vyžádal sám autor. Ve slovenských operách byl nezapomenutelným Neidingem (J. L. Bella: Kovář Wieland) nebo bačou Mrnčem (V. Figuš-Bystrý: Detvan). Ze světového repertoáru výrazně ztvárnil např. role: Gremin (P. I. Čajkovskij: Evžen Oněgin), Pimen i Boris Godunov (M. P. Musorgskij: Boris Godunov), Basilio (G. Rossini: Lazebník sevillský),Don Pasquale (G.Donizetti: Don Pasquale), Mefistofeles (Ch. Gounod: Faust), Heřman (R. Wagner: Tannhäuser), Don Quijote (J. Massenet: Don Quijote) ad. Vystupoval i v klasických operetách: Zaremba (O. Nedbal: Polská krev), Kálmán Zsupán (J. Strauss ml.: Cikánský baron). V Bratislavě se uplatnil také jako operní režisér, překladatel libret a propagátor lidové písně.

Zajímavou kapitolu ve F. kariéře představoval v závěru života film. Jeho sošné postavy výrazných rysů obličeje i zvučného hlasu využil český a slovenský film: Mrnčo (Varúj!, 1946); Starosta Volové Lehoty (Čapkovy povídky, 1947), Herec Balada (Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář, 1949, vše režie M. Frič), Dřevorubec Huco (Vlčie diery, 1948, režie P. Bielik).

L: OSND 2/1, s. 595; HS 1, s. 330; Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 2, 1969, rejstřík; ESL 2, s. 101–102; Ilustrovaný encyklopedický slovník 1, 1980, s. 660; ČBS, s. 148; J. Blaho, Pri storočnici A. F., in: Hudobný život 17, 1985, č. 14, s. 5; M. G., Trojjubileum speváka, in: Život 35, 1985, č. 28, s. 58;NDa jeho předchůdci, s. 103 (se soupisem rolí); Encyklopédia dramatických umení Slovenska 1, Bratislava 1989, s. 388; BLS 2, s. 596; KRL 2, s. 1161; Encyclopaedia Beliana 4, Bratislava 2005, s. 467; http://archiv.narodni-divadlo.cz/ (se soupisem rolí).

Anna Šourková