FLAŠAR Antonín 13.3.1919-25.11.2002: Porovnání verzí

Z Personal
(FLAŠAR_Antonín_13.3.1919-25.11.2002)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 13.3.1919
 
| datum narození = 13.3.1919
| místo narození = Lubná
+
| místo narození = Lubná (u Kroměříže)
 
| datum úmrtí = 25.11.2002
 
| datum úmrtí = 25.11.2002
 
| místo úmrtí = Zlín
 
| místo úmrtí = Zlín
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Antonín FLAŠAR
+
}}
 +
 
 +
'''FLAŠAR, Antonín,''' ''* 13. 3. 1919 Lubná (u Kroměříže), † 25. 11. 2002 Zlín, architekt''
 +
 
 +
Pocházel ze šesti dětí zedníka Františka F., jenž se s rodinou přestěhoval
 +
do Bystřice pod Hostýnem. F. 1937–39 vystudoval Stavební
 +
průmyslovou školu v Přerově a Školu umění ve Zlíně
 +
(u R. Gajdoše a F. L. Gahury). Na doporučení Gahury, u něhož
 +
byl zaměstnán 1940–41, pokračoval ve studiích architektury na
 +
UMPRUM v Praze. Tam se 1941–48 učil u P. Janáka, J. Sokola,
 +
J. Kouly a A. Benše. Současně vykonával kreslířské práce pro
 +
Správu Pražského hradu pod Janákovým vedením. Po absolutoriu
 +
(akademický architekt) se vrátil do Zlína (tehdy Gottwaldov)
 +
a nastoupil 1953 do Stavoprojektu, kde pracoval jako
 +
architekt až do odchodu do důchodu 1979.
 +
 
 +
F. se po celý život věnoval projektové činnosti a zaměřil se
 +
zejména na stavby škol, obytných celků a veřejných budov. Projektoval
 +
poválečná sídliště, např. v Hodoníně (sídliště Klementa
 +
Gottwalda), Veselí nad Moravou, Trenčíně (Jih, šedesátá léta,
 +
s M. Totuškem a L. Pastrnkem) a ve Zlíně. Jako urbanista věnoval
 +
největší pozornost Hodonínu a Trenčínu. Realizoval Státní
 +
banku ve Zlíně (1962), obytný soubor se střediskem občanského
 +
vybavení Januštice ve Zlíně (1969–72), sídliště Pod Zábřehem
 +
a základní školu (1957–59) v Bystřici pod Hostýnem, školu
 +
v Luhačovicích (1958–60), Trenčíně (?), Zlíně-Podhoří
 +
(1975), Nedašově (1977, s L. Pastrnkem) ad.; spolu s architekty
 +
F. Rozhonem a A. Zikmundem navrhl internáty a ubytovny
 +
Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě. Účastnil se několika
 +
soutěží, mj. na divadelní budovy v Brně, Ostravě a Gottwaldově
 +
(Zlíně), na univerzitní areál v irském Dublinu či obytné soubory
 +
Zálešná (1968–69, tři věžové domy) a Podvesná ve Zlíně.
 +
Získal dvakrát první cenu: v soutěži na Janáčkovo divadlo
 +
v Brně (spoluautor, 1958) a v mezinárodní soutěži na obytnou
 +
část v jihozápadním obvodu Moskvy (druhá cena, kolektiv pracovníků
 +
Stavoprojektu Brno a Gottwaldov).
 +
 
 +
Jeho bratr '''František F.''' (* 27. 5. 1925 Lubná /u Kroměříže/,
 +
† 30. 10. 1982 Praha), akademický architekt, absolvoval valašskomeziříčskou
 +
střední odbornou školu pro zpracování dřeva,
 +
pražskou UMPRUM u J. Sokola (1945–49) a Pedagogickou fakultu
 +
UK (1949–51). Pracoval jako památkář i restaurátor budov,
 +
stal se jedním z prvních zaměstnanců Státního ústavu pro rekonstrukci
 +
památkových měst a objektů (SÚRPMO) a působil v ateliéru architekta J. Havlíčka ve Stavoprojektu. Byl hlavním
 +
projektantem rekonstrukce historické budovy ND v Praze (výročí
 +
sto let od otevření), navrhoval interiéry, a především kovový
 +
nábytek. 1945 se s bratrem zúčastnil soutěže vypsané Svazem
 +
českého díla na školní nábytek (první cena). V Bystřici pod
 +
Hostýnem kromě sídliště a školy 1970 navrhl parčík s bustou
 +
J. A. Komenského od sochaře S. Mikulaštíka a se sochařskou kopií
 +
mapy Moravy z 1627. Dále realizoval úpravu náměstí, pomník
 +
u firmy TON a koupaliště. Často spolupracoval s výtvarnými
 +
umělci (např. B. Jahodou a V. Vaculkou) při realizaci
 +
výtvarné výzdoby ve stavbách, které sám vyprojektoval.
 +
 
 +
A. F. obdržel pamětní medaili města Bystřice pod Hostýnem a medaili
 +
k 50. výročí vzniku ČSR. Oženil se s Věrou, roz. Holáňovou.
 +
Dožil ve Zlíně a byl pohřben v Bystřici pod Hostýnem. Pokračovatelem
 +
rodinné tradice se stal syn ing. arch. Michal F., CSc.
 +
(* 14. 9. 1949 Zlín), který působí ve vlastním ateliéru ve Voršilské
 +
ulici v Praze a specializuje se hlavně na návrhy interiérů lékáren.
 +
 
 +
'''L:''' Toman D, s. 55; SČSVU 2, s. 265; Kdo je kdo v Československu 1, 1969,
 +
s. 196; Kdo je kdo. Architektura, M. Třeštík (ed.), 2000, s. 60 (Michal F., se
 +
soupisem výstav, realizací a soutěží); 2003, s. 34–35; http://prostor-ad.cz/
 +
kalendar/flasar.htm; http://www.flasar.cz/index.php?page=history&lang=cz.
 +
 
 +
Ladislava Horňáková, Gustav Novotný
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]

Verze z 31. 1. 2018, 18:45

Antonín FLAŠAR
Narození 13.3.1919
Místo narození Lubná (u Kroměříže)
Úmrtí 25.11.2002
Místo úmrtí Zlín
Povolání 74- Architekt

FLAŠAR, Antonín, * 13. 3. 1919 Lubná (u Kroměříže), † 25. 11. 2002 Zlín, architekt

Pocházel ze šesti dětí zedníka Františka F., jenž se s rodinou přestěhoval do Bystřice pod Hostýnem. F. 1937–39 vystudoval Stavební průmyslovou školu v Přerově a Školu umění ve Zlíně (u R. Gajdoše a F. L. Gahury). Na doporučení Gahury, u něhož byl zaměstnán 1940–41, pokračoval ve studiích architektury na UMPRUM v Praze. Tam se 1941–48 učil u P. Janáka, J. Sokola, J. Kouly a A. Benše. Současně vykonával kreslířské práce pro Správu Pražského hradu pod Janákovým vedením. Po absolutoriu (akademický architekt) se vrátil do Zlína (tehdy Gottwaldov) a nastoupil 1953 do Stavoprojektu, kde pracoval jako architekt až do odchodu do důchodu 1979.

F. se po celý život věnoval projektové činnosti a zaměřil se zejména na stavby škol, obytných celků a veřejných budov. Projektoval poválečná sídliště, např. v Hodoníně (sídliště Klementa Gottwalda), Veselí nad Moravou, Trenčíně (Jih, šedesátá léta, s M. Totuškem a L. Pastrnkem) a ve Zlíně. Jako urbanista věnoval největší pozornost Hodonínu a Trenčínu. Realizoval Státní banku ve Zlíně (1962), obytný soubor se střediskem občanského vybavení Januštice ve Zlíně (1969–72), sídliště Pod Zábřehem a základní školu (1957–59) v Bystřici pod Hostýnem, školu v Luhačovicích (1958–60), Trenčíně (?), Zlíně-Podhoří (1975), Nedašově (1977, s L. Pastrnkem) ad.; spolu s architekty F. Rozhonem a A. Zikmundem navrhl internáty a ubytovny Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě. Účastnil se několika soutěží, mj. na divadelní budovy v Brně, Ostravě a Gottwaldově (Zlíně), na univerzitní areál v irském Dublinu či obytné soubory Zálešná (1968–69, tři věžové domy) a Podvesná ve Zlíně. Získal dvakrát první cenu: v soutěži na Janáčkovo divadlo v Brně (spoluautor, 1958) a v mezinárodní soutěži na obytnou část v jihozápadním obvodu Moskvy (druhá cena, kolektiv pracovníků Stavoprojektu Brno a Gottwaldov).

Jeho bratr František F. (* 27. 5. 1925 Lubná /u Kroměříže/, † 30. 10. 1982 Praha), akademický architekt, absolvoval valašskomeziříčskou střední odbornou školu pro zpracování dřeva, pražskou UMPRUM u J. Sokola (1945–49) a Pedagogickou fakultu UK (1949–51). Pracoval jako památkář i restaurátor budov, stal se jedním z prvních zaměstnanců Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů (SÚRPMO) a působil v ateliéru architekta J. Havlíčka ve Stavoprojektu. Byl hlavním projektantem rekonstrukce historické budovy ND v Praze (výročí sto let od otevření), navrhoval interiéry, a především kovový nábytek. 1945 se s bratrem zúčastnil soutěže vypsané Svazem českého díla na školní nábytek (první cena). V Bystřici pod Hostýnem kromě sídliště a školy 1970 navrhl parčík s bustou J. A. Komenského od sochaře S. Mikulaštíka a se sochařskou kopií mapy Moravy z 1627. Dále realizoval úpravu náměstí, pomník u firmy TON a koupaliště. Často spolupracoval s výtvarnými umělci (např. B. Jahodou a V. Vaculkou) při realizaci výtvarné výzdoby ve stavbách, které sám vyprojektoval.

A. F. obdržel pamětní medaili města Bystřice pod Hostýnem a medaili k 50. výročí vzniku ČSR. Oženil se s Věrou, roz. Holáňovou. Dožil ve Zlíně a byl pohřben v Bystřici pod Hostýnem. Pokračovatelem rodinné tradice se stal syn ing. arch. Michal F., CSc. (* 14. 9. 1949 Zlín), který působí ve vlastním ateliéru ve Voršilské ulici v Praze a specializuje se hlavně na návrhy interiérů lékáren.

L: Toman D, s. 55; SČSVU 2, s. 265; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 196; Kdo je kdo. Architektura, M. Třeštík (ed.), 2000, s. 60 (Michal F., se soupisem výstav, realizací a soutěží); 2003, s. 34–35; http://prostor-ad.cz/ kalendar/flasar.htm; http://www.flasar.cz/index.php?page=history&lang=cz.

Ladislava Horňáková, Gustav Novotný