FLAJŠHANSOVÁ Jindřiška 4.9.1868-30.5.1931: Porovnání verzí

Z Personal
(FLAJŠHANSOVÁ_Jindřiška_4.9.1868-30.5.1931)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 4.9.1868
 
| datum narození = 4.9.1868
−
| místo narození = Sedlčany, o. Příbram
+
| místo narození = Sedlčany
 
| datum úmrtí = 30.5.1931
 
| datum úmrtí = 30.5.1931
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Jindřiška FLAJŠHANSOVÁ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 253
 +
}}
 +
 
 +
'''FLAJŠHANSOVÁ, Jindřiška''' ''(roz. Kakšová), * 4. 9. 1868 Sedlčany, † 30. 5. 1931 Praha, učitelka, redaktorka, žurnalistka, spolková pracovnice''
 +
 
 +
Otec Ludvík Pravoslav Kakš (* 1838), advokátní kancelista
 +
a soukromý úředník, a matka Marie (* 1842) dbali o školní přípravu
 +
svých dětí. F. bratr Jan Nepomuk K. (* 1867) měl následovat
 +
v kariéře otce. Projevoval však výrazné hudební nadání,
 +
takže vedle úřednického povolání působil i jako kapelník.
 +
F. chtěla také studovat; vzhledem k tomu, že v jejím mládí byly
 +
možnosti žen získat vyšší vzdělání velmi omezené, rozhodla se
 +
pro učitelský ústav. Pedagogická dráha však byla přístupná jen
 +
svobodným učitelkám. Po sňatku s Václavem Flajšhansem
 +
(1866–1950), literárním vědcem známým mj. z rukopisných
 +
bojů, našla uplatnění ve spolkové a dobročinné činnosti a v redakční
 +
i novinářské práci. V manželství se jí narodily dvě děti:
 +
dcera Jindřiška F., provdaná Hušková (* 12. 2. 1898 Praha,
 +
† 7. 9. 1980 Bratislava), filoložka, profesorka Univerzity Komenského
 +
v Bratislavě a překladatelka z rumunštiny (bývá zaměňována
 +
s matkou), a syn Jan (1901–1991), historik umění.
 +
 
 +
F. po narození dětí pracovala v Českém svazu slepců jako místopředsedkyně,
 +
zasloužila se především o výuku slepeckého písma
 +
a jeho využití při vzdělávání slepých a slabozrakých. 1910 se stala
 +
starostkou Ženského výrobního spolku a v této funkci setrvala
 +
až do konce života. Současně se od 40. ročníku 1912 ujala
 +
redakce ''Ženských listů''. Snažila se dodat tomuto tradičnímu konzervativnímu
 +
ženskému periodiku moderní tvář, získat nové
 +
autory, a především finančně ho zabezpečit. Dařilo se jí to se
 +
značnými obtížemi do konce 1926. Sama psala články, překládala,
 +
přispívala i nekrology (např. posmrtnou vzpomínkou na
 +
Bertu Suttnerovou). Přechodně se o vedení listu dělila s dalšími
 +
spolupracovníky a spolupracovnicemi: Maryšou Šáreckou-Radoňovou,
 +
Pavlou Moudrou, Františkem Sekaninou, Bohuslavem
 +
Foitem ad. F. vztah k feministickým snahám byl poměrně
 +
rezervovaný, i když vítala každý pokrok v ženských právech. Přesvědčivě
 +
to vyjádřila v příspěvku ''Žena poslancem'' věnovaném
 +
Boženě Vikové-Kunětické po jejím zvolení do českého zemského
 +
sněmu 1912. V redakci měla i pod F. vedením velký vliv Eliška
 +
Krásnohorská. Jejich názory na poslání a obsah listu se podstatně
 +
lišily. Přesto F. respektovala zásluhy Krásnohorské,
 +
uveřejňovala její příspěvky a po smrti významně podpořila vybudování
 +
jejího pomníku v Praze na Karlově náměstí.
 +
 
 +
'''D:''' Svatopluk Čech. Dílo a osobnost, 1921, V. Flajšhans (ed.), bibliografii
 +
zpracovala J. F.
 +
 
 +
'''L:''' OSND 2/1, s. 589; F. Baťha, J. F. – literární pozůstalost. Soupis literární
 +
pozůstalosti, 1959; V. Tardonová, Eliška Krásnohorská a Ženské listy
 +
(1873–1926), 2009, bakalářská práce Filozofická fakulta Univerzity Pardubice,
 +
s. 42–47; Místopis Březových hor. Odborní pracovníci, lékaři, vědci,
 +
úředníci (asi 1880–1925), 2005, s. 12.
 +
 
 +
'''P:''' LA PNP, Praha (1 karton).
 +
 
 +
Pavla Vošahlíková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]]
 
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]]

Verze z 21. 11. 2019, 17:01

Jindřiška FLAJŠHANSOVÁ
Narození 4.9.1868
Místo narození Sedlčany
Úmrtí 30.5.1931
Místo úmrtí Praha
Povolání 62- Osvětový nebo veřejný činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 253
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55369

FLAJŠHANSOVÁ, Jindřiška (roz. Kakšová), * 4. 9. 1868 Sedlčany, † 30. 5. 1931 Praha, učitelka, redaktorka, žurnalistka, spolková pracovnice

Otec Ludvík Pravoslav Kakš (* 1838), advokátní kancelista a soukromý úředník, a matka Marie (* 1842) dbali o školní přípravu svých dětí. F. bratr Jan Nepomuk K. (* 1867) měl následovat v kariéře otce. Projevoval však výrazné hudební nadání, takže vedle úřednického povolání působil i jako kapelník. F. chtěla také studovat; vzhledem k tomu, že v jejím mládí byly možnosti žen získat vyšší vzdělání velmi omezené, rozhodla se pro učitelský ústav. Pedagogická dráha však byla přístupná jen svobodným učitelkám. Po sňatku s Václavem Flajšhansem (1866–1950), literárním vědcem známým mj. z rukopisných bojů, našla uplatnění ve spolkové a dobročinné činnosti a v redakční i novinářské práci. V manželství se jí narodily dvě děti: dcera Jindřiška F., provdaná Hušková (* 12. 2. 1898 Praha, † 7. 9. 1980 Bratislava), filoložka, profesorka Univerzity Komenského v Bratislavě a překladatelka z rumunštiny (bývá zaměňována s matkou), a syn Jan (1901–1991), historik umění.

F. po narození dětí pracovala v Českém svazu slepců jako místopředsedkyně, zasloužila se především o výuku slepeckého písma a jeho využití při vzdělávání slepých a slabozrakých. 1910 se stala starostkou Ženského výrobního spolku a v této funkci setrvala až do konce života. Současně se od 40. ročníku 1912 ujala redakce Ženských listů. Snažila se dodat tomuto tradičnímu konzervativnímu ženskému periodiku moderní tvář, získat nové autory, a především finančně ho zabezpečit. Dařilo se jí to se značnými obtížemi do konce 1926. Sama psala články, překládala, přispívala i nekrology (např. posmrtnou vzpomínkou na Bertu Suttnerovou). Přechodně se o vedení listu dělila s dalšími spolupracovníky a spolupracovnicemi: Maryšou Šáreckou-Radoňovou, Pavlou Moudrou, Františkem Sekaninou, Bohuslavem Foitem ad. F. vztah k feministickým snahám byl poměrně rezervovaný, i když vítala každý pokrok v ženských právech. Přesvědčivě to vyjádřila v příspěvku Žena poslancem věnovaném Boženě Vikové-Kunětické po jejím zvolení do českého zemského sněmu 1912. V redakci měla i pod F. vedením velký vliv Eliška Krásnohorská. Jejich názory na poslání a obsah listu se podstatně lišily. Přesto F. respektovala zásluhy Krásnohorské, uveřejňovala její příspěvky a po smrti významně podpořila vybudování jejího pomníku v Praze na Karlově náměstí.

D: Svatopluk Čech. Dílo a osobnost, 1921, V. Flajšhans (ed.), bibliografii zpracovala J. F.

L: OSND 2/1, s. 589; F. Baťha, J. F. – literární pozůstalost. Soupis literární pozůstalosti, 1959; V. Tardonová, Eliška Krásnohorská a Ženské listy (1873–1926), 2009, bakalářská práce Filozofická fakulta Univerzity Pardubice, s. 42–47; Místopis Březových hor. Odborní pracovníci, lékaři, vědci, úředníci (asi 1880–1925), 2005, s. 12.

P: LA PNP, Praha (1 karton).

Pavla Vošahlíková

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=FLAJŠHANSOVÁ_Jindřiška_4.9.1868-30.5.1931&oldid=114752“