FLAJŠHANS Václav 1.7.1866-?20.11.1950: Porovnání verzí

Z Personal
(FLAJŠHANS_Václav_1.7.1866-20.11.1950)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Václav FLAJŠHANS
 
| jméno = Václav FLAJŠHANS
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Flajshans Vaclav portret.jpg
 
| datum narození = 1.7.1866
 
| datum narození = 1.7.1866
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 20.11.1950
+
| datum úmrtí = (20.?)21.11.1950
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
+
| povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik<br />55- Jazykovědec
55- Jazykovědec
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Václav FLAJŠHANS
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 252-253
 +
}}
 +
 
 +
'''FLAJŠHANS, Václav,''' ''* 1. 7. 1866 Praha, † (20.?) 21. 11. 1950 Praha, jazykovědec, literární historik, editor''
 +
 
 +
Maturoval na městské střední škole pražské (1885), poté do
 +
1890 studoval na pražské filozofické fakultě českou a klasickou
 +
filologii, doktorskou práci ''Počátky literární činnosti Josefa Dobrovského'' obhájil 1894. Od 1893 až do odchodu do důchodu
 +
učil jako profesor na gymnáziu na Královských Vinohradech
 +
(dnes Praha); vysokoškolská výuka mu byla odepřena v důsledku
 +
názorových sporů především s J. Gebauerem. Absolvoval několik
 +
zahraničních studijních cest uskutečněných za podpory
 +
spolku Svatobor (1897 Švédsko a Rusko, 1899 Kostnice).
 +
F. manželka Jindřiška (Jindra B.), roz. Kakšová (1868–1931),
 +
byla žurnalistka a pracovnice v ženském hnutí; dcera Jindřiška
 +
Hušková-F. (* 12. 2. 1898 Praha, † 7. 9. 1980 Bratislava), byla
 +
jazykovědkyně, překladatelka, knihovnice, vysokoškolská pedagožka,
 +
syn Jan F. (1901–1991) byl historikem umění.
 +
 
 +
F. se v širokém spektru badatelského zájmu zabýval literárněhistorickými
 +
otázkami zaměřenými na pravost Rukopisu zelenohorského
 +
(RKZ), dílem Husovým a odkazem J. Dobrovského
 +
i problematikou lingvistickou, které časopisecky publikoval
 +
v periodikách: ''Athenaeum'', ''ČČH'', ''Časopis pro moderní filologii'',
 +
''Časopis Matice moravské'', ''Český lid'', ''Květy'', ''Listy filologické'', ''Lumír'',
 +
''Národní listy'', ''Národopisný věstník českoslovanský'', ''Naše řeč'', ''Přehled'',
 +
''Samostatnost'', ''Slovo a slovesnost'', ''Věstník ČAVU'', ''Zlatá Praha'',
 +
''Zvon'' ad. V oblasti zkoumání RKZ zpočátku hledal jako jazykovědec
 +
analogie v dalších staročeských textech a stál na straně
 +
pravosti rukopisů (''Boj o Rukopisy''), po 1912 právě na základě
 +
jazykové kritiky své stanovisko k RKZ změnil. Celoživotně se
 +
věnoval dílu J. Husa. V řadě knižních publikací a časopisecky
 +
otištěných studií (mj. ''Hus. Jeho život a dílo''; ''Mistr Jan Hus'') se širokou
 +
znalostí materiálu osvětloval i dílčí aspekty jeho tvorby.
 +
Ne vždy však byla tato práce oceňována, kritiku si vysloužila mj.
 +
F. ''Literární činnost M. Jana Husi'' (např. od V. Novotného
 +
a J. Truhláře). Obdobně jej, počínaje disertační prací, zajímal
 +
život a literární odkaz J. Dobrovského. Nejcennější v tomto
 +
směru jsou práce ''Modrý abbé'' věnující se rovněž Dobrovského
 +
vrstevníkům a studie o vztahu Dobrovského a V. Tháma. Z tradičně
 +
chápaného vlastenectví vycházela práce o novodobé české
 +
literatuře ''Písemnictví české slovem a obrazem od nejdávnějších dob až po naše časy''. Důležitou složkou F. tvorby byla ediční činnost,
 +
celoživotně zaměřená nejen na dílo Husovo (Postila, 1900)
 +
a tvorbu Dobrovského (''J. Dobrovského kritické rozpravy o legendě prokopské''), ale též na staročeské památky (''Dalimil'' a Hájkova ''Kronika česká'') i na otázky další (''Česká přísloví''). Ocenění se
 +
v době svého vzniku dočkala díla věnovaná staročeské filologii,
 +
v nichž F. uplatnil filologické metody a důraz na textologické
 +
otázky (''Nejstarší památky jazyka i písemnictví českého''). Editorská
 +
činnost tak doplňovala F. literárněhistorický výzkum, který
 +
v posledních desetiletích jeho života však byl již vyčerpán a stál
 +
mimo hlavní proud literárněhistorického bádání. Vedle rozsáhlé
 +
badatelské, ediční a kritické činnosti se věnoval fejetonistice
 +
v ''Národních listech'', jejichž rubriku vedl od 1906.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Počátky literární činnosti Josef Dobrovského, 1895; Boj o rukopisy,
 +
1896; Podrobný seznam slov Rukopisu kralodvorského. Se zvláštním zřetelem
 +
ke kritice čtení a výkladu, 1897; Literární činnost Mistra Jana Husi,
 +
1900; Písemnictví české slovem a obrazem od nejdávnějších dob až po naše
 +
časy (1901); Hus. Jeho život a dílo, 1905; Spory Dobrovského s Thámem,
 +
1906; Svatopluk Čech, 1906; Mistr Jan Hus, 1915; Modrý abbé. Osobnost
 +
a vrstevníci Josefa Dobrovského, 1929; Nejstarší Čechy. Jazykový rozbor některých
 +
nejstarších jmen osadních, 1930. Edice, výběr: Slovník český. Rukověť
 +
českého pravopisu, mluvnice a frazeologie, 1901;Nejstarší památky jazyka
 +
i písemnictví českého, 1903; M. J. Husi Sebrané spisy 1–6 (z lat. přel.
 +
M. Svoboda), 1904–1908; Máj. Báseň K. H. Máchy, 1905; Česká přísloví,
 +
1911–1913; Václava Hájka z Libočan Kronika česká 1–4, 1918–1929; Dalimil,
 +
1920; J. Dobrovského kritické rozpravy o legendě prokopské, 1929;
 +
Kniha užitečná i kratochvilná, jež slove Rada všelikých zvířat … od Jiřího
 +
Melantricha z Aventýna po čtvrté vydaná v Praze 1815, 1939 (se Z. Tobolkou
 +
a V. Machkem).
 +
 
 +
'''L:''' výběr: J. Hanuš, Padesátiletá diskuse o Rukopisech, in: Listy filologické
 +
33, 1906, s. 109–135, 211–251; F. Mareš, Boj proti Rukopisům, kteraký by
 +
konec měl vzíti, ukázali A. Kraus a V. F., 1929; J. E. Hanka, Flajšhansiana
 +
(Zázrak hostýnský, Vražda, Kytice), in: Fronta 6, 1933/1934, č. 4–6, 9, 10;
 +
A. Novák, V. F., in: Lidové noviny 1. 7. 1936; V. Š. (V. Šmilauer), (k osmdesátinám),
 +
in: tamtéž 29, 1946, s. 255–256; K. Groh, Soupis prací V. F., Věstník
 +
KČSN, III. tř. filozoficko-historicko-filologická 3, 1947, s. 1–48; nekrology:
 +
A. Pražák, in: Slovesná věda 3, 1949/1950, s. 236–238; F. M. Bartoš, in:
 +
JSH 20, 1951, s. 14–16; ČsB 1, serie 23, 3. 1. 1940; LČL 1, s. 714–716;
 +
E. Michálek, in: V. F., Naše řeč 69, 1986, č. 3, s. 153–158; J. Hanzalová,
 +
Soupis osobních písemných pozůstalostí a rodinných archivů v České republice,
 +
1997, s. 133.
 +
 
 +
'''P:''' AHMP, 3 kartony, 1910–1938, neuspořádáno (soukromá korespondence,
 +
zlomky rukopisů, studijní výpisky a poznámky k dílu, výstřižky); Průvodce
 +
LA PNP, s. 66; Biografický archiv ÚČL, Praha.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/3306 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Blanka Svadbová
  
== Literatura ==
 
  Čsl 183; MSN 2, 771; MČE 2, 459; BLGBL 1, 362; OSN D II-1, 588; PSN I, 735; ČBS, 147; LČL I, 714; ČFil/20,41;
 
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]
 
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]

Aktuální verze z 17. 8. 2020, 18:53

Václav FLAJŠHANS
Narození 1.7.1866
Místo narození Praha
Úmrtí (20.?)21.11.1950
Místo úmrtí Praha
Povolání 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
55- Jazykovědec
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 252-253

FLAJŠHANS, Václav, * 1. 7. 1866 Praha, † (20.?) 21. 11. 1950 Praha, jazykovědec, literární historik, editor

Maturoval na městské střední škole pražské (1885), poté do 1890 studoval na pražské filozofické fakultě českou a klasickou filologii, doktorskou práci Počátky literární činnosti Josefa Dobrovského obhájil 1894. Od 1893 až do odchodu do důchodu učil jako profesor na gymnáziu na Královských Vinohradech (dnes Praha); vysokoškolská výuka mu byla odepřena v důsledku názorových sporů především s J. Gebauerem. Absolvoval několik zahraničních studijních cest uskutečněných za podpory spolku Svatobor (1897 Švédsko a Rusko, 1899 Kostnice). F. manželka Jindřiška (Jindra B.), roz. Kakšová (1868–1931), byla žurnalistka a pracovnice v ženském hnutí; dcera Jindřiška Hušková-F. (* 12. 2. 1898 Praha, † 7. 9. 1980 Bratislava), byla jazykovědkyně, překladatelka, knihovnice, vysokoškolská pedagožka, syn Jan F. (1901–1991) byl historikem umění.

F. se v širokém spektru badatelského zájmu zabýval literárněhistorickými otázkami zaměřenými na pravost Rukopisu zelenohorského (RKZ), dílem Husovým a odkazem J. Dobrovského i problematikou lingvistickou, které časopisecky publikoval v periodikách: Athenaeum, ČČH, Časopis pro moderní filologii, Časopis Matice moravské, Český lid, Květy, Listy filologické, Lumír, Národní listy, Národopisný věstník českoslovanský, Naše řeč, Přehled, Samostatnost, Slovo a slovesnost, Věstník ČAVU, Zlatá Praha, Zvon ad. V oblasti zkoumání RKZ zpočátku hledal jako jazykovědec analogie v dalších staročeských textech a stál na straně pravosti rukopisů (Boj o Rukopisy), po 1912 právě na základě jazykové kritiky své stanovisko k RKZ změnil. Celoživotně se věnoval dílu J. Husa. V řadě knižních publikací a časopisecky otištěných studií (mj. Hus. Jeho život a dílo; Mistr Jan Hus) se širokou znalostí materiálu osvětloval i dílčí aspekty jeho tvorby. Ne vždy však byla tato práce oceňována, kritiku si vysloužila mj. F. Literární činnost M. Jana Husi (např. od V. Novotného a J. Truhláře). Obdobně jej, počínaje disertační prací, zajímal život a literární odkaz J. Dobrovského. Nejcennější v tomto směru jsou práce Modrý abbé věnující se rovněž Dobrovského vrstevníkům a studie o vztahu Dobrovského a V. Tháma. Z tradičně chápaného vlastenectví vycházela práce o novodobé české literatuře Písemnictví české slovem a obrazem od nejdávnějších dob až po naše časy. Důležitou složkou F. tvorby byla ediční činnost, celoživotně zaměřená nejen na dílo Husovo (Postila, 1900) a tvorbu Dobrovského (J. Dobrovského kritické rozpravy o legendě prokopské), ale též na staročeské památky (Dalimil a Hájkova Kronika česká) i na otázky další (Česká přísloví). Ocenění se v době svého vzniku dočkala díla věnovaná staročeské filologii, v nichž F. uplatnil filologické metody a důraz na textologické otázky (Nejstarší památky jazyka i písemnictví českého). Editorská činnost tak doplňovala F. literárněhistorický výzkum, který v posledních desetiletích jeho života však byl již vyčerpán a stál mimo hlavní proud literárněhistorického bádání. Vedle rozsáhlé badatelské, ediční a kritické činnosti se věnoval fejetonistice v Národních listech, jejichž rubriku vedl od 1906.

D: výběr: Počátky literární činnosti Josef Dobrovského, 1895; Boj o rukopisy, 1896; Podrobný seznam slov Rukopisu kralodvorského. Se zvláštním zřetelem ke kritice čtení a výkladu, 1897; Literární činnost Mistra Jana Husi, 1900; Písemnictví české slovem a obrazem od nejdávnějších dob až po naše časy (1901); Hus. Jeho život a dílo, 1905; Spory Dobrovského s Thámem, 1906; Svatopluk Čech, 1906; Mistr Jan Hus, 1915; Modrý abbé. Osobnost a vrstevníci Josefa Dobrovského, 1929; Nejstarší Čechy. Jazykový rozbor některých nejstarších jmen osadních, 1930. Edice, výběr: Slovník český. Rukověť českého pravopisu, mluvnice a frazeologie, 1901;Nejstarší památky jazyka i písemnictví českého, 1903; M. J. Husi Sebrané spisy 1–6 (z lat. přel. M. Svoboda), 1904–1908; Máj. Báseň K. H. Máchy, 1905; Česká přísloví, 1911–1913; Václava Hájka z Libočan Kronika česká 1–4, 1918–1929; Dalimil, 1920; J. Dobrovského kritické rozpravy o legendě prokopské, 1929; Kniha užitečná i kratochvilná, jež slove Rada všelikých zvířat … od Jiřího Melantricha z Aventýna po čtvrté vydaná v Praze 1815, 1939 (se Z. Tobolkou a V. Machkem).

L: výběr: J. Hanuš, Padesátiletá diskuse o Rukopisech, in: Listy filologické 33, 1906, s. 109–135, 211–251; F. Mareš, Boj proti Rukopisům, kteraký by konec měl vzíti, ukázali A. Kraus a V. F., 1929; J. E. Hanka, Flajšhansiana (Zázrak hostýnský, Vražda, Kytice), in: Fronta 6, 1933/1934, č. 4–6, 9, 10; A. Novák, V. F., in: Lidové noviny 1. 7. 1936; V. Š. (V. Šmilauer), (k osmdesátinám), in: tamtéž 29, 1946, s. 255–256; K. Groh, Soupis prací V. F., Věstník KČSN, III. tř. filozoficko-historicko-filologická 3, 1947, s. 1–48; nekrology: A. Pražák, in: Slovesná věda 3, 1949/1950, s. 236–238; F. M. Bartoš, in: JSH 20, 1951, s. 14–16; ČsB 1, serie 23, 3. 1. 1940; LČL 1, s. 714–716; E. Michálek, in: V. F., Naše řeč 69, 1986, č. 3, s. 153–158; J. Hanzalová, Soupis osobních písemných pozůstalostí a rodinných archivů v České republice, 1997, s. 133.

P: AHMP, 3 kartony, 1910–1938, neuspořádáno (soukromá korespondence, zlomky rukopisů, studijní výpisky a poznámky k dílu, výstřižky); Průvodce LA PNP, s. 66; Biografický archiv ÚČL, Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Blanka Svadbová