FLAJŠHANS Václav 1.7.1866-?20.11.1950: Porovnání verzí
(FLAJŠHANS_Václav_1.7.1866-20.11.1950) |
|||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Václav FLAJŠHANS | | jméno = Václav FLAJŠHANS | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Flajshans Vaclav portret.jpg |
| datum narození = 1.7.1866 | | datum narození = 1.7.1866 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
− | | datum úmrtí = 20.11.1950 | + | | datum úmrtí = (20.?)21.11.1950 |
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
− | | povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik | + | | povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik<br />55- Jazykovědec |
− | 55- Jazykovědec | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 252-253 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''FLAJŠHANS, Václav,''' ''* 1. 7. 1866 Praha, † (20.?) 21. 11. 1950 Praha, jazykovědec, literární historik, editor'' | ||
+ | |||
+ | Maturoval na městské střední škole pražské (1885), poté do | ||
+ | 1890 studoval na pražské filozofické fakultě českou a klasickou | ||
+ | filologii, doktorskou práci ''Počátky literární činnosti Josefa Dobrovského'' obhájil 1894. Od 1893 až do odchodu do důchodu | ||
+ | učil jako profesor na gymnáziu na Královských Vinohradech | ||
+ | (dnes Praha); vysokoškolská výuka mu byla odepřena v důsledku | ||
+ | názorových sporů především s J. Gebauerem. Absolvoval několik | ||
+ | zahraničních studijních cest uskutečněných za podpory | ||
+ | spolku Svatobor (1897 Švédsko a Rusko, 1899 Kostnice). | ||
+ | F. manželka Jindřiška (Jindra B.), roz. Kakšová (1868–1931), | ||
+ | byla žurnalistka a pracovnice v ženském hnutí; dcera Jindřiška | ||
+ | Hušková-F. (* 12. 2. 1898 Praha, † 7. 9. 1980 Bratislava), byla | ||
+ | jazykovědkyně, překladatelka, knihovnice, vysokoškolská pedagožka, | ||
+ | syn Jan F. (1901–1991) byl historikem umění. | ||
+ | |||
+ | F. se v širokém spektru badatelského zájmu zabýval literárněhistorickými | ||
+ | otázkami zaměřenými na pravost Rukopisu zelenohorského | ||
+ | (RKZ), dílem Husovým a odkazem J. Dobrovského | ||
+ | i problematikou lingvistickou, které časopisecky publikoval | ||
+ | v periodikách: ''Athenaeum'', ''ČČH'', ''Časopis pro moderní filologii'', | ||
+ | ''Časopis Matice moravské'', ''Český lid'', ''Květy'', ''Listy filologické'', ''Lumír'', | ||
+ | ''Národní listy'', ''Národopisný věstník českoslovanský'', ''Naše řeč'', ''Přehled'', | ||
+ | ''Samostatnost'', ''Slovo a slovesnost'', ''Věstník ČAVU'', ''Zlatá Praha'', | ||
+ | ''Zvon'' ad. V oblasti zkoumání RKZ zpočátku hledal jako jazykovědec | ||
+ | analogie v dalších staročeských textech a stál na straně | ||
+ | pravosti rukopisů (''Boj o Rukopisy''), po 1912 právě na základě | ||
+ | jazykové kritiky své stanovisko k RKZ změnil. Celoživotně se | ||
+ | věnoval dílu J. Husa. V řadě knižních publikací a časopisecky | ||
+ | otištěných studií (mj. ''Hus. Jeho život a dílo''; ''Mistr Jan Hus'') se širokou | ||
+ | znalostí materiálu osvětloval i dílčí aspekty jeho tvorby. | ||
+ | Ne vždy však byla tato práce oceňována, kritiku si vysloužila mj. | ||
+ | F. ''Literární činnost M. Jana Husi'' (např. od V. Novotného | ||
+ | a J. Truhláře). Obdobně jej, počínaje disertační prací, zajímal | ||
+ | život a literární odkaz J. Dobrovského. Nejcennější v tomto | ||
+ | směru jsou práce ''Modrý abbé'' věnující se rovněž Dobrovského | ||
+ | vrstevníkům a studie o vztahu Dobrovského a V. Tháma. Z tradičně | ||
+ | chápaného vlastenectví vycházela práce o novodobé české | ||
+ | literatuře ''Písemnictví české slovem a obrazem od nejdávnějších dob až po naše časy''. Důležitou složkou F. tvorby byla ediční činnost, | ||
+ | celoživotně zaměřená nejen na dílo Husovo (Postila, 1900) | ||
+ | a tvorbu Dobrovského (''J. Dobrovského kritické rozpravy o legendě prokopské''), ale též na staročeské památky (''Dalimil'' a Hájkova ''Kronika česká'') i na otázky další (''Česká přísloví''). Ocenění se | ||
+ | v době svého vzniku dočkala díla věnovaná staročeské filologii, | ||
+ | v nichž F. uplatnil filologické metody a důraz na textologické | ||
+ | otázky (''Nejstarší památky jazyka i písemnictví českého''). Editorská | ||
+ | činnost tak doplňovala F. literárněhistorický výzkum, který | ||
+ | v posledních desetiletích jeho života však byl již vyčerpán a stál | ||
+ | mimo hlavní proud literárněhistorického bádání. Vedle rozsáhlé | ||
+ | badatelské, ediční a kritické činnosti se věnoval fejetonistice | ||
+ | v ''Národních listech'', jejichž rubriku vedl od 1906. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Počátky literární činnosti Josef Dobrovského, 1895; Boj o rukopisy, | ||
+ | 1896; Podrobný seznam slov Rukopisu kralodvorského. Se zvláštním zřetelem | ||
+ | ke kritice čtení a výkladu, 1897; Literární činnost Mistra Jana Husi, | ||
+ | 1900; Písemnictví české slovem a obrazem od nejdávnějších dob až po naše | ||
+ | časy (1901); Hus. Jeho život a dílo, 1905; Spory Dobrovského s Thámem, | ||
+ | 1906; Svatopluk Čech, 1906; Mistr Jan Hus, 1915; Modrý abbé. Osobnost | ||
+ | a vrstevníci Josefa Dobrovského, 1929; Nejstarší Čechy. Jazykový rozbor některých | ||
+ | nejstarších jmen osadních, 1930. Edice, výběr: Slovník český. Rukověť | ||
+ | českého pravopisu, mluvnice a frazeologie, 1901;Nejstarší památky jazyka | ||
+ | i písemnictví českého, 1903; M. J. Husi Sebrané spisy 1–6 (z lat. přel. | ||
+ | M. Svoboda), 1904–1908; Máj. Báseň K. H. Máchy, 1905; Česká přísloví, | ||
+ | 1911–1913; Václava Hájka z Libočan Kronika česká 1–4, 1918–1929; Dalimil, | ||
+ | 1920; J. Dobrovského kritické rozpravy o legendě prokopské, 1929; | ||
+ | Kniha užitečná i kratochvilná, jež slove Rada všelikých zvířat … od Jiřího | ||
+ | Melantricha z Aventýna po čtvrté vydaná v Praze 1815, 1939 (se Z. Tobolkou | ||
+ | a V. Machkem). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' výběr: J. Hanuš, Padesátiletá diskuse o Rukopisech, in: Listy filologické | ||
+ | 33, 1906, s. 109–135, 211–251; F. Mareš, Boj proti Rukopisům, kteraký by | ||
+ | konec měl vzíti, ukázali A. Kraus a V. F., 1929; J. E. Hanka, Flajšhansiana | ||
+ | (Zázrak hostýnský, Vražda, Kytice), in: Fronta 6, 1933/1934, č. 4–6, 9, 10; | ||
+ | A. Novák, V. F., in: Lidové noviny 1. 7. 1936; V. Š. (V. Šmilauer), (k osmdesátinám), | ||
+ | in: tamtéž 29, 1946, s. 255–256; K. Groh, Soupis prací V. F., Věstník | ||
+ | KČSN, III. tř. filozoficko-historicko-filologická 3, 1947, s. 1–48; nekrology: | ||
+ | A. Pražák, in: Slovesná věda 3, 1949/1950, s. 236–238; F. M. Bartoš, in: | ||
+ | JSH 20, 1951, s. 14–16; ČsB 1, serie 23, 3. 1. 1940; LČL 1, s. 714–716; | ||
+ | E. Michálek, in: V. F., Naše řeč 69, 1986, č. 3, s. 153–158; J. Hanzalová, | ||
+ | Soupis osobních písemných pozůstalostí a rodinných archivů v České republice, | ||
+ | 1997, s. 133. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' AHMP, 3 kartony, 1910–1938, neuspořádáno (soukromá korespondence, | ||
+ | zlomky rukopisů, studijní výpisky a poznámky k dílu, výstřižky); Průvodce | ||
+ | LA PNP, s. 66; Biografický archiv ÚČL, Praha. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/3306 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Blanka Svadbová | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:B]] | [[Kategorie:B]] | ||
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]] | [[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]] |
Aktuální verze z 17. 8. 2020, 19:53
Václav FLAJŠHANS | |
Narození | 1.7.1866 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | (20.?)21.11.1950 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
65- Literární historik, kritik nebo teoretik 55- Jazykovědec |
Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 252-253 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55368 |
FLAJŠHANS, Václav, * 1. 7. 1866 Praha, † (20.?) 21. 11. 1950 Praha, jazykovědec, literární historik, editor
Maturoval na městské střední škole pražské (1885), poté do 1890 studoval na pražské filozofické fakultě českou a klasickou filologii, doktorskou práci Počátky literární činnosti Josefa Dobrovského obhájil 1894. Od 1893 až do odchodu do důchodu učil jako profesor na gymnáziu na Královských Vinohradech (dnes Praha); vysokoškolská výuka mu byla odepřena v důsledku názorových sporů především s J. Gebauerem. Absolvoval několik zahraničních studijních cest uskutečněných za podpory spolku Svatobor (1897 Švédsko a Rusko, 1899 Kostnice). F. manželka Jindřiška (Jindra B.), roz. Kakšová (1868–1931), byla žurnalistka a pracovnice v ženském hnutí; dcera Jindřiška Hušková-F. (* 12. 2. 1898 Praha, † 7. 9. 1980 Bratislava), byla jazykovědkyně, překladatelka, knihovnice, vysokoškolská pedagožka, syn Jan F. (1901–1991) byl historikem umění.
F. se v širokém spektru badatelského zájmu zabýval literárněhistorickými otázkami zaměřenými na pravost Rukopisu zelenohorského (RKZ), dílem Husovým a odkazem J. Dobrovského i problematikou lingvistickou, které časopisecky publikoval v periodikách: Athenaeum, ČČH, Časopis pro moderní filologii, Časopis Matice moravské, Český lid, Květy, Listy filologické, Lumír, Národní listy, Národopisný věstník českoslovanský, Naše řeč, Přehled, Samostatnost, Slovo a slovesnost, Věstník ČAVU, Zlatá Praha, Zvon ad. V oblasti zkoumání RKZ zpočátku hledal jako jazykovědec analogie v dalších staročeských textech a stál na straně pravosti rukopisů (Boj o Rukopisy), po 1912 právě na základě jazykové kritiky své stanovisko k RKZ změnil. Celoživotně se věnoval dílu J. Husa. V řadě knižních publikací a časopisecky otištěných studií (mj. Hus. Jeho život a dílo; Mistr Jan Hus) se širokou znalostí materiálu osvětloval i dílčí aspekty jeho tvorby. Ne vždy však byla tato práce oceňována, kritiku si vysloužila mj. F. Literární činnost M. Jana Husi (např. od V. Novotného a J. Truhláře). Obdobně jej, počínaje disertační prací, zajímal život a literární odkaz J. Dobrovského. Nejcennější v tomto směru jsou práce Modrý abbé věnující se rovněž Dobrovského vrstevníkům a studie o vztahu Dobrovského a V. Tháma. Z tradičně chápaného vlastenectví vycházela práce o novodobé české literatuře Písemnictví české slovem a obrazem od nejdávnějších dob až po naše časy. Důležitou složkou F. tvorby byla ediční činnost, celoživotně zaměřená nejen na dílo Husovo (Postila, 1900) a tvorbu Dobrovského (J. Dobrovského kritické rozpravy o legendě prokopské), ale též na staročeské památky (Dalimil a Hájkova Kronika česká) i na otázky další (Česká přísloví). Ocenění se v době svého vzniku dočkala díla věnovaná staročeské filologii, v nichž F. uplatnil filologické metody a důraz na textologické otázky (Nejstarší památky jazyka i písemnictví českého). Editorská činnost tak doplňovala F. literárněhistorický výzkum, který v posledních desetiletích jeho života však byl již vyčerpán a stál mimo hlavní proud literárněhistorického bádání. Vedle rozsáhlé badatelské, ediční a kritické činnosti se věnoval fejetonistice v Národních listech, jejichž rubriku vedl od 1906.
D: výběr: Počátky literární činnosti Josef Dobrovského, 1895; Boj o rukopisy, 1896; Podrobný seznam slov Rukopisu kralodvorského. Se zvláštním zřetelem ke kritice čtení a výkladu, 1897; Literární činnost Mistra Jana Husi, 1900; Písemnictví české slovem a obrazem od nejdávnějších dob až po naše časy (1901); Hus. Jeho život a dílo, 1905; Spory Dobrovského s Thámem, 1906; Svatopluk Čech, 1906; Mistr Jan Hus, 1915; Modrý abbé. Osobnost a vrstevníci Josefa Dobrovského, 1929; Nejstarší Čechy. Jazykový rozbor některých nejstarších jmen osadních, 1930. Edice, výběr: Slovník český. Rukověť českého pravopisu, mluvnice a frazeologie, 1901;Nejstarší památky jazyka i písemnictví českého, 1903; M. J. Husi Sebrané spisy 1–6 (z lat. přel. M. Svoboda), 1904–1908; Máj. Báseň K. H. Máchy, 1905; Česká přísloví, 1911–1913; Václava Hájka z Libočan Kronika česká 1–4, 1918–1929; Dalimil, 1920; J. Dobrovského kritické rozpravy o legendě prokopské, 1929; Kniha užitečná i kratochvilná, jež slove Rada všelikých zvířat … od Jiřího Melantricha z Aventýna po čtvrté vydaná v Praze 1815, 1939 (se Z. Tobolkou a V. Machkem).
L: výběr: J. Hanuš, Padesátiletá diskuse o Rukopisech, in: Listy filologické 33, 1906, s. 109–135, 211–251; F. Mareš, Boj proti Rukopisům, kteraký by konec měl vzíti, ukázali A. Kraus a V. F., 1929; J. E. Hanka, Flajšhansiana (Zázrak hostýnský, Vražda, Kytice), in: Fronta 6, 1933/1934, č. 4–6, 9, 10; A. Novák, V. F., in: Lidové noviny 1. 7. 1936; V. Š. (V. Šmilauer), (k osmdesátinám), in: tamtéž 29, 1946, s. 255–256; K. Groh, Soupis prací V. F., Věstník KČSN, III. tř. filozoficko-historicko-filologická 3, 1947, s. 1–48; nekrology: A. Pražák, in: Slovesná věda 3, 1949/1950, s. 236–238; F. M. Bartoš, in: JSH 20, 1951, s. 14–16; ČsB 1, serie 23, 3. 1. 1940; LČL 1, s. 714–716; E. Michálek, in: V. F., Naše řeč 69, 1986, č. 3, s. 153–158; J. Hanzalová, Soupis osobních písemných pozůstalostí a rodinných archivů v České republice, 1997, s. 133.
P: AHMP, 3 kartony, 1910–1938, neuspořádáno (soukromá korespondence, zlomky rukopisů, studijní výpisky a poznámky k dílu, výstřižky); Průvodce LA PNP, s. 66; Biografický archiv ÚČL, Praha.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Blanka Svadbová