Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FLECKELES Eleazar ben David 26.8.1754-27.4.1826

{{Infobox - osoba
| jméno = Eleazar ben David FLECKELES
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 26.8.1754
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 27.4.1826
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
56- Filozof

| jiná jména = 
}}

'''FLECKELES, Eleazar ben David''' ''(též Eliezer), * 26. 8. 1754 Praha, † 27. 4. 1826 Praha, rabín, kazatel, talmudista,
představitel ortodoxního judaismu''

Pocházel z vážené rodiny učenců. Tradiční vzdělání získal v talmudických
školách (ješívách) rabiho Moše ha-Kohena Rofeho,
rabiho Meira Fišelse Bumsly a Jechezkela (Ezechiela) Landaua.
1779 přijal místo rabína v Kojetíně a Tovačově na Moravě,
avšak již 1783 se vrátil do Prahy, kde byl zvolen za člena rabínského
soudu (dajan), kterému předsedal jeho bývalý učitel
Jechezkel Landau. Později se stal rabínem nadační modlitebny
Joachima (Chajima) Poppera a současně vedl pražskou ortodoxní
školu (bejt ha-midraš). Z této jeho činnosti vznikla řada nábožensko-
právních rozhodnutí (respons), která většinou vyšla
tiskem ještě za F. života pod titulem ''Tešuva me-ahava'' (Odpověď
z lásky). Po Landauově smrti byl ustanoven do funkce předsedy
tříčlenného rabínského soudu (Oberjurist), jehož členem byl
i syn Landaua, Samuel (Šemuel). F. vynikal i jako kazatel, jak to
dokládá řada jeho publikovaných projevů. Ve svých kázáních
vyjadřoval nesouhlas s různými reformami souvisejícími se šířením
haskaly a varoval před přílišným pěstováním sekulárních
studií na úkor tradičního vzdělávání. Vystoupil např. proti
německému překladu bible od Moše Mendelssohna ''Netivot hašalom''
a proti komentáři ''Bi’ur''. Později však své odmítavé stanovisko
vůči stoupencům haskaly zmírnil. Prohlásil, že pražský
rabínský soud odmítl Mendelssohnův překlad pouze z pedagogických
důvodů. V kladném smyslu citoval osvícence Naphtaliho
Herze Wesselyho a spolupracoval s dalším stoupencem haskaly,
vnukem svého učitele Meira Fischelse, Marcusem Fischerem.
Vedl přátelskou korespondenci v hebrejštině s křesťanským cenzorem
Karlem Fischerem o otázkách vztahu židů a křesťanů.
Změna F. vztahu k haskale mohla souviset s jeho odmítavým postojem
vůči hnutím sabatianismu a frankismu, které pronikaly
od poloviny 18. století do českých zemí. Se sabatianismem se
F. střetl již za svého působení v Kojetíně. V létě 1799 vyvolal
v Praze intenzivní kampaň proti pokusům oživit toto hnutí ze
strany některých jeho přívrženců, v jejichž čele stáli členové
významné pražské rodiny Wehliů. Ti ho ze msty denuncovali
u úřadů, F. byl uvězněn, avšak poté co se celá záležitost vysvětlila,
byl propuštěn. Na památku této události sepsal F. děkovný
spisek ''Azkir tehilot''. Těšil se i přízni rakouských vládních kruhů
a byl dvakrát přijat císařem Františkem I.

'''D:''' Olat chodeš (Měsíční oběť), sbírka kázání na různá témata ve čtyřech částech,
1785–1800; Tešuva me-ahava, sbírka 450 právních rozhodnutí, respons,
3 části, 1809–1821; Mlechet ha-kodeš (Svatá práce), příručka pro písaře
svitků Tóry, tfilin, mezuzot, 1812;Ma’ase be-rabi El’azar (Příběh rabiho
El’azara), komentář k pesachové hagadě, 1818; Mevaser tov (Hlasatel dobrých
zpráv), dvě kázání při příležitosti vítězství rakouských vojsk na Sardinii
a u Neapole, 1821; Chazon la-mo’ed, 14 kázání pro svátky v měsíci tišri,
1824.

'''L:''' Encyclopaedia Judaica 6, Berlin 1930, s. 1033–1036; Encyclopaedia Judaica
6, Jerusalem 1996, s. 1340; YIVO Encyclopedia 1, New Haven – London
2008, s. 517–518; D. Kaufmann, in: Monatschrift für Geschichte und
Wissenschaft des Judentums 37, 1893, s. 378–392; G. Klemperer, in: Historica
Judaica 13, 1951, s. 76–80; S. H. Lieben, Rabbi Eleasar F., in: Jahrbuch
der Jüdisch-Literarischen Gesellschaft 10, 1912, s. 1–33; J. Spitz, Biographie
des verewigten Rabbi Elasar F. (Zikhron Eleazar), 1827; I. Zinberg, Toledot
Sifrut Jisra’el 5, Tel Aviv 1959, s. 151, 156n., 356.

Bedřich Nosek

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:56- Filozof]]

[[Kategorie:1754]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1826]]
[[Kategorie:Praha]]