FLEGL Josef 7.12.1881-7.5.1962: Porovnání verzí

Z Personal
(FLEGL_Josef_7.12.1881-7.5.1962)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 7.12.1881
 
| datum narození = 7.12.1881
| místo narození =  
+
| místo narození = Hořice (v Podkrkonoší)
 
| datum úmrtí = 7.5.1962
 
| datum úmrtí = 7.5.1962
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 61- Pedagog
 
| povolání = 61- Pedagog
 
77- Hudební skladatel
 
77- Hudební skladatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef FLEGL
+
}}
 +
 
 +
'''FLEGL, Josef''' ''(též FLÉGL), * 7. 12. 1881 Hořice (v Podkrkonoší), † 7. 5. 1962 Praha, hudební pedagog, violoncellista, hudební skladatel''
 +
 
 +
Jeho prvními učiteli houslové hry byli starší bratr Václav
 +
F. (1876–1951) a Oldřich Vávra, hru na violoncello ho učil
 +
František Pour. 1898–1901 F. byl učitelem hudby v Hořicích,
 +
poté působil jako sólový violoncellista ve vojenských hudbách
 +
v Košicích, Terezíně (1901–04) a v Praze (1904–14), kde byl
 +
1914–18 violoncellistou České filharmonie. Hrál též v orchestru
 +
Německého divadla v Praze, 1919 se jako člen orchestru Národního
 +
divadla zúčastnil jeho zájezdu do Paříže a Londýna.
 +
Současně studoval klavírní hru u Adolfa Mikeše, teorii u Vojtěcha
 +
Říhovského a Emila Bezecného. 1918 složil státní zkoušku
 +
z klavíru a následujícího roku si v Praze otevřel vlastní hudební
 +
školu, ve které vyučoval do 1948 hru na klavír, housle a violoncello.
 +
1918–31 napsal mnoho instruktivních klavírních skladeb,
 +
inspirovaných mnohdy lidovými písněmi a tanci Podkrkonoší,
 +
které často vycházely v opakovaných vydáních: ''Obrázky pro děti I., II.'' (1918, 1919), ''Dětská suita'' (1921),
 +
''Nové obrázky pro děti'' (1925), ''Vánoční dětská fantasie'' (1926), ''Pestré květy'' (1931), ''Malá taneční suita'' (1928), sbírka ''Hořické písně a tance'' (1923). Ve druhé polovině třicátých let komponoval i taneční
 +
skladby a pochody pro dechový orchestr, jako ''Sláva Chodsku''
 +
(1932), ''Union'' (1935) či ''Edison'' (1937). Sestavil též klavírní alba
 +
hudby 18.–19. století, částečně ve vlastních úpravách.
 +
 
 +
'''L:''' Kulturní adresář ČSR 2, A. Dolenský (ed.), 1936, s. 113; Pazdírek 1,
 +
s. 270, HS 1, s. 328–329; J. Fiala, Jubileum J. F., in: Hudební rozhledy 9,
 +
1956, č. 22, s. 960.
 +
 
 +
'''P:''' NK, Praha, hudební oddělení, notová vydání skladeb; Vlastivědné muzeum,
 +
Hořice, vlastní životopis (po 1948).
 +
 
 +
Mojmír Sobotka
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
Řádka 16: Řádka 48:
  
 
[[Kategorie:1881]]
 
[[Kategorie:1881]]
 +
[[Kategorie:Hořice]]
 
[[Kategorie:1962]]
 
[[Kategorie:1962]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 31. 1. 2018, 20:17

Josef FLEGL
Narození 7.12.1881
Místo narození Hořice (v Podkrkonoší)
Úmrtí 7.5.1962
Místo úmrtí Praha
Povolání

61- Pedagog

77- Hudební skladatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55381

FLEGL, Josef (též FLÉGL), * 7. 12. 1881 Hořice (v Podkrkonoší), † 7. 5. 1962 Praha, hudební pedagog, violoncellista, hudební skladatel

Jeho prvními učiteli houslové hry byli starší bratr Václav F. (1876–1951) a Oldřich Vávra, hru na violoncello ho učil František Pour. 1898–1901 F. byl učitelem hudby v Hořicích, poté působil jako sólový violoncellista ve vojenských hudbách v Košicích, Terezíně (1901–04) a v Praze (1904–14), kde byl 1914–18 violoncellistou České filharmonie. Hrál též v orchestru Německého divadla v Praze, 1919 se jako člen orchestru Národního divadla zúčastnil jeho zájezdu do Paříže a Londýna. Současně studoval klavírní hru u Adolfa Mikeše, teorii u Vojtěcha Říhovského a Emila Bezecného. 1918 složil státní zkoušku z klavíru a následujícího roku si v Praze otevřel vlastní hudební školu, ve které vyučoval do 1948 hru na klavír, housle a violoncello. 1918–31 napsal mnoho instruktivních klavírních skladeb, inspirovaných mnohdy lidovými písněmi a tanci Podkrkonoší, které často vycházely v opakovaných vydáních: Obrázky pro děti I., II. (1918, 1919), Dětská suita (1921), Nové obrázky pro děti (1925), Vánoční dětská fantasie (1926), Pestré květy (1931), Malá taneční suita (1928), sbírka Hořické písně a tance (1923). Ve druhé polovině třicátých let komponoval i taneční skladby a pochody pro dechový orchestr, jako Sláva Chodsku (1932), Union (1935) či Edison (1937). Sestavil též klavírní alba hudby 18.–19. století, částečně ve vlastních úpravách.

L: Kulturní adresář ČSR 2, A. Dolenský (ed.), 1936, s. 113; Pazdírek 1, s. 270, HS 1, s. 328–329; J. Fiala, Jubileum J. F., in: Hudební rozhledy 9, 1956, č. 22, s. 960.

P: NK, Praha, hudební oddělení, notová vydání skladeb; Vlastivědné muzeum, Hořice, vlastní životopis (po 1948).

Mojmír Sobotka