FLEISCHEROVÁ Marie 5.8.1887-4.4.1950: Porovnání verzí

Z Personal
(FLEISCHEROVÁ_Marie_(Máša)_5.8.1887-4.4.1950)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Marie (Máša) FLEISCHEROVÁ
+
| jméno = Marie FLEISCHEROVÁ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Flascherova Marie portret.jpg
 
| datum narození = 5.8.1887
 
| datum narození = 5.8.1887
| místo narození =  
+
| místo narození = Uherské Hradiště
 
| datum úmrtí = 4.4.1950
 
| datum úmrtí = 4.4.1950
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 78- Hudební interpret
+
| povolání = 78- Hudební interpret<br />61- Pedagog
61- Pedagog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Marie (Máša) FLEISCHEROVÁ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 259-260
 +
}}
 +
 
 +
'''FLEISCHEROVÁ, Marie''' ''(též Máša, roz. Fišerová), * 5. 8. 1887 Uherské Hradiště, † 4. 4. 1950 Brno, zpěvačka, pedagožka''
 +
 
 +
Maturovala na brněnském učitelském ústavu (1906) a učila na
 +
obecných školách v Husovicích, Bílovicích nad Svitavou a v Brně.
 +
Nejprve se zpěvu věnovala soukromě (1912–14, 1918–20),
 +
poté studovala sólový zpěv u K. Vachové na brněnské konzervatoři
 +
(1919–20) a u D. Branbergerové na pražské konzervatoři
 +
(1920–21), kde absolvovala. U ní se zdokonalovala další tři
 +
roky, v létě 1924 ji školily dvě zpěvačky v Paříži. Uplatnila se
 +
především v Brně. Vynikla jako koncertní pěvkyně a interpretka
 +
hlavně oratorií a soudobých českých písní, které často prováděla
 +
v premiérách. Na hudebních matiné Klubu moravských skladatelů
 +
interpretovala kromě lidové písňové tvorby skladby J. Kvapila,
 +
V. Kaprála, V. Kaprálové, V. Petrželky a O. Chlubny, účinkovala
 +
na symfonických koncertech operního orchestru
 +
Národního (Zemského) divadla, v Besedě brněnské anebo na
 +
akcích např. pražského Spolku pro pěstování písně, Spolku pro
 +
moderní hudbu, Spolku pro komorní hudbu, České filharmonie
 +
a rovněž na Mezinárodních festivalech soudobé hudby
 +
v Praze (1924) a v Benátkách (1925), koncertech Ondříčkova
 +
kvarteta v Paříži (1924), Kolíně nad Rýnem, několika městech
 +
v Československu anebo v SSSR (1937) a v rozhlase. V opeře
 +
zpívala jen pohostinsky. 1922–39 a znovu 1945–46, kdy byla
 +
reaktivována, učila na brněnské konzervatoři a vychovala např.
 +
V. Strelcovou, M. Žaludovou či H. Pírkovou. Kromě toho od
 +
1926 zasedala ve státní zkušební komisi pro učitelství hudby.
 +
Vdala se za advokáta Vladimíra F., spolu vychovali syna, pozdějšího
 +
právníka působícího v USA. Její slibné aktivity po druhé
 +
světové válce zhatila dlouhodobá nemoc.
 +
 
 +
'''L:''' Pazdírek, s. 271; OSND 2/1, s. 592; F. M., in: Státní hudební a dramatická
 +
konservatoř v Brně. Výroční zpráva za školní rok 1938–1939, 1939,
 +
s. 8–11; HS 1, s. 329 (se soupisem literatury); Postavy brněnského jeviště 3,
 +
s. 611–612 (se soupisem literatury); Průvodce po archivních fondech II. Oddělení
 +
dějin hudby – MZM (http://www.mzm.cz/fileadmin/user_upload/oddeleni/hudba/pruvodce_po_archivnich_fondech_II.pdf ).
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/272333 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Gustav Novotný
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
Řádka 16: Řádka 57:
  
 
[[Kategorie:1887]]
 
[[Kategorie:1887]]
 +
[[Kategorie:Uherské Hradiště]]
 
[[Kategorie:1950]]
 
[[Kategorie:1950]]
 +
[[Kategorie:Brno]]

Aktuální verze z 21. 8. 2020, 17:56

Marie FLEISCHEROVÁ
Narození 5.8.1887
Místo narození Uherské Hradiště
Úmrtí 4.4.1950
Místo úmrtí Brno
Povolání 78- Hudební interpret
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 259-260
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55391

FLEISCHEROVÁ, Marie (též Máša, roz. Fišerová), * 5. 8. 1887 Uherské Hradiště, † 4. 4. 1950 Brno, zpěvačka, pedagožka

Maturovala na brněnském učitelském ústavu (1906) a učila na obecných školách v Husovicích, Bílovicích nad Svitavou a v Brně. Nejprve se zpěvu věnovala soukromě (1912–14, 1918–20), poté studovala sólový zpěv u K. Vachové na brněnské konzervatoři (1919–20) a u D. Branbergerové na pražské konzervatoři (1920–21), kde absolvovala. U ní se zdokonalovala další tři roky, v létě 1924 ji školily dvě zpěvačky v Paříži. Uplatnila se především v Brně. Vynikla jako koncertní pěvkyně a interpretka hlavně oratorií a soudobých českých písní, které často prováděla v premiérách. Na hudebních matiné Klubu moravských skladatelů interpretovala kromě lidové písňové tvorby skladby J. Kvapila, V. Kaprála, V. Kaprálové, V. Petrželky a O. Chlubny, účinkovala na symfonických koncertech operního orchestru Národního (Zemského) divadla, v Besedě brněnské anebo na akcích např. pražského Spolku pro pěstování písně, Spolku pro moderní hudbu, Spolku pro komorní hudbu, České filharmonie a rovněž na Mezinárodních festivalech soudobé hudby v Praze (1924) a v Benátkách (1925), koncertech Ondříčkova kvarteta v Paříži (1924), Kolíně nad Rýnem, několika městech v Československu anebo v SSSR (1937) a v rozhlase. V opeře zpívala jen pohostinsky. 1922–39 a znovu 1945–46, kdy byla reaktivována, učila na brněnské konzervatoři a vychovala např. V. Strelcovou, M. Žaludovou či H. Pírkovou. Kromě toho od 1926 zasedala ve státní zkušební komisi pro učitelství hudby. Vdala se za advokáta Vladimíra F., spolu vychovali syna, pozdějšího právníka působícího v USA. Její slibné aktivity po druhé světové válce zhatila dlouhodobá nemoc.

L: Pazdírek, s. 271; OSND 2/1, s. 592; F. M., in: Státní hudební a dramatická konservatoř v Brně. Výroční zpráva za školní rok 1938–1939, 1939, s. 8–11; HS 1, s. 329 (se soupisem literatury); Postavy brněnského jeviště 3, s. 611–612 (se soupisem literatury); Průvodce po archivních fondech II. Oddělení dějin hudby – MZM (http://www.mzm.cz/fileadmin/user_upload/oddeleni/hudba/pruvodce_po_archivnich_fondech_II.pdf ).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný