FLEISSNER Hans 28.8.1881-15.6.1928: Porovnání verzí

Z Personal
(FLEISSNER_Hans_28.8.1881-15.6.1928)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 28.8.1881
 
| datum narození = 28.8.1881
| místo narození = Svatava (okr. Sokolov)
+
| místo narození = Svatava (u Sokolova)
 
| datum úmrtí = 15.6.1928
 
| datum úmrtí = 15.6.1928
 
| místo úmrtí = Karlovy Vary
 
| místo úmrtí = Karlovy Vary
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik
+
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik<br />61- Pedagog
61- Pedagog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Hans FLEISSNER
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 263-264
 +
}}
 +
 
 +
'''FLEISSNER, Hans,''' ''* 28. 8. 1881 Svatava (u Sokolova), † 15. 6. 1928 Karlovy Vary, chemik, báňský odborník, pedagog''
 +
 
 +
Místo F. narození je někdy uváděno v nesprávné české podobě
 +
Zvodava (německy Zwodau). Po studiu na německé technice
 +
v Praze (Dr. techn.) byl asistentem na Vysoké škole báňské v Příbrami,
 +
kde se 1917 habilitoval prací o vysokopecních struskách
 +
pro obor chemie silikátů. Založil a krátce vedl báňsko-technickou
 +
zkušební stanici (Bergtechnische Versuchsanstalt) v Mostě.
 +
1915 tam zřídil laboratoř, ve které provedl řadu chemických
 +
analýz doprovodných hornin hnědouhelných slojí ze severočeské
 +
pánve, zejména jílů a pískovců. Studoval chemické procesy
 +
při jejich zvětrávání, což bylo významné pro posuzování podmínek
 +
samovznícení uhlí.
 +
 
 +
Po vzniku samostatné ČSR odešel do Rakouska. 1920 se stal
 +
mimořádným profesorem užité a analytické chemie, zejména
 +
analýzy plynů, 1922 řádným profesorem fyzikální chemie a chemické
 +
technologie na Montanistické vysoké škole (Montanistische
 +
Hochschule) ve štýrském Leobenu, 1923/24 byl rektorem
 +
školy. Věnoval se výzkumu důlních plynů a podmínek
 +
jejich explozivity. Zkonstruoval důlní lampu oznamující zvukem
 +
přítomnost výbušných plynů. Spolu s A. Apoldem vyvinuli
 +
a úspěšně zavedli do provozu v Donawitz nový postup pražení
 +
sideritu, hlavní složky štýrských železných rud (zejména z ložiska
 +
Eisenerz u Leobenu). F. zkonstruoval zařízení pro sušení uhlí,
 +
jehož pomocí se zušlechťovalo místo černého uhlí štýrské hnědé
 +
uhlí jako palivo v ocelárnách. Toto zlepšení zavedla do provozu
 +
Österreichische Alpine Montangesellschaft v Köflachu. Mělo
 +
velký význam pro rakouskou ekonomiku, která trpěla nedostatkem
 +
černého uhlí. Technologická zařízení fungovala ještě dlouho
 +
po druhé světové válce. Část literatury uvádí chybné datum
 +
úmrtí 1929.
 +
 
 +
'''D:''' Schlackenstudium, 1912; Die Tätigkeit der K. k. bergtechnischen
 +
Versuchsanstalt in Brüx in den Jahren 1915 und 1916, in: Bergbau und
 +
Hütte (Wien) 3, 1917, 12, s. 201–203; Über Verwitterungsrückstände im
 +
nordwestböhmischen Braunkohlenreviere, in: Montan-Rundschau (Wien)
 +
15, 1923, č. 1, s. 1–5, č. 2, s. 17–19.
 +
 
 +
'''L:''' nekrology in: Stahl und Eisen, 1928, s. 1192; Österreichische Chemikerzeitung
 +
31, 1928; ÖBL 1, s. 329 (s další literaturou); NDB 5, s. 236 (s další
 +
literaturou); BL 1, s. 363–364.
 +
 
 +
Pavel Vlašímský
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]]
 
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]]

Aktuální verze z 21. 11. 2019, 16:22

Hans FLEISSNER
Narození 28.8.1881
Místo narození Svatava (u Sokolova)
Úmrtí 15.6.1928
Místo úmrtí Karlovy Vary
Povolání 26- Bánský odborník nebo energetik
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 263-264
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55401

FLEISSNER, Hans, * 28. 8. 1881 Svatava (u Sokolova), † 15. 6. 1928 Karlovy Vary, chemik, báňský odborník, pedagog

Místo F. narození je někdy uváděno v nesprávné české podobě Zvodava (německy Zwodau). Po studiu na německé technice v Praze (Dr. techn.) byl asistentem na Vysoké škole báňské v Příbrami, kde se 1917 habilitoval prací o vysokopecních struskách pro obor chemie silikátů. Založil a krátce vedl báňsko-technickou zkušební stanici (Bergtechnische Versuchsanstalt) v Mostě. 1915 tam zřídil laboratoř, ve které provedl řadu chemických analýz doprovodných hornin hnědouhelných slojí ze severočeské pánve, zejména jílů a pískovců. Studoval chemické procesy při jejich zvětrávání, což bylo významné pro posuzování podmínek samovznícení uhlí.

Po vzniku samostatné ČSR odešel do Rakouska. 1920 se stal mimořádným profesorem užité a analytické chemie, zejména analýzy plynů, 1922 řádným profesorem fyzikální chemie a chemické technologie na Montanistické vysoké škole (Montanistische Hochschule) ve štýrském Leobenu, 1923/24 byl rektorem školy. Věnoval se výzkumu důlních plynů a podmínek jejich explozivity. Zkonstruoval důlní lampu oznamující zvukem přítomnost výbušných plynů. Spolu s A. Apoldem vyvinuli a úspěšně zavedli do provozu v Donawitz nový postup pražení sideritu, hlavní složky štýrských železných rud (zejména z ložiska Eisenerz u Leobenu). F. zkonstruoval zařízení pro sušení uhlí, jehož pomocí se zušlechťovalo místo černého uhlí štýrské hnědé uhlí jako palivo v ocelárnách. Toto zlepšení zavedla do provozu Österreichische Alpine Montangesellschaft v Köflachu. Mělo velký význam pro rakouskou ekonomiku, která trpěla nedostatkem černého uhlí. Technologická zařízení fungovala ještě dlouho po druhé světové válce. Část literatury uvádí chybné datum úmrtí 1929.

D: Schlackenstudium, 1912; Die Tätigkeit der K. k. bergtechnischen Versuchsanstalt in Brüx in den Jahren 1915 und 1916, in: Bergbau und Hütte (Wien) 3, 1917, 12, s. 201–203; Über Verwitterungsrückstände im nordwestböhmischen Braunkohlenreviere, in: Montan-Rundschau (Wien) 15, 1923, č. 1, s. 1–5, č. 2, s. 17–19.

L: nekrology in: Stahl und Eisen, 1928, s. 1192; Österreichische Chemikerzeitung 31, 1928; ÖBL 1, s. 329 (s další literaturou); NDB 5, s. 236 (s další literaturou); BL 1, s. 363–364.

Pavel Vlašímský