Biografický slovník
FLEISSNER Hans 28.8.1881-15.6.1928: Porovnání verzí
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 15.6.1928 | | datum úmrtí = 15.6.1928 | ||
| místo úmrtí = Karlovy Vary | | místo úmrtí = Karlovy Vary | ||
| − | | povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik | + | | povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik<br />61- Pedagog |
| − | 61- Pedagog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 263-264 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 21. 11. 2019, 17:22
| Hans FLEISSNER | |
 | |
| Narození | 28.8.1881 |
|---|---|
| Místo narození | Svatava (u Sokolova) |
| Úmrtí | 15.6.1928 |
| Místo úmrtí | Karlovy Vary |
| Povolání |
26- Bánský odborník nebo energetik 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 263-264 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55401 |
FLEISSNER, Hans, * 28. 8. 1881 Svatava (u Sokolova), † 15. 6. 1928 Karlovy Vary, chemik, báňský odborník, pedagog
Místo F. narození je někdy uváděno v nesprávné české podobě Zvodava (německy Zwodau). Po studiu na německé technice v Praze (Dr. techn.) byl asistentem na Vysoké škole báňské v Příbrami, kde se 1917 habilitoval prací o vysokopecních struskách pro obor chemie silikátů. Založil a krátce vedl báňsko-technickou zkušební stanici (Bergtechnische Versuchsanstalt) v Mostě. 1915 tam zřídil laboratoř, ve které provedl řadu chemických analýz doprovodných hornin hnědouhelných slojí ze severočeské pánve, zejména jílů a pískovců. Studoval chemické procesy při jejich zvětrávání, což bylo významné pro posuzování podmínek samovznícení uhlí.
Po vzniku samostatné ČSR odešel do Rakouska. 1920 se stal mimořádným profesorem užité a analytické chemie, zejména analýzy plynů, 1922 řádným profesorem fyzikální chemie a chemické technologie na Montanistické vysoké škole (Montanistische Hochschule) ve štýrském Leobenu, 1923/24 byl rektorem školy. Věnoval se výzkumu důlních plynů a podmínek jejich explozivity. Zkonstruoval důlní lampu oznamující zvukem přítomnost výbušných plynů. Spolu s A. Apoldem vyvinuli a úspěšně zavedli do provozu v Donawitz nový postup pražení sideritu, hlavní složky štýrských železných rud (zejména z ložiska Eisenerz u Leobenu). F. zkonstruoval zařízení pro sušení uhlí, jehož pomocí se zušlechťovalo místo černého uhlí štýrské hnědé uhlí jako palivo v ocelárnách. Toto zlepšení zavedla do provozu Österreichische Alpine Montangesellschaft v Köflachu. Mělo velký význam pro rakouskou ekonomiku, která trpěla nedostatkem černého uhlí. Technologická zařízení fungovala ještě dlouho po druhé světové válce. Část literatury uvádí chybné datum úmrtí 1929.
D: Schlackenstudium, 1912; Die Tätigkeit der K. k. bergtechnischen Versuchsanstalt in Brüx in den Jahren 1915 und 1916, in: Bergbau und Hütte (Wien) 3, 1917, 12, s. 201–203; Über Verwitterungsrückstände im nordwestböhmischen Braunkohlenreviere, in: Montan-Rundschau (Wien) 15, 1923, č. 1, s. 1–5, č. 2, s. 17–19.
L: nekrology in: Stahl und Eisen, 1928, s. 1192; Österreichische Chemikerzeitung 31, 1928; ÖBL 1, s. 329 (s další literaturou); NDB 5, s. 236 (s další literaturou); BL 1, s. 363–364.
Pavel Vlašímský
