Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FLEISSNER Richard 3.4.1903-4.5.1989

{{Infobox - osoba
| jméno = Richard FLEISSNER
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 3.4.1903
| místo narození = Město Touškov (u Plzně)
| datum úmrtí = 4.5.1989
| místo úmrtí = Gräfelfing (u Mnichova, Německo)
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

| jiná jména = 
}}

'''FLEISSNER, Richard,''' ''* 3. 4. 1903 Město Touškov (u Plzně), † 4. 5. 1989 Gräfelfing (u Mnichova, Německo), malíř, grafik, pedagog''

Pocházel z rodiny správce soudní kanceláře, 1921 maturoval na
reálce v Litoměřicích, 1919–21 navštěvoval soukromé hodiny
malby. Na pražské AVU studoval 1921–25 v grafické speciálce
A. Brömseho, absolvoval 1926 v ateliéru F. Thieleho. Jako mimořádný
posluchač studoval paralelně 1921–25 na Filozofické
fakultě Německé univerzity, 1923–25 na německé technice,
1925 získal oprávnění vyučovat na středních školách kreslení,
matematiku a geometrii. Už na AVU na sebe upozornil výrazným
grafickým talentem, 1922 obdržel druhou, 1923 první cenu
žáků Akademie, 1924 stipendium Grand Prix de Rome. Kresby
a akvarely tvořil během studijních cest do Itálie, Francie a k Severnímu
moři, jedním z jeho životních témat se stala přímořská
krajina. V raném grafickém díle F. vstřebával vlivy neosymbolismu,
pozdní secese a německého expresionismu. Grafické listy
(hlavně suchá jehla, lept, akvatinta) se zabývaly převážně portrétními
studiemi a krajinou s dominantou vodního toku
(Labe) nebo moře. 1925–27 byl profesorem na reálném gymnáziu
v Aši, od 1927 vyučoval na Státní odborné škole pro umělecká
řemesla v Jablonci nad Nisou, v témže roce se oženil s jabloneckou
rodačkou, malířkou a grafičkou Edith Plischkeovou
(1900–1957). Stali se spolu členy skupin Metznerbund a Oktobergruppe,
od 1931 byl F. členem Prager Secession. Od konce
dvacátých let se vyhraňoval jeho krajinářský zájem; zobrazoval
jak krajinu Polabí a Jizerských hor, tak Středomoří a Severního
moře. Příznačné bylo emotivní prožívání krajinných motivů,
např. snaha o zachycení zamlženosti, využití běloby u světelných
krajin z jihu, zadumanost, pochmurnost a evokace chladného
vlhka u krajin ze severu. Po 1933 se F. veřejně distancoval od nacistické
ideologie, vystavoval v rámci československých expozic
1936 v Benátkách a 1937 v Moskvě a Leningradě. V Jablonci
zorganizoval ve vlastní výpravě české představení slovenské pohádky
''Zlatá nit''. V Berlíně 1937 jeho dílo zařadili do kategorie
tzv. zvrhlého umění. 1939 bylo na jablonecké škole zrušeno oddělení
dekorativní a figurativní malby, které F. založil a vedl,
1941 byl zbaven profesury, vyloučen z umělecké komory a poslán
na frontu. Hrozbě válečného soudu za napomáhání nepříteli
na konci války unikl. Ač oba manželé jako antifašisté neztratili
československé občanství, rozhodli se 1946 odejít do americké
zóny v Německu. Odjeli i s majetkem v samostatném železničním
vagoně, který jim sloužil na začátku mnichovského pobytu
jako obydlí. 1948 byl F. povolán jako profesor nauky o barvě
a uměleckých formách a kresbě aktu na obnovenou mnichovskou
školu (Deutsche Meisterschule für Mode), odkud odešel
1965 do důchodu. Později se stal ještě docentem na učitelském
ústavu (Berufspädagogisches Institut). V padesátých letech navázal
na předválečné dílo zprvu v ženském portrétu a aktu. Brzy
se soustředil na krajinu, stále více abstrahovanou, geometrizovanou
a traktovanou v oddělených barevných plochách. Z konkrétního
krajinného motivu vyvodil strukturálně abstraktní
tvar, často využil kombinované techniky (akvarelu, křídy, monotypu,
rezerváže, koláže). V sedmdesátých letech oživil zaujetí
pro severoněmeckou přímořskou krajinu, kde dlouhé mělčiny
vod a písků splývají s nebem, kde se setkává světlo a tma, realita
a fantazie. Tyto vrcholné F. malby vznikaly z jemné kresby kuličkovým
perem a nanášením ofsetové kresebné techniky, teprve
dodatečně zbarvované. Po smrti své druhé ženy Inge Kernové
(† 1980) se F. umělecky odmlčel. Patřil k nejvýznamnějším sudetoněmeckým
malířům, jeho výtvarnou pozůstalost uchovává
Museum Ostdeutsche Galerie v Řezně a stálá expozice z jeho
díla se nachází v Egerländer Kunstgalerie v Marktredwitzu.

'''L:''' Toman 1, s. 226; NEČVU 1, s. 183; NEČVUD, s. 208; EBL 1, s. 144;
S. Florschütz, R. F., 1991; O. Doskočil, Krajina Litoměřicka a Českého středohoří
v proměnách malířských slohů 19. a 20. století, 2000, s. 61–64;
J. Strnad, R. F., katalog, 2003; týž, R. F. – navzdory osudu, in: Krkonoše a Jizerské
hory 37, 2004, č. 4, s. 32–33; týž, Malíř a grafik R. F., in: Ateliér 17,
2004, č. 3, s. 4.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/103506 Bibliografie dějin Českých zemí]

Martin Kučera

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]

[[Kategorie:1903]]
[[Kategorie:Město Touškov]]
[[Kategorie:1989]]
[[Kategorie:Gräfelfing]]