FLEISSNER Richard 3.4.1903-4.5.1989

Z Personal
Richard FLEISSNER
Narození 3.4.1903
Místo narození Město Touškov (u Plzně)
Úmrtí 4.5.1989
Místo úmrtí Gräfelfing (u Mnichova, Německo)
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 264
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44955

FLEISSNER, Richard, * 3. 4. 1903 Město Touškov (u Plzně), † 4. 5. 1989 Gräfelfing (u Mnichova, Německo), malíř, grafik, pedagog

Pocházel z rodiny správce soudní kanceláře, 1921 maturoval na reálce v Litoměřicích, 1919–21 navštěvoval soukromé hodiny malby. Na pražské AVU studoval 1921–25 v grafické speciálce A. Brömseho, absolvoval 1926 v ateliéru F. Thieleho. Jako mimořádný posluchač studoval paralelně 1921–25 na Filozofické fakultě Německé univerzity, 1923–25 na německé technice, 1925 získal oprávnění vyučovat na středních školách kreslení, matematiku a geometrii. Už na AVU na sebe upozornil výrazným grafickým talentem, 1922 obdržel druhou, 1923 první cenu žáků Akademie, 1924 stipendium Grand Prix de Rome. Kresby a akvarely tvořil během studijních cest do Itálie, Francie a k Severnímu moři, jedním z jeho životních témat se stala přímořská krajina. V raném grafickém díle F. vstřebával vlivy neosymbolismu, pozdní secese a německého expresionismu. Grafické listy (hlavně suchá jehla, lept, akvatinta) se zabývaly převážně portrétními studiemi a krajinou s dominantou vodního toku (Labe) nebo moře. 1925–27 byl profesorem na reálném gymnáziu v Aši, od 1927 vyučoval na Státní odborné škole pro umělecká řemesla v Jablonci nad Nisou, v témže roce se oženil s jabloneckou rodačkou, malířkou a grafičkou Edith Plischkeovou (1900–1957). Stali se spolu členy skupin Metznerbund a Oktobergruppe, od 1931 byl F. členem Prager Secession. Od konce dvacátých let se vyhraňoval jeho krajinářský zájem; zobrazoval jak krajinu Polabí a Jizerských hor, tak Středomoří a Severního moře. Příznačné bylo emotivní prožívání krajinných motivů, např. snaha o zachycení zamlženosti, využití běloby u světelných krajin z jihu, zadumanost, pochmurnost a evokace chladného vlhka u krajin ze severu. Po 1933 se F. veřejně distancoval od nacistické ideologie, vystavoval v rámci československých expozic 1936 v Benátkách a 1937 v Moskvě a Leningradě. V Jablonci zorganizoval ve vlastní výpravě české představení slovenské pohádky Zlatá nit. V Berlíně 1937 jeho dílo zařadili do kategorie tzv. zvrhlého umění. 1939 bylo na jablonecké škole zrušeno oddělení dekorativní a figurativní malby, které F. založil a vedl, 1941 byl zbaven profesury, vyloučen z umělecké komory a poslán na frontu. Hrozbě válečného soudu za napomáhání nepříteli na konci války unikl. Ač oba manželé jako antifašisté neztratili československé občanství, rozhodli se 1946 odejít do americké zóny v Německu. Odjeli i s majetkem v samostatném železničním vagoně, který jim sloužil na začátku mnichovského pobytu jako obydlí. 1948 byl F. povolán jako profesor nauky o barvě a uměleckých formách a kresbě aktu na obnovenou mnichovskou školu (Deutsche Meisterschule für Mode), odkud odešel 1965 do důchodu. Později se stal ještě docentem na učitelském ústavu (Berufspädagogisches Institut). V padesátých letech navázal na předválečné dílo zprvu v ženském portrétu a aktu. Brzy se soustředil na krajinu, stále více abstrahovanou, geometrizovanou a traktovanou v oddělených barevných plochách. Z konkrétního krajinného motivu vyvodil strukturálně abstraktní tvar, často využil kombinované techniky (akvarelu, křídy, monotypu, rezerváže, koláže). V sedmdesátých letech oživil zaujetí pro severoněmeckou přímořskou krajinu, kde dlouhé mělčiny vod a písků splývají s nebem, kde se setkává světlo a tma, realita a fantazie. Tyto vrcholné F. malby vznikaly z jemné kresby kuličkovým perem a nanášením ofsetové kresebné techniky, teprve dodatečně zbarvované. Po smrti své druhé ženy Inge Kernové († 1980) se F. umělecky odmlčel. Patřil k nejvýznamnějším sudetoněmeckým malířům, jeho výtvarnou pozůstalost uchovává Museum Ostdeutsche Galerie v Řezně a stálá expozice z jeho díla se nachází v Egerländer Kunstgalerie v Marktredwitzu.

L: Toman 1, s. 226; NEČVU 1, s. 183; NEČVUD, s. 208; EBL 1, s. 144; S. Florschütz, R. F., 1991; O. Doskočil, Krajina Litoměřicka a Českého středohoří v proměnách malířských slohů 19. a 20. století, 2000, s. 61–64; J. Strnad, R. F., katalog, 2003; týž, R. F. – navzdory osudu, in: Krkonoše a Jizerské hory 37, 2004, č. 4, s. 32–33; týž, Malíř a grafik R. F., in: Ateliér 17, 2004, č. 3, s. 4.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera