FLEJŠAR Josef 28.5.1922-17.5.2010: Porovnání verzí
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Josef FLEJŠAR | | jméno = Josef FLEJŠAR | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Flejsar Josef portret.jpg |
| datum narození = 28.5.1922 | | datum narození = 28.5.1922 | ||
| místo narození = Nový Bydžov | | místo narození = Nový Bydžov | ||
Řádka 58: | Řádka 58: | ||
[[Kategorie:2010]] | [[Kategorie:2010]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Flejsar Josef plakat.jpg|Plakát k filmu Horoucí srdce, 1962 | ||
+ | Flejsar Josef Straznice.jpeg|Plakát k mezinárodnímu folkloristickému festivalu ve Strážnici, 1976 (Moravská galerie) | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 30. 8. 2020, 14:15
Josef FLEJŠAR | |
Narození | 28.5.1922 |
---|---|
Místo narození | Nový Bydžov |
Úmrtí | 17.5.2010 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik 89- Průmyslový výtvarník |
Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 264-265 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55403 |
FLEJŠAR, Josef, * 28. 5. 1922 Nový Bydžov, † 17. 5. 2010 Praha, grafik, malíř
Po maturitě na reálném gymnáziu studoval od 1941 na pražské UMPRUM v ateliéru J. Bendy, 1947 absolvoval na VŠUP u A. Strnadela. Několik let pracoval v ateliéru propagační grafiky u W. A. Schlossera a zřejmě pod jeho vlivem se rozhodl trvale se orientovat na plakát jako samostatný umělecký druh. Vytvořil celkem na tři stovky divadelních, hudebních, filmových, výstavních a politických plakátů, mj. se zabýval propagací folklorních festivalů s využitím lidové ornamentiky. Dlouhodobě spolupracoval s ND, Ústředím lidové umělecké výroby, Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích, NM. Často používal grafické techniky sítotisku, jeho plakáty se vyznačovaly dokonalou kresebnou kaligrafií perem či štětcem, malířsky ukázněnými tahy štětce, hojností malířské symboliky a baladického nádechu, jimiž plakátovou grafiku invenčně obohacoval a posunul ji na pomezí užité a volné tvorby. V zahraničí byl srovnáván s malířem J. Miróem. Mnohdy přijímal zakázky k monumentálním úkolům, navrhoval gobelíny a tapisérie, sgrafita (restaurace U Kalicha, 1965), nosná panó výstav (mj. na EXPO ’58 v Bruselu a ’67 v Montrealu, národopisných expozic, obchodních výstav domácích i mezinárodních), grafiku architektonických interiérů (naposledy interiér haly letiště v Ruzyni, 1997). Čtyřmi gobelíny vyzdobil 1962 Dům československých dětí v Praze na Hradčanech. Pro nakladatelství Mladá fronta a Československý spisovatel navrhl asi třicet obálek na knihy, které také ilustroval. Stal se spoluzakladatelem výtvarné skupiny Bilance, obnovené Umělecké besedy (1992), členem mezinárodních organizací Typomundus a Icograda. Účastnil se četných výstav plakátu doma i v zahraničí, získal mezinárodní i domácí ocenění, jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách významných galerií.
L: ČBS, s. 148; SČSVU 2, s. 266–267 (se soupisem díla, literatury a výstav); NEČVUD, s. 208–209 (se soupisem díla, literatury a výstav); Tomeš 1, s. 324; J. Raban, J. F. – plakáty, katalog, 1962; M. Sylvestrová, Čáry a písmena J. F., 1989.
Martin Kučera