FLEKÁČEK Josef 2.2.1857-19.9.1906: Porovnání verzí
(FLEKÁČEK_Josef_2.2.1857-19.9.1906) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 2.2.1857 | | datum narození = 2.2.1857 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Uhlířské Janovice (u Kutné Hory) |
| datum úmrtí = 19.9.1906 | | datum úmrtí = 19.9.1906 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Žižkov (dnes Praha) |
| povolání = 61- Pedagog | | povolání = 61- Pedagog | ||
63- Spisovatel | 63- Spisovatel | ||
Řádka 12: | Řádka 12: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''FLEKÁČEK, Josef,''' ''* 2. 2. 1857 Uhlířské Janovice (u Kutné Hory), † 19. 9. 1906 Žižkov (dnes Praha), pedagog, spisovatel, překladatel'' | ||
+ | |||
+ | Syn kancelisty okresního úřadu a Marie, roz. Dvořáčkové. Studoval | ||
+ | na nižším gymnáziu v Benešově (1868–71) a Mladé Boleslavi | ||
+ | (1871–72) a na učitelském ústavu v Praze, kde 1876 maturoval. | ||
+ | Pak učil v Šopce (dnes Pšovka u Mělníka), Vysočanech | ||
+ | (dnes Praha) a nakonec jako řídící učitel měšťanské školy na | ||
+ | Žižkově (dnes Praha), kde dožil. | ||
+ | |||
+ | Vydal několik překladů prózy z italštiny, slovník a průvodce po | ||
+ | Itálii, což byla první česko-italská konverzační kniha pro turisty. | ||
+ | Samostatně publikoval další původní práce, a to divadelní hry, | ||
+ | povídky, povídkové soubory a tzv. gratulanty (návody k proslovům | ||
+ | a recitacím pro školu a veřejnost), které určil především | ||
+ | mládeži různého věku. V beletristicko-naučných a historických | ||
+ | prózách, v cestopisných a přírodopisných obrázcích vyprávěl | ||
+ | např. o Janu Boskovi a salesiánech, Petru Velikém, českých korunovačních | ||
+ | klenotech, životě zasloužilých českých mužů a žen. | ||
+ | Nevyhnul se didaktismu a bojovnému katolicismu. Psal drobnější | ||
+ | články, povídky, úvahy, básně, katolicky orientované divadelní | ||
+ | a literární kritiky do dobových časopisů (mj. ''Světozor'', ''Lumír'', | ||
+ | ''Komenský'', ''Mělničan'', ''Posel z Budče'', ''Vlasť'', ''Školník'', ''Česká škola'', ''Beseda učitelská'', | ||
+ | ''Malý čtenář'', ''Obrazy života'', ''Paleček'', ''Pšovan'', | ||
+ | ''Zlaté mládí'', ''Vychovatel''). Používal pseudonym Jos. Fl. Karafiát | ||
+ | a šifru Jos. Fl. Kromě kalendáře ''Svatý Vojtěch'' (1902) redigoval | ||
+ | a psal do knižnice ''Besedy mládeže'' vydávané M. Knappem | ||
+ | v Praze. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' překlady, výběr: V. Bersezio, Slepcův pes. Povídka, 1882; G. Boccaccio, | ||
+ | Dekameron. Sto povídek.12, 1881 (Jos. Fl. Karafiát); Půl dne v hôtelu. Dramatický | ||
+ | žert v jednom jednání, 1882; E. Belli-Blanes, Čínská zeď. Fraška | ||
+ | v jednom jednání, 1882; F. Mastriani, Můj osud záhrobný, 1882; C. Cantu, | ||
+ | Dobré dítě. Povídky mého učitele, 1890. Hry: Husité před Naumburkem. | ||
+ | Dramatický výjev,1885; Návrat. Činohra ve třech jednáních, 1897; Čarovná | ||
+ | noc. Vánoční hra ve třech jednáních, 1897 (s A. K. Knorrem); Pro kříž Kristův. | ||
+ | Dějepisná činohra ve třech jednáních, 1900; Pouť sirotka. Vánoční hra | ||
+ | ve 3. jednáních,1900; gratulanty: České květy. Příležitostné verše a promluvení, | ||
+ | oslovení, řeči, proslovy a přání k různým slavnostem školním a občanským, | ||
+ | 1887. Beletrie: Růžové lístky. Původní povídky, 1884; Ze života. Původní | ||
+ | povídky, 1885; Drobné obrázky dějepisné, 1888; Obrázky cestopisné | ||
+ | a zeměpisné, 1889; Drobné povídky dějepisné, 1890; Náučné povídky setníka | ||
+ | Hvězdy, 1890; Ve službách Bedřicha Velikého. Původní povídka z doby | ||
+ | sedmileté války, 1891; Z českého světa. Povídky a obrázky ze života zasloužilých | ||
+ | českých mužů a žen12, 1892, 1898; Boje a vítězství. Historické povídky | ||
+ | a obrazy 12, 1898–1899. Ostatní práce: Průvodce po Itálii. Praktická konversační | ||
+ | knížka pro touristy a cestující..., 1888; Stručný slovník česko-italský, | ||
+ | obsahující zásobu nejobyčejnějších slov a významů, 1890; Průvodce Prahou | ||
+ | a jejími církevními a dějepisnými památkami, 1898 (s J. Vávrou). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 9, s. 297–298 (s neúplným soupisem díla); LČL 1, s. 720–721 (se | ||
+ | soupisem díla a kritik); T. Studenovský, Slovník českých autorů knih pro | ||
+ | chlapce (a nejen pro ně), 2000, s. 35; B. Sajvera, Osobnosti Uhlířskojanovicka, | ||
+ | 2006, s. 20; www.amaterskedivadlo.cz. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOA, Praha, matr. nar. řkt. f. ú. Uhlířské Janovice, 1854–1865, inv. č. 8, | ||
+ | fol. 51; Divadelní ústav, Praha, knihovna (překlady a hry). | ||
+ | |||
+ | Gustav Novotný, Šárka Novotná | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
Řádka 20: | Řádka 80: | ||
[[Kategorie:1857]] | [[Kategorie:1857]] | ||
+ | [[Kategorie:Uhlířské Janovice]] | ||
[[Kategorie:1906]] | [[Kategorie:1906]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 3. 2. 2018, 15:29
Josef FLEKÁČEK | |
Narození | 2.2.1857 |
---|---|
Místo narození | Uhlířské Janovice (u Kutné Hory) |
Úmrtí | 19.9.1906 |
Místo úmrtí | Žižkov (dnes Praha) |
Povolání |
61- Pedagog 63- Spisovatel 64- Překladatel 65- Literární historik, kritik nebo teoretik |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55405 |
FLEKÁČEK, Josef, * 2. 2. 1857 Uhlířské Janovice (u Kutné Hory), † 19. 9. 1906 Žižkov (dnes Praha), pedagog, spisovatel, překladatel
Syn kancelisty okresního úřadu a Marie, roz. Dvořáčkové. Studoval na nižším gymnáziu v Benešově (1868–71) a Mladé Boleslavi (1871–72) a na učitelském ústavu v Praze, kde 1876 maturoval. Pak učil v Šopce (dnes Pšovka u Mělníka), Vysočanech (dnes Praha) a nakonec jako řídící učitel měšťanské školy na Žižkově (dnes Praha), kde dožil.
Vydal několik překladů prózy z italštiny, slovník a průvodce po Itálii, což byla první česko-italská konverzační kniha pro turisty. Samostatně publikoval další původní práce, a to divadelní hry, povídky, povídkové soubory a tzv. gratulanty (návody k proslovům a recitacím pro školu a veřejnost), které určil především mládeži různého věku. V beletristicko-naučných a historických prózách, v cestopisných a přírodopisných obrázcích vyprávěl např. o Janu Boskovi a salesiánech, Petru Velikém, českých korunovačních klenotech, životě zasloužilých českých mužů a žen. Nevyhnul se didaktismu a bojovnému katolicismu. Psal drobnější články, povídky, úvahy, básně, katolicky orientované divadelní a literární kritiky do dobových časopisů (mj. Světozor, Lumír, Komenský, Mělničan, Posel z Budče, Vlasť, Školník, Česká škola, Beseda učitelská, Malý čtenář, Obrazy života, Paleček, Pšovan, Zlaté mládí, Vychovatel). Používal pseudonym Jos. Fl. Karafiát a šifru Jos. Fl. Kromě kalendáře Svatý Vojtěch (1902) redigoval a psal do knižnice Besedy mládeže vydávané M. Knappem v Praze.
D: překlady, výběr: V. Bersezio, Slepcův pes. Povídka, 1882; G. Boccaccio, Dekameron. Sto povídek.12, 1881 (Jos. Fl. Karafiát); Půl dne v hôtelu. Dramatický žert v jednom jednání, 1882; E. Belli-Blanes, Čínská zeď. Fraška v jednom jednání, 1882; F. Mastriani, Můj osud záhrobný, 1882; C. Cantu, Dobré dítě. Povídky mého učitele, 1890. Hry: Husité před Naumburkem. Dramatický výjev,1885; Návrat. Činohra ve třech jednáních, 1897; Čarovná noc. Vánoční hra ve třech jednáních, 1897 (s A. K. Knorrem); Pro kříž Kristův. Dějepisná činohra ve třech jednáních, 1900; Pouť sirotka. Vánoční hra ve 3. jednáních,1900; gratulanty: České květy. Příležitostné verše a promluvení, oslovení, řeči, proslovy a přání k různým slavnostem školním a občanským, 1887. Beletrie: Růžové lístky. Původní povídky, 1884; Ze života. Původní povídky, 1885; Drobné obrázky dějepisné, 1888; Obrázky cestopisné a zeměpisné, 1889; Drobné povídky dějepisné, 1890; Náučné povídky setníka Hvězdy, 1890; Ve službách Bedřicha Velikého. Původní povídka z doby sedmileté války, 1891; Z českého světa. Povídky a obrázky ze života zasloužilých českých mužů a žen12, 1892, 1898; Boje a vítězství. Historické povídky a obrazy 12, 1898–1899. Ostatní práce: Průvodce po Itálii. Praktická konversační knížka pro touristy a cestující..., 1888; Stručný slovník česko-italský, obsahující zásobu nejobyčejnějších slov a významů, 1890; Průvodce Prahou a jejími církevními a dějepisnými památkami, 1898 (s J. Vávrou).
L: OSN 9, s. 297–298 (s neúplným soupisem díla); LČL 1, s. 720–721 (se soupisem díla a kritik); T. Studenovský, Slovník českých autorů knih pro chlapce (a nejen pro ně), 2000, s. 35; B. Sajvera, Osobnosti Uhlířskojanovicka, 2006, s. 20; www.amaterskedivadlo.cz.
P: SOA, Praha, matr. nar. řkt. f. ú. Uhlířské Janovice, 1854–1865, inv. č. 8, fol. 51; Divadelní ústav, Praha, knihovna (překlady a hry).
Gustav Novotný, Šárka Novotná