Biografický slovník
FLESCHOVÁ Ludmilla Antonia 30.3.1856-2.2.1935: Porovnání verzí
(FLESCHOVÁ_(v._Csuzy)_Ludmilla_Antonia_31.3.1856-2.2.1935) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Ludmilla Antonia FLESCHOVÁ | + | | jméno = Ludmilla Antonia FLESCHOVÁ |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = 30.3.1856 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Brno |
| datum úmrtí = 2.2.1935 | | datum úmrtí = 2.2.1935 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Mnichov (Německo) |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 268-269 |
| + | }} | ||
| − | + | '''FLESCHOVÁ, Ludmilla Antonia''' ''(též FLESCH-BRUNINGENOVÁ, BRUNNINGENOVÁ, provd. Csúzy, Luma), * 30. 3. 1856 Brno, † 2. 2. 1935 Mnichov (Německo), malířka'' | |
| + | |||
| + | Byla devátým dítětem významného brněnského židovského | ||
| + | podnikatele Isidora Vincence (Israela) F. (1819–1884) a katoličky | ||
| + | Rosy Theresie, roz. Pazowské, starší sestrou Josefa Flesche | ||
| + | (1859–1920). Výtvarné, jazykové, hudební i všeobecné vzdělání | ||
| + | absolvovala doma. Po studiích malířství, nejprve na vídeňské | ||
| + | AVU u A. Schönna, od něhož získala četné umělecké podněty | ||
| + | a s nímž podnikla studijní cestu do Itálie i Afriky (1880), a od | ||
| + | 1887 na mnichovské AVU u F. Smitha (též Schmidta) a F. Simma, | ||
| + | působila v Německu. Provdala se za uherského šlechtice a malíře | ||
| + | Karla von Csúzy (1843–1911, též de Csúz et Pusztaszentmihály). | ||
| + | Jejich čtyřiadvacetileté manželství zůstalo bezdětné. | ||
| + | |||
| + | Usadila se 1910 jako uznávaná malířka žánrů, figurálních kompozic, | ||
| + | podobizen povětšinou urozených osob a oltářních obrazů | ||
| + | v Mnichově, kde od 1887 díky svému členství ve Sdružení | ||
| + | umělců (Künstlergenossenschaft) v tamním Skleněném paláci | ||
| + | hojně vystavovala, avšak obesílala rovněž výstavy v Berlíně, Paříži, | ||
| + | Vídni, podniky Krasoumné jednoty v Praze a Sdružení německých | ||
| + | výtvarných umělců na Moravě (Vereinigung der | ||
| + | deutschmährischen bildenden Künstler) v Brně. Udržovala pravidelné | ||
| + | kontakty s rodištěm. F. plátna, která charakterizovaly | ||
| + | často fantaskní náměty, syrovost, vytříbená naturalistická technika, | ||
| + | panoptikální působivost v duchu symbolismu, byla zakoupena | ||
| + | do sbírek např. Moravské galerie v Brně, Némzéti Galéria | ||
| + | Budapest a Städtische Galerie v Mnichově. Od 1898 | ||
| + | získala několik medailí od porot výstav mj. v Budapešti, Mnichově | ||
| + | a v Paříži. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Die Märtyrerin; triptychon Anbeutung Christi; Griechische Wasserträgerin; | ||
| + | Malender Mönch; Die Hexensalbung (dnes nezvěstné). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Thieme-Becker 12, s. 92 (s neúplným soupisem díla a literatury); Toman | ||
| + | 1, s. 227 (s neúplným soupisem díla a literatury); BL 1, s. 365; DBE 3, | ||
| + | s. 348–349; NEČVUD, s. 209 (s neúplným soupisem literatury); B. Smutný, | ||
| + | Brněnští podnikatelé a jejich podniky. 1764–1948. Encyklopedie podnikatelů | ||
| + | a jejich rodin, 2012, s. 112; H. Flesch, Die Familie F., 1914, passim, | ||
| + | zvl. s. 20–45 (se soupisem literatury a rejstříkem); Luma von Flesch-Bruningen, | ||
| + | Biographische Blätter. Handschrift als Festgabe zu Weihnachten 1915, | ||
| + | Schloss Fremersberg bei Baden-Baden 1915 (s neúplným soupisem díla a kritik); J. Sedlářová – J. Kačer, Výtvarné umění Moravy 1880–1920, 1994, | ||
| + | s. 26 (katalog výstavy, s neúplným soupisem literatury); G. Gaugusch, Wer | ||
| + | einmal war: Das jüdische Großbürgertum Wiens 1800–1938, 1, Wien | ||
| + | 2011, s. 681n., 685. | ||
| + | |||
| + | Gustav Novotný | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádka 17: | Řádka 63: | ||
[[Kategorie:1856]] | [[Kategorie:1856]] | ||
| + | [[Kategorie:Brno]] | ||
[[Kategorie:1935]] | [[Kategorie:1935]] | ||
| + | [[Kategorie:Mnichov]] | ||
Verze z 21. 11. 2019, 17:29
| Ludmilla Antonia FLESCHOVÁ | |
 | |
| Narození | 30.3.1856 |
|---|---|
| Místo narození | Brno |
| Úmrtí | 2.2.1935 |
| Místo úmrtí | Mnichov (Německo) |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 268-269 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55416 |
FLESCHOVÁ, Ludmilla Antonia (též FLESCH-BRUNINGENOVÁ, BRUNNINGENOVÁ, provd. Csúzy, Luma), * 30. 3. 1856 Brno, † 2. 2. 1935 Mnichov (Německo), malířka
Byla devátým dítětem významného brněnského židovského podnikatele Isidora Vincence (Israela) F. (1819–1884) a katoličky Rosy Theresie, roz. Pazowské, starší sestrou Josefa Flesche (1859–1920). Výtvarné, jazykové, hudební i všeobecné vzdělání absolvovala doma. Po studiích malířství, nejprve na vídeňské AVU u A. Schönna, od něhož získala četné umělecké podněty a s nímž podnikla studijní cestu do Itálie i Afriky (1880), a od 1887 na mnichovské AVU u F. Smitha (též Schmidta) a F. Simma, působila v Německu. Provdala se za uherského šlechtice a malíře Karla von Csúzy (1843–1911, též de Csúz et Pusztaszentmihály). Jejich čtyřiadvacetileté manželství zůstalo bezdětné.
Usadila se 1910 jako uznávaná malířka žánrů, figurálních kompozic, podobizen povětšinou urozených osob a oltářních obrazů v Mnichově, kde od 1887 díky svému členství ve Sdružení umělců (Künstlergenossenschaft) v tamním Skleněném paláci hojně vystavovala, avšak obesílala rovněž výstavy v Berlíně, Paříži, Vídni, podniky Krasoumné jednoty v Praze a Sdružení německých výtvarných umělců na Moravě (Vereinigung der deutschmährischen bildenden Künstler) v Brně. Udržovala pravidelné kontakty s rodištěm. F. plátna, která charakterizovaly často fantaskní náměty, syrovost, vytříbená naturalistická technika, panoptikální působivost v duchu symbolismu, byla zakoupena do sbírek např. Moravské galerie v Brně, Némzéti Galéria Budapest a Städtische Galerie v Mnichově. Od 1898 získala několik medailí od porot výstav mj. v Budapešti, Mnichově a v Paříži.
D: výběr: Die Märtyrerin; triptychon Anbeutung Christi; Griechische Wasserträgerin; Malender Mönch; Die Hexensalbung (dnes nezvěstné).
L: Thieme-Becker 12, s. 92 (s neúplným soupisem díla a literatury); Toman 1, s. 227 (s neúplným soupisem díla a literatury); BL 1, s. 365; DBE 3, s. 348–349; NEČVUD, s. 209 (s neúplným soupisem literatury); B. Smutný, Brněnští podnikatelé a jejich podniky. 1764–1948. Encyklopedie podnikatelů a jejich rodin, 2012, s. 112; H. Flesch, Die Familie F., 1914, passim, zvl. s. 20–45 (se soupisem literatury a rejstříkem); Luma von Flesch-Bruningen, Biographische Blätter. Handschrift als Festgabe zu Weihnachten 1915, Schloss Fremersberg bei Baden-Baden 1915 (s neúplným soupisem díla a kritik); J. Sedlářová – J. Kačer, Výtvarné umění Moravy 1880–1920, 1994, s. 26 (katalog výstavy, s neúplným soupisem literatury); G. Gaugusch, Wer einmal war: Das jüdische Großbürgertum Wiens 1800–1938, 1, Wien 2011, s. 681n., 685.
Gustav Novotný
