FLESCHOVÁ Ludmilla Antonia 30.3.1856-2.2.1935: Porovnání verzí
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Ludmilla Antonia FLESCHOVÁ | | jméno = Ludmilla Antonia FLESCHOVÁ | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Fleschova Ludmila portret.jpg |
| datum narození = 30.3.1856 | | datum narození = 30.3.1856 | ||
| místo narození = Brno | | místo narození = Brno | ||
Řádka 66: | Řádka 66: | ||
[[Kategorie:1935]] | [[Kategorie:1935]] | ||
[[Kategorie:Mnichov]] | [[Kategorie:Mnichov]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Fleschova Ludmila portret.jpg|Vlastní portrét, 1896 (Moravská galerie) | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 30. 8. 2020, 19:39
Ludmilla Antonia FLESCHOVÁ | |
Narození | 30.3.1856 |
---|---|
Místo narození | Brno |
Úmrtí | 2.2.1935 |
Místo úmrtí | Mnichov (Německo) |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 268-269 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55416 |
FLESCHOVÁ, Ludmilla Antonia (též FLESCH-BRUNINGENOVÁ, BRUNNINGENOVÁ, provd. Csúzy, Luma), * 30. 3. 1856 Brno, † 2. 2. 1935 Mnichov (Německo), malířka
Byla devátým dítětem významného brněnského židovského podnikatele Isidora Vincence (Israela) F. (1819–1884) a katoličky Rosy Theresie, roz. Pazowské, starší sestrou Josefa Flesche (1859–1920). Výtvarné, jazykové, hudební i všeobecné vzdělání absolvovala doma. Po studiích malířství, nejprve na vídeňské AVU u A. Schönna, od něhož získala četné umělecké podněty a s nímž podnikla studijní cestu do Itálie i Afriky (1880), a od 1887 na mnichovské AVU u F. Smitha (též Schmidta) a F. Simma, působila v Německu. Provdala se za uherského šlechtice a malíře Karla von Csúzy (1843–1911, též de Csúz et Pusztaszentmihály). Jejich čtyřiadvacetileté manželství zůstalo bezdětné.
Usadila se 1910 jako uznávaná malířka žánrů, figurálních kompozic, podobizen povětšinou urozených osob a oltářních obrazů v Mnichově, kde od 1887 díky svému členství ve Sdružení umělců (Künstlergenossenschaft) v tamním Skleněném paláci hojně vystavovala, avšak obesílala rovněž výstavy v Berlíně, Paříži, Vídni, podniky Krasoumné jednoty v Praze a Sdružení německých výtvarných umělců na Moravě (Vereinigung der deutschmährischen bildenden Künstler) v Brně. Udržovala pravidelné kontakty s rodištěm. F. plátna, která charakterizovaly často fantaskní náměty, syrovost, vytříbená naturalistická technika, panoptikální působivost v duchu symbolismu, byla zakoupena do sbírek např. Moravské galerie v Brně, Némzéti Galéria Budapest a Städtische Galerie v Mnichově. Od 1898 získala několik medailí od porot výstav mj. v Budapešti, Mnichově a v Paříži.
D: výběr: Die Märtyrerin; triptychon Anbeutung Christi; Griechische Wasserträgerin; Malender Mönch; Die Hexensalbung (dnes nezvěstné).
L: Thieme-Becker 12, s. 92 (s neúplným soupisem díla a literatury); Toman 1, s. 227 (s neúplným soupisem díla a literatury); BL 1, s. 365; DBE 3, s. 348–349; NEČVUD, s. 209 (s neúplným soupisem literatury); B. Smutný, Brněnští podnikatelé a jejich podniky. 1764–1948. Encyklopedie podnikatelů a jejich rodin, 2012, s. 112; H. Flesch, Die Familie F., 1914, passim, zvl. s. 20–45 (se soupisem literatury a rejstříkem); Luma von Flesch-Bruningen, Biographische Blätter. Handschrift als Festgabe zu Weihnachten 1915, Schloss Fremersberg bei Baden-Baden 1915 (s neúplným soupisem díla a kritik); J. Sedlářová – J. Kačer, Výtvarné umění Moravy 1880–1920, 1994, s. 26 (katalog výstavy, s neúplným soupisem literatury); G. Gaugusch, Wer einmal war: Das jüdische Großbürgertum Wiens 1800–1938, 1, Wien 2011, s. 681n., 685.
Gustav Novotný