FLESCH rodina textilních, kožedělných, cukrovarnických a obchodních podnikatelů: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 36: Řádka 36:
 
| poznámky =  
 
| poznámky =  
 
| web =  
 
| web =  
| citace =  
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 267-268
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 21. 11. 2019, 16:27

FLESCH rodina textilních, kožedělných, cukrovarnických a obchodních podnikatelů
Narození 19.9.1781
Místo narození Rousínov (u Vyškova)
Úmrtí 13.1.1840
Místo úmrtí Rousínov (u Vyškova)
Povolání 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
34- Odborník kožeděl. nebo gumárenského průmyslu
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 267-268

FLESCH (též FLÄSCH, FLÖSCH), rodina textilních, kožedělných, cukrovarnických a obchodních podnikatelů

Velmi široce rozvětvená židovská rodina původem z moravského Rousínova (u Vyškova), jejíž příslušníci se během 19. století stali významnými průmyslovými podnikateli v monarchii a byli nobilitováni.

Zakladatelem rodinného podnikání byl Josef F. (* 19. 9. 1781 Rousínov /u Vyškova/, † 13. 1. 1840 Rousínov /u Vyškova/), který získal vzdělání doma a v pražské ješívě. 1801 se oženil s Mahresch (Mathildou) Bergerovou z Lipníku nad Bečvou, kde ve studiích pokračoval. 1810 se stal podílníkem přádelny vlny otce Abrahama Salomona F. (1755–1828) v rodišti. Byl znám jako talmudista, biblista a hebrejský spisovatel.

Jeho mladší příbuzný Adolf (David) F. (* 19. 12. 1813 Rousínov /u Vyškova/, † 20. 12. 1879 Brno) byl jedním ze synů Filipa Salomona (Feiwela) F. (* 18. 9. 1780 Rousínov /u Vyškova/, † 3. 10. 1852 Brno), obchodníka kůžemi a nájemce vrchnostenské koželužny v rodišti, který uzavřel dvě manželství, a starším bratrem Isidora Vincence F. (1819–1884). Adolf se vyučil jirchářem a koželuhem v rodinné firmě a u brněnského koželužského mistra J. Budischowského. 1830–33 vandroval po Čechách, monarchii i Evropě a zajímal se o zpracování kůže v koželužnách na území dnešního Rakouska, Itálie, Švýcarska, Francie, Nizozemí, Belgie, Švédska i Německa. Po návratu 1834 obdržel od slavkovské vrchnosti povolení provozovat živnost a v dílně v otcově domě zaměstnal šest až osm dělníků. Po deseti letech nastřádal slušné jmění. Kvůli nedostatku vody v židovské čtvrti a potížím se zásobováním surovinou 1845 požádal gubernium o udělení jednoduchého továrního oprávnění pro zpracování kůže v Brně. Žádost byla kladně vyřízena až po odvolání k Všeobecné dvorské komoře ve Vídni. 1846/47 přenesl živnost do Brna, kde vybudoval velký, prosperující závod v ulici Jircháře čp. 15; výrobou koženého zboží zaměstnal na tři stovky dělníků. Záhy se vypracoval na přední místo v odvětví v celém mocnářství. Byl dvakrát ženatý, a to s Fanni Deutschovou a s Johannou Lindnerovou, která podnik řídila po jeho smrti.

Syn Adolfa (Davida) F. Adolf F. (* 15. 9. 1859 Brno, † 9. 9. 1940 Brno) získal 1880 prokuru rodinného podniku. 1889 se oženil s Adelheidou, roz. Braunerovou, a vychovali dceru Mariannu a syna Adolfa Georga. Po matčině smrti se 1895 stal spolu s bratrem Alfredem majitelem a veřejným společníkem firmy Adolf F. (od 1901 Aktiengesellschaft der Altbrünner Lederwerke), potom členem a předsedou její správní rady (1909–35). V polovině třicátých let firma zastavila činnost a byla zlikvidována.

Do rodinného podnikání se zapojili rovněž Adolfovi mladší bratři Sigmund Karl F. (* 1. 7. 1863 Brno, † 7. 8. 1900 Gerlachov /Slovensko/) a Alfred (Theodor) F. (* 14. 12. 1866 Brno, † asi 1904 Vídeň /Rakousko/). Sigmund Karl přestoupil 1889 ke katolictví, oženil se 1891 ve Vídni s katoličkou Marií Magdalenou Irmou, roz. Fleschovou, a vychovali spolu syna Adolfa Bertholda Sigmunda (1892–1940), jenž se živil jako účetní a byl dvakrát ženat. Sigmund Karl se věnoval obchodu, 1892–95 byl s Adolfem prokuristou rodinné firmy. Také Alfred Theodor spolupracoval s oběma bratry v rámci hromadné prokury. Vedle toho od 1889 provozoval tovární výrobu jemných kůží z koz a ovcí na základě živnostenského oprávnění v dnes zaniklé Mondscheinově ulici čp. 4 v Brně, avšak provoz 1904 zlikvidoval a odstěhoval se do Vídně. Předtím 1891 přestoupil na katolickou víru.

Mladší bratr Adolfa (1813–1879) Isidor Vincenc (Israel) F. (* 26. 3. 1819 Rousínov/ u Vyškova/, † 13. 6. 1884 Brno) se zabýval vývozem a dovozem mj. tuků a cukru. Založil a vedl významný velkoobchod potravinami I. V. F. & Co. v Brně s filiálkami po celé monarchii, kromě toho pracoval jako prezident Akciové rafinerie cukru v Hrušovanech u Brna (Rohrbacher Zuckerraffinerie AG), od padesátých let 19. století ovládal jako podílník cukrovary v brněnské Olomoucké ulici, v Modřicích u Brna, Uničově i v uherské Šoproni a od 1868 také Brněnský akciový pivovar, v místě založil 1870 se společníky veřejnou obchodní společnost provozující přádelnu mykané příze, avšak již 1876 z ní vystoupil. Jako zámožný a vlivný podnikatel zasahoval prakticky do všech průmyslových, bankovních a obchodních záležitostí v Brně. 1879 byl povýšen do šlechtického stavu (predikát Edler von Bruningen, též Brunningen) za rozvoj rakouského obchodu, jakož i za úspěchy v celoživotním podnikání a na světové výstavě v Paříži, stal se rovněž rytířem francouzského Řádu čestné legie. 1862–67 si dal postavit v dnešní brněnské ulici Milady Horákové čp. 1a velký dům podle projektu vídeňského architekta H. Ferstela (objekt dnes zničen). 1843 se oženil v Brně s katoličkou Rosalií Theresií, roz. Pazowskou (Pazofskou), a vychovali spolu čtyři dcery a šest synů. Byl pohřben na tamním Ústředním hřbitově.

Jeho nejmladší syn Josef Franz Karl F. (* 19. 3. 1859 Brno, † 30. 11. 1920 Brno) byl nejprve společníkem a od 1884, po smrti otce, majitelem a šéfem velkoobchodu v rodišti. Pracoval tam rovněž jako ředitel a člen správní rady akciové strojírny (dříve Brand a L’Huillier) a svou majetkovou účast uplatňoval v akciovém pivovaru a sladovně či v Rosické báňské a hutní společnosti. Byl dvakrát ženatý a 1914 povýšen na rytíře. Měl jediného syna Johanna (Hanse) Evangelistu F. (1895–1981), pozdějšího právníka, spisovatele, překladatele a rozhlasového redaktora.

Jiní Fleschové rodem z Rousínova se věnovali dalším oborům podnikání. Eduard F. (* 14. 12. 1820 Rousínov /u Vyškova/, † 28. 2. 1894 Brno-Dolní Heršpice) přestoupil ke katolictví, oženil se s Hedwigou Elstnerovou, s níž zplodil pět dětí. Řídil Moravskou eskomptní banku v Brně. Život ukončil sebevraždou. Jeho mladší bratr Hermann F. (* 1825) byl císařským radou, ale také viceprezidentem Duchcovsko-podmokelské železniční společnosti, členem správní rady Uhersko-haličské železniční společnosti a revizorem Severní dráhy císaře Ferdinanda. Život a práce představitelů jiných linií značně rozvětveného rodu, kteří žili např. ve vídeňské čtvrti Unter Sankt Veit (firma Sigmund F. & Co.) nebo v Terstu, většinou nejsou známy.

L: GIÖ 3, s. 349n.; Heller 4, s. 36–37; BL 1, s. 364; Myška, s. 113–114; B. Smutný, Brněnští podnikatelé a jejich podniky. 1764–1948. Encyklopedie podnikatelů a jejich rodin, 2012, s. 111–114 (se soupisem literatury a pramenů); J. Županič, Židovská šlechta podunajské monarchie. Mezi Davidovou hvězdou a křížem, 2012, s. 205–211 (se soupisem literatury); H. Flesch, Die Familie F., 1914, passim (zvl. s. 20–45, se soupisem literatury a rejstříkem); F. Čada – J. Janák, Rousínov. Dějiny a socialistická přítomnost, 1982, s. 68–70, 108; Historie a současnost podnikání na Brněnsku, 2005, s. 88; M. Čech, Židé v Rousínově, 2005, s. 29–33; G. Gaugusch, Wer einmal war: Das jüdische Großbürgertum Wiens 1800–1938, 1, Wien 2011, s. 670–693; F. Family Genealogy (http://freepages.genealogy.rootsweb. ancestry.com/~prohel/names/misc/flesch1.html); Židé v Rousínově (http:// zidi-rousinov.webnode.cz/obchod-a-remesla/zidovsti-obchodnici/); J. Županič, F. (http://www.novanobilitas.eu/rod/flesch).

Gustav Novotný