Biografický slovník
FLICK Johann Peter 24.2.1737-18.5.1812: Porovnání verzí
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 269 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 21. 11. 2019, 17:29
| Johann Peter FLICK | |
 | |
| Narození | 24.2.1737 |
|---|---|
| Místo narození | Tellitz-Kern |
| Úmrtí | 18.5.1812 |
| Místo úmrtí | Staré Hobzí (u Dačic) |
| Povolání | 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 269 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55417 |
FLICK, Johann Peter, * 24. 2. 1737 Tellitz-Kern, 18. 5. 1812 Staré Hobzí (u Dačic), podnikatel v textilním průmyslu
Pocházel z pruské obchodnické rodiny (přesně již lokalitu nelze identifikovat), počátkem sedmdesátých let se dostal jako vojenský sluha na Moravu. 1773 se oženil ve Znojmě s Terezii Erberovou, se kterou měl nejméně deset dětí. V té době vstoupil do služeb majitele panství ve Starém Hobzí, Josefa Franze z Deblína. Zapojil se do textilního podnikání nejprve jako faktor, který kupoval bavlnu pro blízké dolnorakouské manufaktury. Přitom značně zbohatl a mohl začít sám podnikat. 1782 založil manufakturu ve Starém Hobzí, kde se na ručních stavech vyráběly látky jako mušelín, grádl a piket. 1787 obdržel od brněnského gubernia privilegium k provozu a právo označovat své výrobky císařským orlem a nápisem K. k. priv. Altharter Fabrik i možnost zřizovat sklady v hlavních městech monarchie. Rok předtím si pronajal od administrace státních statků zámek ve Starém Hobzí (státu připadl po smrti hraběte z Deblína), rozšířil provoz a s velkou rodinou se tam usídlil. 1789 si pronajal celé panství do dědičného nájmu. Podnikání dále rozšířil o přádelnu bavlny v Janovském údolí na levém břehu Dyje blízko Starého Hobzí, kde vybudoval bělidlo bavlny a barvírnu. Hlavním výrobním artiklem se staly barevné kartouny (1810 jich bylo vyrobeno pětadvacet tisíc kusů a vyvážely se např. do Sedmihradska, Chorvatska a Haliče). Zaměstnával více než sto třicet lidí. Věnoval se také sklářské výrobě. 1806 koupil panství Staré Hobzí spolu se statky Nové Hobzí a Chvalkovice a 1810 byl císařem povýšen do rytířského stavu. Jeho dědicové pokračovali ve výrobě (1819 koupili na Moravě první spřádací stroj). 1823 panství i továrny prodali. Výroba v původní budově manufaktury Starém Hobzí se udržela do 1844.
L: B. Smutný, Bavlnářská manufaktura ve Starém Hobzí, in: Z dějin textilu 7, 1984, s. 7–28; Myška, s. 114 (s další literaturou).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Tomáš Burda
