FLIEDER Karel Marcell 22.11.1853-27.1.1933: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 269
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 21. 11. 2019, 16:30

Karel Marcell FLIEDER
Narození 22.11.1853
Místo narození Brandýs nad Orlicí
Úmrtí 27.1.1933
Místo úmrtí Praha
Povolání 44- Právník
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 269
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55418

FLIEDER, Karel Marcell, * 22. 11. 1853 Brandýs nad Orlicí, † 27. 1. 1933 Praha, právník, státní úředník, odborný spisovatel

Řada F. příbuzných se věnovala právu. Bratr Robert dosáhl hodnosti vrchního soudního rady a jeho dva synové, F. synovci Karel (* 1884) a Robert (1883–1957), také vystudovali práva. Gymnázium navštěvoval F. v Hradci Králové a v Litomyšli, vysokoškolské právnické vzdělání získal na pražské univerzitě. 1877–95 vykonával nižší funkce (auskultant, adjunkt) u soudních úřadů v Mnichově Hradišti, Litomyšli a Chrudimi, kde se 1895 dočkal povýšení do funkce náměstka státního zástupce a o dva roky později se tam stal radou krajského soudu. 1907 byl jmenován vrchním radou v Praze a přidělen ministerstvu spravedlnosti. Pověřen byl inspekcí soudů v Čechách. V dalších letech působil na Nejvyšším soudu ve Vídni (1910–18), při kterém byl jmenován soudním radou. 1903 získal za zásluhy Rytířský kříž Řádu Františka Josefa I. Po vzniku samostatného Československa se vrátil do vlasti a podílel se na budování jejího soudnictví řadou teoretických spisů i účastí v nejvyšších soudních orgánech nového státu. Byl senátním prezidentem Nejvyššího soudu v Praze a i v Brně (1918–21). F. úspěšnou pracovní dráhu završilo 1921 jmenování inspektorem soudů v Čechách a na Moravě. Do penze odešel po jednapadesáti letech služby a ministr spravedlnosti mu při té příležitosti věnoval bronzový odlitek pečetidla zemských desk. Ve svých pracích se F. zabýval širokým okruhem aktuálních právních problémů od podmínek soudního a důkazního řízení přes exekuční náklady až po otázky úpravy hranic. Při zpracování svého nejvýznamnějšího díla meziválečného období Nejvyšší správní soud. Informativní výklad využil dlouholeté zkušenosti z práce u nejvyšších soudů před vznikem Československa i po něm.

D: Dvě úvahy k novému řízení soudnímu, 1900; O volném uvažování důkazů, 1900; O vzájemných vztazích exekučních nákladů, 1900; O exekučních pohledávkách z výplatních papírů, 1902; O obnovení a upravení hranic, 1903 (doplněné vyd. 1915); Dovolací důvod omylného právního posouzení věci, 1912; Nejvyšší správní soud. Informativní výklad, 1927.

L: AČP, s. 100; Památník gymnasia Královéhradeckého, L. Brtnický – A. Mejstřík – F. Teršl (eds.), 1927, s. 187; P. Kobetič, Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 51.

Pavla Vošahlíková