FLOHR Solomon 21.11.1908-18.7.1983

Z Personal
Solomon FLOHR
Narození 21.11.1908
Místo narození Horodenka (u Kolomyje, Ukrajina)
Úmrtí 18.7.1983
Místo úmrtí Moskva (Rusko)
Povolání 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69231

FLOHR, Solomon (též FLOR, Salo), * 21. 11. 1908 Horodenka (u Kolomyje, Ukrajina), † 18. 7. 1983 Moskva (Rusko), šachový velmistr, trenér, publicista

Pocházel z devíti dětí židovského obchodníka z východní Haliče, původně součásti rakousko-uherského mocnářství. Tragické události první světové války zavinily, že osiřelí bratři Mojsej a Solomon F. vyrůstali v dětském domově v Lipníku nad Bečvou. F. si vzala na vychování rodina z Litoměřic, která mu umožnila studium na gymnáziu a dvouleté obchodní škole, koupila mu první šachy a ukázala základy hry, která chlapce pohltila.

1924 odešel F. do Prahy, kde přijal místo u papírnické firmy Oskar Stein. Po večerech docházel do Prokešova šachového klubu na Smíchově. Pod vlivem svých vzorů (R. Réti, R. Spielmann a G. Mieses) pronikal do šachové hry a začal se prosazovat na turnajích v Československu. Zároveň projevoval žurnalistické nadání. Stal se dopisovatelem českých i německých listů. 1928 pobýval jako šachový korespondent pražských novin Bohemia a Prager Tagblatt na turnaji v Berlíně. V partiích s novinářskými kolegy i s kavárenskými hráči si ho všimli přední hráči H. Kmoch, a zejména A. Nimcovič. 1929 se F. přihlásil na turnaj v jugoslávských lázních Rogaška Slatina, kde v silné konkurenci obsadil druhé místo a otevřel si cestu mezi světové šachisty. Během kariéry zvítězil ve čtyřiadvaceti turnajích a s výjimkou M. Euweho a M. Botvinnika porazil všechny přední světové hráče. 1933 se stal přeborníkem Ústřední jednoty československých šachistů a do 1938 byl mistrem Československa, které reprezentoval na Turnajích národů (šachových olympiádách) 1930–37. Obsazoval na nich první šachovnici (družstvo obsadilo 1931 třetí místo v Praze, 1933 druhé místo ve Folkestonu). Své schopnosti prokázal v řadě turnajů a zápasů i na zájezdu do SSSR, který nebyl členem Mezinárodní šachové federace a jehož hráči se neúčastnili velkých turnajů. V Moskvě a Leningradu (Petrohrad) 1933 sehrál nerozhodný zápas na dvanáct partií se světově uznávaným M. Botvinnikem.

Na konci třicátých let, kdy se A. Aljechin stal mistrem světa, vyhlásila světová organizace FIDE 1938 F. za Aljechinova možného soupeře v boji o světové prvenství. Zápas se měl konat pod patronátem J. A. Bati v ČSR koncem 1939. Mnichovská dohoda uspořádání zápasu znemožnila. V době německé okupace žil F. v Paříži, Londýně, v Nizozemsku i v neutrálním Švédsku, ale všude ho dostihla válka. 1940 odešel do SSSR, kde 1942 získal nové občanství.

Po skončení války se na vrchol světového šachu už nevrátil. Světový primát získal 1948 na řadu let M. Botvinnik a v turnaji kandidátů o možnost vyzvat ho k zápasu o první místo na světě, který se odehrál 1950 v Budapešti, F. neuspěl poté, co obsadil poslední 8.–10. místo. Přestože 1950 získal titul velmistra, stal se postupně sekundantem mladších hráčů Botvinnika, M. Tajmanova či T. Petrosjana. Vystupoval jako rozhodčí na světových turnajích, a především jako propagátor šachu (neúnavný hráč simultánek), ale hlavně jako publicista a komentátor významných šachových událostí (např. XII. šachová olympiáda v Moskvě 1956, mezipásmový turnaj ve Stockholmu 1962, kde byl jeho spoluautorem bývalý mistr světa a prezident FIDE Max Euwe). F. články zůstaly roztroušeny po časopisech a v šachových rubrikách denních listů i v odborném tisku. Přispíval pravidelně do časopisu Ogoňok, deníků Pravda, Izvestija, Komsomolskaja pravda a dalších periodik (např. do Československého sportu). Malá část F. statí vyšla v knize Skvoz prizmu poluvěka (k vydání připravila F. manželka Taťana Petrovna, Moskva 1986), některé stati uveřejnil jeho životopisec V. D. Baturinskij.

D: 12th Chess Tournament of Nations, Moskva 1957; Salo Flohr’s Best Games, Davenport 1985.

L: ČBS, s. 148; Tomeš 1, s. 325; V. D. Baturinskij, Grossmejstěr Flor, Moskva 1985; J. Veselý – J. Kalendovský – B. Formánek, Malá encyklopedie šachu, 1989, s. 98; J. Kalendovský, Rošády S. F., 2000; G. Sosonko, Nejen o S. F., 2003; H. Wieteck, S. F. und das Schachleben in der Tschechoslowakei, Hamburg 2005; Š. Gross, S. F., in: Měl jsem bojovat, 2009; www.chessgames.com (některé F. významné partie).

Miloslav Martínek