FLORJANSKÝ Vladislav 4.5.1854-11.4.1911: Porovnání verzí

Verze z 21. 11. 2019, 17:36

Vladislav FLORJANSKÝ
Narození	4.5.1854
Místo narození	Lvov (Ukrajina)
Úmrtí	11.4.1911
Místo úmrtí	Lvov (Ukrajina)
Povolání	78- Hudební interpret
Citace	Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 275
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55433

FLORJANSKÝ, Vladislav (vl. jm. Florian Kohman, Koman, též FLORIANSKI; FLORJANSKI; FLORYANSKI, Władysław), * 4. 5. 1854 Lvov (Ukrajina), † 11. 4. 1911 Lvov (Ukrajina), zpěvák

Původním povoláním byl poštovní úředník. Zpěv začal studovat soukromě, pokračoval u Slovince F. Gerbiče a italské pěvkyně A. Paschalis-Souvestreové. Od 1884 vystupoval ve lvovském polském divadle, kde debutoval v Millöckerově operetě Žebravý student. Do Prahy ho doporučila polská zpěvačka Tereza Arklová (Teresa Arklowa), která 1885–89 hostovala v Národním divadle. Na jeho jevišti F. debutoval 1886 jako Jontek v opeře Halka S. Moniuszka a na základě dalšího hostování v téže roli 1887 byl angažován. Po odchodu C. Raverty a A. Vávry se stal hlavním interpretem tenorového oboru. Přestože mu byla vytýkána nedokonalá česká výslovnost, stal se miláčkem pražského publika. Zpíval stěžejní partie Radama (G. Verdi: Aida), Dona José (G. Bizet: Carmen), Edgara (G. Donizetti: Lucie z Lammermooru), Cania (R. Leoncavallo: Komedianti), Turiddua (P. Mascagni: Sedlák kavalír), Raoula (G.Meyerbeer: Hugenoti), ale také titulní roli Wagnerova Tannhäusera, zvláště ceněn byl jeho Eleazar v Halévyho Židovce. Vynikající příležitost dostal 1888 v české premiéře Verdiho Othella, téhož roku sklidil uznání skladatele při české premiéře Čajkovského Evžena Oněgina, v němž ztělesnil Lenského, úspěch měl i 1892 jako Heřman v české premiéře Čajkovského Pikové dámy. Spolu s Bertou Foersterovou v roli Nefty se postaral o senzaci sezony 1889/90 v titulní roli opery Asrael Alberta Franchettiho (premiéra 1890, do 1900 celkem 61 repríz). V devadesátých letech patřil F. k nejlépe placeným sólistům Národního divadla. Vystupoval také koncertně. 1892 se zúčastnil zájezdu souboru Národního divadla na Mezinárodní divadelní a hudební výstavu ve Vídni, kde účinkoval v titulních rolích Smetanova Dalibora a Dvořákova Dimitrije. Z českých oper zpíval dále Vítka ve Smetanově Tajemství, Jíru v Braniborech v Čechách, Otu v opeře Dítě Tábora K. Bendla, Jaroslava v Šeborově Nevěstě husitské. Ke své benefici u příležitosti desetiletí činnosti v Národním divadle 1897 zvolil Jeníka z Prodané nevěsty. Jako člen pražského ND zpíval v rodném Lvově (1888, 1895, 1897), v Krakově (1889, 1892, 1898) a 1895 v Mariinském divadle v Petrohradě.

Silnou konkurenci pro něho 1899 znamenal příchod Karla Buriana do Národního divadla. V té době byla z kritik náhle cítit nespokojenost s projevem F., spoléhajícího údajně pouze na sličný zjev. Jeho smlouva skončila 1900, a přestože Burian opět z divadla odešel, nové vedení divadla, poté co se šéfem opery stal Karel Kovařovic, smlouvu s F. neobnovilo. Srovnávání výkonů obou umělců přetrvávalo i v dalších letech u příležitostí jejich hostování, v posudcích kritiků se však zřetelně odráželo stranění tomu či onomu. F. hostoval v Národním divadle 1902, 1904 a 1905, současně také v Brně, Plzni aj. S Národním divadlem se rozloučil titulní rolí ve Smetanově Daliborovi. Za dobu svého působení tam vystoupil ve čtyřiasedmdesáti inscenacích. Poté účinkoval ve Velkém divadle ve Varšavě, od 1902 i jako režisér. 1906–07 podnikl uměleckou cestu do USA (New York, Detroit, Washington), hostoval také ve Vilniusu, Kyjevě a Lvově, kam se 1906 vrátil natrvalo.

D: http://archiv.narodni-divadlo.cz (soupis rolí).

L: OSN 9, s. 320; OSND 2/1, s. 597; ODS, s. 856; Pazdírek, s. 272; HS 1, s. 330; Słownik muzyków polskich 1 (jako Kohman), Kraków 1964, s. 282; ND a jeho předchůdci (s chybným datem narození), s. 103; Słownik biograficzny teatru polskiego 1765–1965,Warszawa 1973 (ověřené datum narození), s. 170–171; KRL 2, s. 1163 (s chybným datem narození), J. Ludvová (ed.), Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, 2006, s. 157–159 (s bibliografií drobných zpráv časopisech); www.ceskyhudebnislovnik.cz; Smetana 1, 1911, s. 218–220 (nekrolog);Hudební revue 4, 1911, s. 263–264; F. A. Šubert, Moje vzpomínky, 1902, passim; týž: Dějiny Národního divadla v Praze, 1908, zvl. s. 159, 187–188; J. B. Foerster, Paměti 2, 1932, s. 134–135; týž, Poutník, 1942; Z. Nejedlý, Opera ND do roku 1900, 1935, passim; P. Pražák, Smetanovy zpěvohry 1–4, 1948, rejstřík; V. Štěpánek, Pražské návštěvy P. I. Čajkovského, 1952, passim; A. Grulichová, Příspěvek k dějinám brněnské opery v letech 1894–1904, diplomová práce FF MU, Brno, 1958; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 3, 1968, 1969, rejstřík ve 2. sv.

Vlasta Reittererová