FLOROVSKIJ Antonij Vasiljevič 14.12.1884-27.3.1968: Porovnání verzí

Z Personal
(FLOROVSKIJ_Antonij_Vasiljevič_1884-27.3.1968)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Antonij Vasiljevič FLOROVSKIJ
 
| jméno = Antonij Vasiljevič FLOROVSKIJ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
−
| datum narození = 1884
+
| datum narození = 14.12.1884
−
| místo narození = Jelizavetgrad
+
| místo narození = Jelizavetgrad (dnes Kirovohrad /Ukrajina/)
 
| datum úmrtí = 27.3.1968
 
| datum úmrtí = 27.3.1968
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
−
| povolání = 53- Historik
+
| povolání = 53- Historik<br />61- Pedagog
−
61- Pedagog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Antonij Vasiljevič FLOROVSKIJ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 275-276
 +
}}
 +
 
 +
'''FLOROVSKIJ, Antonij Vasiljevič,''' ''* 14. 12. 1884 Jelizavetgrad (dnes Kirovohrad /Ukrajina/), † 27. 3. 1968 Praha, historik''
 +
 
 +
Narozen v rodině duchovního (podle juliánského kalendáře
 +
1. 12.). Studoval 1894–1903 na klasickém gymnáziu, 1903–08
 +
na historicko-filologické fakultě Novorossijské univerzity
 +
v Oděse, kde se poté připravoval na profesuru z ruských dějin
 +
18. století. 1911 se stal soukromým docentem, 1917 byl jmenován
 +
profesorem. V prvních letech sovětské vlády učil na nově
 +
budovaných vysokých školách, avšak 1922 byl sovětskou vládou
 +
vyhoštěn a po krátkém pobytu v Istanbulu, Sofii a Bělehradě se
 +
1923 usadil v Praze, kde zpočátku působil na Ruské právnické
 +
fakultě. 1933 se stal doktorem filozofie a smluvním profesorem
 +
Filozofické fakulty UK. Od 1927 byl členem vedení Federace
 +
historických společností východoevropských a účastnil se jejích
 +
sjezdů a konferencí, od 1929 Slovanského ústavu v Praze. Pracoval
 +
v ruských vědeckých organizacích v ČSR, předsedal mj. vědecké
 +
radě Ruského zahraničního historického archivu, Ruské
 +
historické společnosti, po druhé světové válce řídil Archeologický
 +
ústav N. P. Kondakova. Přednášel i na sjezdech ruských akademických
 +
organizací v zahraničí (1923, 1928, 1930), na mezinárodních
 +
kongresech historiků (1934, 1938), slavistů (1929,
 +
1934), byzantologů (1936) aj. 1946 obdržel sovětské občanství,
 +
nadále však žil a působil v Praze, 1948–57 jako řádný profesor
 +
ruských dějin na filozofické fakultě.
 +
 
 +
Ve svém rozsáhlém díle se původně věnoval sociálně ekonomickým
 +
otázkám ruských dějin, zahraničně politickým vztahům
 +
období Petra Velikého, působení kateřinské zákonodárné komise a kulturním dějinám Ruska 11. – 19. století. Poté co 1917 archivy Moskvy
 +
a Petrohradu přestaly být dostupné, bádal v oděském
 +
archivním materiálu a publikoval práce o ruské kolonizaci
 +
a zrušení nevolnictví v jižním Rusku. Po příchodu do Prahy pokračoval
 +
zprvu v tomto badatelském zaměření, brzy však využíval
 +
materiál, který byl k dispozici v Praze, a české historické prameny,
 +
které přispěly k poznání ruské minulosti. Soustavně
 +
zkoumal česko-ruské vztahy v 10. – 18. století v oblasti politických,
 +
hospodářských a kulturních dějin. Vídeňské archivy mu
 +
poskytly cenný materiál k dílům o působení katolických vlivů
 +
v Rusku na přelomu 17. a 18. století, o obchodu Čech s Ruskem
 +
v 18. století a o rakousko-ruských zahraničněpolitických vztazích
 +
v období Petra Velikého. Studium česko-ruských vztahů
 +
postavil jako stoupenec pozitivizmu na vědeckou bázi. Věnoval
 +
se také úloze prostředníka mezi polskou a slezskou společností,
 +
uvedl do historické vědy témata do té doby opomíjená z ruské
 +
i z české strany. Podílel se na velkých českých kolektivních dílech
 +
a často publikoval i v českých časopisech.
 +
 
 +
Oženil se s Valentinou Afanasjevnou Bělousovovou (1890– 1970).
 +
Jeho bratrem byl filozof a náboženský myslitel Georgij Vasiljevič
 +
F. (1893–1979). F. byl pochován na pravoslavném oddělení
 +
Olšanských hřbitovů v Praze.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Čechi i vostočnyje slavjane I–II, 1935–1947; Čeští jesuité na Rusi,
 +
1941; České sukno na východoevropském trhu, 1947; Russkije v Marianskich
 +
Laznjach, 1947; Česko-ruské obchodní styky v minulosti, 1954;
 +
Russko-avstrijskije otnošenija v epochu Petra Velikogo, 1955.
 +
 
 +
'''L:''' B. Zástěrová, A. V. F., in: Slavia 39, 1969, s. 176–177; Kudělka – Šimeček,
 +
s. 117–120 (s bibliografií); V. T. Pašuto, Russkije istoriki – emigranty v Jevrope,
 +
Moskva 1992, s. 234–244; D. Picková, A. V. F., historik-emigrant, in:
 +
Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech 1918–1945. Sborník studií 1,
 +
1993, s. 63–67; L. P. Laptěva, Russkij istorik – emigrant A. V. F. kak issledovatel’
 +
češsko-russkich svjazej, in: Vestnik Moskovskogo universiteta, ser. 8,
 +
Istorija, č. 1, 1994, s. 55–63; Russkoje zarubežje. Zolotaja kniga emigracii,
 +
Moskva 1997, s. 650–653; OSND 2/1, s. 596; Tomeš 1, s. 326; nekrolog:
 +
B. Zástěrová, Za prof. V. A. F., in: ČČH 16, 1968, s. 6–7.
 +
 
 +
'''P:''' Moskva, Archiv Ruské akademie věd – rukopisy prací o rusko-českých
 +
vztazích a ruské zahraniční politice v období Petra Velikého, stati a nekrology
 +
věnované památce vědců, přednáškové cykly, korespondence s ruskými
 +
i českými vědeckými osobnostmi, osobní dokumenty a fotografie atd.; NK,
 +
Praha – Slovanská knihovna: soukromá a rodinná korespondence včetně 321
 +
dopisů od bratra Georgije, dopisy přijaté od institucí, rukopisy prací týkajících
 +
se období Petra Velikého, dokumenty o činnosti F. v ruských emigrantských
 +
organizacích, dokumenty o soukromém životě manželů F.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/1105 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Jiří Vacek
  
−
== Literatura ==
 
−
  BBS 117; Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR, 55-56;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]
Řádka 19: Řádka 96:
  
 
[[Kategorie:1884]]
 
[[Kategorie:1884]]
−
[[Kategorie:Jelizavetgrad]]
+
[[Kategorie:Kirovohrad]]
 
[[Kategorie:1968]]
 
[[Kategorie:1968]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 21. 11. 2019, 17:37

Antonij Vasiljevič FLOROVSKIJ
Narození 14.12.1884
Místo narození Jelizavetgrad (dnes Kirovohrad /Ukrajina/)
Úmrtí 27.3.1968
Místo úmrtí Praha
Povolání 53- Historik
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 275-276
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55434

FLOROVSKIJ, Antonij Vasiljevič, * 14. 12. 1884 Jelizavetgrad (dnes Kirovohrad /Ukrajina/), † 27. 3. 1968 Praha, historik

Narozen v rodině duchovního (podle juliánského kalendáře 1. 12.). Studoval 1894–1903 na klasickém gymnáziu, 1903–08 na historicko-filologické fakultě Novorossijské univerzity v Oděse, kde se poté připravoval na profesuru z ruských dějin 18. století. 1911 se stal soukromým docentem, 1917 byl jmenován profesorem. V prvních letech sovětské vlády učil na nově budovaných vysokých školách, avšak 1922 byl sovětskou vládou vyhoštěn a po krátkém pobytu v Istanbulu, Sofii a Bělehradě se 1923 usadil v Praze, kde zpočátku působil na Ruské právnické fakultě. 1933 se stal doktorem filozofie a smluvním profesorem Filozofické fakulty UK. Od 1927 byl členem vedení Federace historických společností východoevropských a účastnil se jejích sjezdů a konferencí, od 1929 Slovanského ústavu v Praze. Pracoval v ruských vědeckých organizacích v ČSR, předsedal mj. vědecké radě Ruského zahraničního historického archivu, Ruské historické společnosti, po druhé světové válce řídil Archeologický ústav N. P. Kondakova. Přednášel i na sjezdech ruských akademických organizací v zahraničí (1923, 1928, 1930), na mezinárodních kongresech historiků (1934, 1938), slavistů (1929, 1934), byzantologů (1936) aj. 1946 obdržel sovětské občanství, nadále však žil a působil v Praze, 1948–57 jako řádný profesor ruských dějin na filozofické fakultě.

Ve svém rozsáhlém díle se původně věnoval sociálně ekonomickým otázkám ruských dějin, zahraničně politickým vztahům období Petra Velikého, působení kateřinské zákonodárné komise a kulturním dějinám Ruska 11. – 19. století. Poté co 1917 archivy Moskvy a Petrohradu přestaly být dostupné, bádal v oděském archivním materiálu a publikoval práce o ruské kolonizaci a zrušení nevolnictví v jižním Rusku. Po příchodu do Prahy pokračoval zprvu v tomto badatelském zaměření, brzy však využíval materiál, který byl k dispozici v Praze, a české historické prameny, které přispěly k poznání ruské minulosti. Soustavně zkoumal česko-ruské vztahy v 10. – 18. století v oblasti politických, hospodářských a kulturních dějin. Vídeňské archivy mu poskytly cenný materiál k dílům o působení katolických vlivů v Rusku na přelomu 17. a 18. století, o obchodu Čech s Ruskem v 18. století a o rakousko-ruských zahraničněpolitických vztazích v období Petra Velikého. Studium česko-ruských vztahů postavil jako stoupenec pozitivizmu na vědeckou bázi. Věnoval se také úloze prostředníka mezi polskou a slezskou společností, uvedl do historické vědy témata do té doby opomíjená z ruské i z české strany. Podílel se na velkých českých kolektivních dílech a často publikoval i v českých časopisech.

Oženil se s Valentinou Afanasjevnou Bělousovovou (1890– 1970). Jeho bratrem byl filozof a náboženský myslitel Georgij Vasiljevič F. (1893–1979). F. byl pochován na pravoslavném oddělení Olšanských hřbitovů v Praze.

D: výběr: Čechi i vostočnyje slavjane I–II, 1935–1947; Čeští jesuité na Rusi, 1941; České sukno na východoevropském trhu, 1947; Russkije v Marianskich Laznjach, 1947; Česko-ruské obchodní styky v minulosti, 1954; Russko-avstrijskije otnošenija v epochu Petra Velikogo, 1955.

L: B. Zástěrová, A. V. F., in: Slavia 39, 1969, s. 176–177; Kudělka – Šimeček, s. 117–120 (s bibliografií); V. T. Pašuto, Russkije istoriki – emigranty v Jevrope, Moskva 1992, s. 234–244; D. Picková, A. V. F., historik-emigrant, in: Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech 1918–1945. Sborník studií 1, 1993, s. 63–67; L. P. Laptěva, Russkij istorik – emigrant A. V. F. kak issledovatel’ češsko-russkich svjazej, in: Vestnik Moskovskogo universiteta, ser. 8, Istorija, č. 1, 1994, s. 55–63; Russkoje zarubežje. Zolotaja kniga emigracii, Moskva 1997, s. 650–653; OSND 2/1, s. 596; Tomeš 1, s. 326; nekrolog: B. Zástěrová, Za prof. V. A. F., in: ČČH 16, 1968, s. 6–7.

P: Moskva, Archiv Ruské akademie věd – rukopisy prací o rusko-českých vztazích a ruské zahraniční politice v období Petra Velikého, stati a nekrology věnované památce vědců, přednáškové cykly, korespondence s ruskými i českými vědeckými osobnostmi, osobní dokumenty a fotografie atd.; NK, Praha – Slovanská knihovna: soukromá a rodinná korespondence včetně 321 dopisů od bratra Georgije, dopisy přijaté od institucí, rukopisy prací týkajících se období Petra Velikého, dokumenty o činnosti F. v ruských emigrantských organizacích, dokumenty o soukromém životě manželů F.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Vacek

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=FLOROVSKIJ_Antonij_Vasiljevič_14.12.1884-27.3.1968&oldid=114795“