FLORYK Hynek 22.2.1834-27.7.1921: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 27.7.1921
 
| datum úmrtí = 27.7.1921
 
| místo úmrtí = Tršice (u Olomouce)
 
| místo úmrtí = Tršice (u Olomouce)
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby
+
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby<br />22- Odborník živočišné výroby
22- Odborník živočišné výroby
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 276
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 21. 11. 2019, 16:38

Hynek FLORYK
Narození 22.2.1834
Místo narození Tršice (u Olomouce)
Úmrtí 27.7.1921
Místo úmrtí Tršice (u Olomouce)
Povolání 21- Odborník rostlinné výroby
22- Odborník živočišné výroby
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 276

FLORYK, Hynek (též FLORIK, FLORÝK, Ignatz), * 22. 2. 1834 Tršice (u Olomouce), † 27. 7. 1921 Tršice (u Olomouce), rolník, zakladatel pěstování chmele na Moravě

Byl synem sedláka. Navštěvoval hlavní školu ve Staré Vodě, aby se naučil německy, čtvrtou třídu normální školy vychodil v Olomouci. Jako čtrnáctiletý se vrátil na otcovský statek a další znalosti získal samostatnou četbou odborných časopisů. Zajímal se o pěstování rostlin pro průmyslové zpracování a v rodišti založil pokusnou štěpnici. Dopisoval do Hospodářských novin, které redigoval F. S. Kodym, navázal kontakty s K. M. Lamblem, autorem jedné z prvních českých knih o pěstování chmele, který mu 1861 zaslal první sazenice. F. je pěstoval na svém pozemku, zahájil další výsadbu chmele na Moravě a byl přesvědčen, že přírodní prostředí Tršicka je vhodné pro jeho pěstování, že bude kraji přínosný a prospěšný. Zasloužil se rovněž o zřízení Chmelařského spolku pro Tršice a okolí (1863), který byl 1884 přeměněn na Zemský chmelařský spolek pro Markrabství moravské v Tršicích. F. šířil mezi rolníky osvětu, vedl je k četbě odborných časopisů, pořádal exkurze, návštěvy výstav, inicioval pořádání chmelařských trhů, postavení chmelařské tržnice, zřízení odborné chmelařské školy, pokusné chmelnice či veřejné známkovny chmele (1909). Pěstování chmele a pokusům s ním obětoval celé své jmění.

Byl váženým občanem, od 1861 zasedal jako člen obecního výboru, 1864–68 pracoval jako starosta Tršic. 1871 byl zvolen předsedou silničního výboru tehdejšího okresu Lipník nad Bečvou a současně v rodišti předsedal komisi pro zušlechťování chovu hovězího dobytka, založil a předsedal Občanské záložně a stal se i místopředsedou Rolnického akciového cukrovaru v Malých Prosenicích. 1888–1895 působil jako poslanec moravského zemského sněmu v Brně.

F. byl ženatý a měl jednoho syna. 1889 byl jmenován čestným občanem Tršic a 1922 mu na rodném domě byla odhalena pamětní deska. F. život a dílo připomíná jeden oddíl tršického muzea.

D: O úrodě židovských bandor, in: Hospodářské noviny 11, 1860, č. 1, s. 6–7; Kterak sem se náhodou dobrých stromků dochoval, in: tamtéž, č. 17, s. 1–3; Poučení chmelařům začátečníkům, in: Hospodář moravský 5, 1884, č. 13, s. 100.

L: OSN 15, s. 583 (u hesla Lambl); J. Donát (Pelhřimovský), O chmelařství. Se zvláštním zřetelem k pěstování na Moravě, 1888, passim; týž, Ve službách národa, in: Moravan (Brno) 1889, s. 43–45; F. Obrtel, Moravští sedláci v letech 1848–1904. Příspěvek k politickým dějinám moravského venkova, 1914, s. 225–234; P. Štěpánek, Zpráva o činnosti Zemského chmelařského spolku pro Moravu a Zemské odborné hospodářské školy v Tršicích za léta 1922–1928, 1928, passim; J. Donát, U hrobu dobrého člověka, in: Hlasy republiky 13. 8. 1929, s. 2; M. Klapal, H. F., zakladatel moravského chmelařství, in: Záhorská kronika 19, 1938, č. 1, s. 24–26; J. Donát, Moravské chmelařství. Přehled historického vývoje do roku 1945, 1981–1982, passim; V. Pumprla, Bibliografie okresu Přerov, 1993, s. 445 (rejstřík); M. Písková, H. F. – zakladatel moravského chmelařství, in: Minulost Přerovska 9, 1993, č. 2, s. 57–58; H. Bartková, Zakladatel moravského chmelařství. Ke 160. výročí narození H. F., in: Hanácké noviny 5, 1994, č. 48 (dne 26. 2., příloha Na neděli), s. 10; E. Dohnalová a kol., Bibliografie okresu Olomouc 2. Ostatní města a obce olomouckého okresu, 1996, s. 399 (rejstřík); S. Kovářová, Historické toulky. Počátky Moravského Žatecka, in: Právo (verze deníku Střední a východní Morava) 24. 4. 2003, s. 13; L. Soukupová – F. Frantík, Pivo – slad – chmel od A do Z. České, moravské a slovenské osobnosti, 2004, s. 44; F. rozjel chmelařství na Moravě, in: Olomoucký deník 7. 12. 2009, s. 2; J. Novotný, Chmelu se na Hané daří už sto padesát let, in: Hanácký rok 3, 2012 (2011), s. 30–32; J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918, 2012, s. 186–187.

P: ZA, Opava, pracoviště Olomouc, matrika nar. řkt. f. ú. Tršice, sg. VB-XIII-6, fol. 36; fond OŽK, sg. III Tršice; Zemský chmelařský spolek (1910–1922); Rolnický cukrovar Prosenice (1898–1941), sg. 43; SOkA, Olomouc, fond Archivy obcí okresu Olomouc, Obec Tršice; SOkA, Přerov, Kulturní místopis; tamtéž, fond Silniční výbor okresu lipnického.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Milada Písková