FLUSSER Vilém 12.5.1920-27.11.1991: Porovnání verzí

Z Personal
(FLUSSER_Vilém_12.5.1920-26.11.1991)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Vilém FLUSSER
 
| jméno = Vilém FLUSSER
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Flusser Vilem portret1.jpg
 
| datum narození = 12.5.1920
 
| datum narození = 12.5.1920
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 26.11.1991
+
| datum úmrtí = 27.11.1991
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Bor (u Tachova)
 
| povolání = 56- Filozof
 
| povolání = 56- Filozof
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Vilém FLUSSER
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 279
 +
}}
 +
 
 +
'''FLUSSER, Vilém,''' ''* 12. 5. 1920 Praha, † 27. 11. 1991 Bor (u Tachova), filozof, pedagog''
 +
 
 +
Pražský rodák pocházel z dobře situované židovské rodiny,
 +
F. bratrancem byl David Gustav F. (1917–2000). Gymnázium
 +
absolvoval v Praze na Smíchově. Krátce pokračoval ve studiu filozofie
 +
na UK. 1939 (bývá uváděno také 1940) po okupaci Československa
 +
nacistickým Německem rodiště opustil a emigroval
 +
do zahraničí spolu s Edith Barthovou, svou budoucí manželkou.
 +
Rodiče a většina příbuzných, kteří v okupovaném Československu
 +
zůstali, zahynuli v koncentračních táborech. F. krátce
 +
pobýval v Londýně, kde navštěvoval London School of Economics.
 +
Tuto školu také nedokončil. Dále emigroval do Brazílie,
 +
kde žil do 1972. Rozhodl se pro akademickou dráhu na univerzitě
 +
v Săo Paulu. 1959 se habilitoval a 1963 byl jmenován řádným
 +
profesorem pro obor filozofie komunikace. Současně vydal
 +
v portugalštině první knižní publikaci ''Língua e realidade'' (1963,
 +
česky jako ''Jazyk a skutečnost'', 2005). Zájem o jazyk jako prostředek
 +
komunikace patřil k F. celoživotním tématům, souvisel patrně
 +
i s jeho mimořádnými jazykovými znalostmi (vedle češtiny
 +
znal také portugalštinu, angličtinu, francouzštinu, němčinu
 +
a hebrejštinu, ve všech těchto jazycích přednášel, vedl odborné
 +
diskuse i publikoval). 1972 se po konfliktech s brazilskou vojenskou
 +
vládou přestěhoval do Evropy, nejprve do italského Merana,
 +
poté zakotvil téměř na dvacet let v jihofrancouzském městě
 +
Robion. Další významnou zastávkou v jeho životě a profesionální
 +
kariéře se stala německá Bochum, kam byl 1991 pozván jako
 +
hostující profesor. Už od 1966 publikoval stále častěji německy.
 +
Velký ohlas vyvolaly jeho úvahy o filozofickém významu fotografie
 +
(''Für eine Philosophie der Photographie'', 1983), kterým se
 +
věnoval zejména od osmdesátých let (česky jako ''Za filozofii fotografie'',
 +
1994). S tím, jak rostl jeho vědecký věhlas, navštěvoval
 +
F. univerzity a badatelské instituce po celém světě. 1991 přijel
 +
dvakrát také do svého rodiště. Poprvé přednášel česky (8. 6.)
 +
v galerii Pražský dům fotografie a 27. 11. návštěvu Prahy zopakoval.
 +
Jeho vystoupení organizoval Goethe-Institut. Původně
 +
měl pokračovat do Vídně, ale na protest proti tamním aktivitám
 +
krajně pravicového politika Jörga Haidera cestu odvolal a vracel
 +
se do Německa. Jeho vůz havaroval a F. zemřel. Sebrané spisy vyšly
 +
v edici European Photography (Berlín, 10 svazků) a v nakladatelství
 +
Bödmann (Düsseldorf, 14 svazků).
 +
 
 +
'''D:''' Moc obrazu – výbor z filosofických textů z 80. a 90. let, 1966; Příběh ďábla,
 +
1997; Bezedno (v originále Bodenlos), filozofická autobiografie, 1998;
 +
Do universa technických obrazů, 2001; Komunikológia, Bratislava 2002.
 +
 
 +
'''L:''' SČF, s. 134; SČSVU 1, s. 270; Fotografie jako rovnocennost hledisek, in:
 +
Ateliér 1995, č. 9; J. Chuchma, recenze na Bezedno V. F., in: Kultura/iDnes.cz,
 +
10. 11. 1998; B. Setzwein, Jen jako poutník mohu být okouzlen světem, in:
 +
PLŽ (Plzeňský literární život) 7, 2008, s. 10–16; http://cs.wikipedia.org/wiki/Vil%C3%A9m_Flusser.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/150771 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Pavla Vošahlíková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:56- Filozof]]
 
[[Kategorie:56- Filozof]]
  
 
[[Kategorie:1920]]
 
[[Kategorie:1920]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1991]]
 
[[Kategorie:1991]]
 +
[[Kategorie:Bor]]

Aktuální verze z 31. 8. 2020, 19:45

Vilém FLUSSER
Narození 12.5.1920
Místo narození Praha
Úmrtí 27.11.1991
Místo úmrtí Bor (u Tachova)
Povolání 56- Filozof
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 279
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81481

FLUSSER, Vilém, * 12. 5. 1920 Praha, † 27. 11. 1991 Bor (u Tachova), filozof, pedagog

Pražský rodák pocházel z dobře situované židovské rodiny, F. bratrancem byl David Gustav F. (1917–2000). Gymnázium absolvoval v Praze na Smíchově. Krátce pokračoval ve studiu filozofie na UK. 1939 (bývá uváděno také 1940) po okupaci Československa nacistickým Německem rodiště opustil a emigroval do zahraničí spolu s Edith Barthovou, svou budoucí manželkou. Rodiče a většina příbuzných, kteří v okupovaném Československu zůstali, zahynuli v koncentračních táborech. F. krátce pobýval v Londýně, kde navštěvoval London School of Economics. Tuto školu také nedokončil. Dále emigroval do Brazílie, kde žil do 1972. Rozhodl se pro akademickou dráhu na univerzitě v Săo Paulu. 1959 se habilitoval a 1963 byl jmenován řádným profesorem pro obor filozofie komunikace. Současně vydal v portugalštině první knižní publikaci Língua e realidade (1963, česky jako Jazyk a skutečnost, 2005). Zájem o jazyk jako prostředek komunikace patřil k F. celoživotním tématům, souvisel patrně i s jeho mimořádnými jazykovými znalostmi (vedle češtiny znal také portugalštinu, angličtinu, francouzštinu, němčinu a hebrejštinu, ve všech těchto jazycích přednášel, vedl odborné diskuse i publikoval). 1972 se po konfliktech s brazilskou vojenskou vládou přestěhoval do Evropy, nejprve do italského Merana, poté zakotvil téměř na dvacet let v jihofrancouzském městě Robion. Další významnou zastávkou v jeho životě a profesionální kariéře se stala německá Bochum, kam byl 1991 pozván jako hostující profesor. Už od 1966 publikoval stále častěji německy. Velký ohlas vyvolaly jeho úvahy o filozofickém významu fotografie (Für eine Philosophie der Photographie, 1983), kterým se věnoval zejména od osmdesátých let (česky jako Za filozofii fotografie, 1994). S tím, jak rostl jeho vědecký věhlas, navštěvoval F. univerzity a badatelské instituce po celém světě. 1991 přijel dvakrát také do svého rodiště. Poprvé přednášel česky (8. 6.) v galerii Pražský dům fotografie a 27. 11. návštěvu Prahy zopakoval. Jeho vystoupení organizoval Goethe-Institut. Původně měl pokračovat do Vídně, ale na protest proti tamním aktivitám krajně pravicového politika Jörga Haidera cestu odvolal a vracel se do Německa. Jeho vůz havaroval a F. zemřel. Sebrané spisy vyšly v edici European Photography (Berlín, 10 svazků) a v nakladatelství Bödmann (Düsseldorf, 14 svazků).

D: Moc obrazu – výbor z filosofických textů z 80. a 90. let, 1966; Příběh ďábla, 1997; Bezedno (v originále Bodenlos), filozofická autobiografie, 1998; Do universa technických obrazů, 2001; Komunikológia, Bratislava 2002.

L: SČF, s. 134; SČSVU 1, s. 270; Fotografie jako rovnocennost hledisek, in: Ateliér 1995, č. 9; J. Chuchma, recenze na Bezedno V. F., in: Kultura/iDnes.cz, 10. 11. 1998; B. Setzwein, Jen jako poutník mohu být okouzlen světem, in: PLŽ (Plzeňský literární život) 7, 2008, s. 10–16; http://cs.wikipedia.org/wiki/Vil%C3%A9m_Flusser.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavla Vošahlíková