FOŘT Josef 25.12.1850-11.5.1929: Porovnání verzí

Z Personal
(FOŘT_Josef_25.12.1850-11.5.1929)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 25.12.1850
 
| datum narození = 25.12.1850
| místo narození = Kly , o. Mělník
+
| místo narození = Kly (u Mělníka)
 
| datum úmrtí = 11.5.1929
 
| datum úmrtí = 11.5.1929
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = ve vlaku mezi stanicemi Karlsruhe a Kehl (Německo)
 
| povolání = 44- Právník
 
| povolání = 44- Právník
 
49- Náboženský nebo církevní činitel
 
49- Náboženský nebo církevní činitel
Řádka 11: Řádka 11:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef FOŘT
+
}}
 +
'''FOŘT, Josef''', ''* 25. 12. 1850 Kly (u Mělníka), † 11. 5. 1929 ve vlaku mezi stanicemi Karlsruhe a Kehl (Německo), národohospodář, politik''
  
== Literatura ==
+
Jeho otec byl rolník a nájemce mlýna Václav F., bratr ovocnář
  MČE 2, 481; OSN/D II/1, 623; AH, 337; OSN 28, 432; OBL 1, 338-339; BLGBL 1, 369-370; ČBS, 151; MSB IV, 207; VČAZ 18/1942, 216-220;  
+
a vinař Karel F. (1852–1926). 1871 maturoval na pražském
 +
Akademickém gymnáziu a od 1879 studoval Právnickou fakultu
 +
Karlo-Ferdinandovy univerzity (JUDr. 1887). Už za studií
 +
se podobně jako A. Bráf a později J. Kaizl věnoval národnímu
 +
hospodářství. Od října 1873 do dubna 1874 vydával národohospodářský
 +
časopis ''Heslo'', který pro nedostatek financí fúzoval s ''Pražským Lloydem''. 1874 vstoupil do redakce deníku ''Posel z Prahy'', kde se věnoval hospodářské publicistice. 1878 se jako
 +
záložní důstojník účastnil okupace Bosny a Hercegoviny (výpravu
 +
popsal 1889 v revui ''Osvěta''). 1879–84 byl národohospodářským
 +
redaktorem mladočeských ''Národních listů''. 1884
 +
se stal koncipistou pražské Obchodní a živnostenské komory
 +
(OŽK), účastnil se založení Uměleckoprůmyslového muzea
 +
(1885) a přípravy Jubilejní zemské výstavy (1891). Napsal pamětní
 +
spis OŽK (1887) o zřízení výstavních budov a organizačním
 +
zajištění výstavy, jako člen výstavního výboru redigoval
 +
hlavní katalog výstavy. Téhož roku se stal jakožto císařský rada
 +
sekretářem OŽK, kde založil oddělení tarifů, a 1893 byl za ni
 +
zvolen do poslanecké sněmovny říšské rady. 1895 se mandátu
 +
vzdal. Za mladočeskou stranu se stal říšským poslancem
 +
1897, 1901 a 1907. Zemským poslancem byl 1895–1905,
 +
kdy složil mandát, a pak od 1908. Jako generální zpravodaj
 +
o rozpočtu podal v zemském sněmu plán na úpravu zemských
 +
financí v souvislosti se stávající daňovou soustavou, zasedal
 +
v poradním sboru pro stavbu vodních cest, 1901 se zapojil
 +
do přípravy vodocestného zákona. Inicioval povinné penzijní
 +
pojištění soukromých úředníků, 1890 uveřejnil v Masarykově
 +
''Athenaeu'' programovou studii o železničních tarifech. Jako
 +
vydavatel a redaktor orgánu Spolku českomoravských mlynářů
 +
''Mlynář'' (1883–90) se zasadil o zrušení zastaralého mlecího
 +
zřízení v Čechách a posléze i na Moravě; od ledna 1891
 +
předal vedení časopisu manželce Růženě F., absolventce Vyšší
 +
dívčí školy, jedné z prvních českých žen se zájmem o národní
 +
hospodářství. V listopadu 1905 byl jmenován sekčním šéfem
 +
na ministerstvu železnic, kde se zabýval hlavně zmapováním
 +
podmínek krajů ke stavbě místních drah. Od 2. 6. 1906 do
 +
8. 11. 1907 zasedal v kabinetu M. W. Becka jako ministr obchodu,
 +
ve funkci ho vystřídal F. Fiedler. Zasloužil se o regulace
 +
vod a uspořádání poměrů v námořní plavbě. Demisi podal
 +
proto, že Němci bojkotovali jeho nařízení o zvýšení podílu
 +
českého úřednictva v oblastech ekonomické a poštovní správy.
 +
Po odchodu z vlády byl jmenován tajným radou a stal se členem
 +
výkonného výboru mladočeské strany, kde jako stoupenec
 +
někdejšího Kaizlova projektu etapové politiky oponoval neoslavistickým
 +
vizím K. Kramáře a správní rady Pražské akciové
 +
tiskárny vydávající ''Národní listy''. Zasedal rovněž v představenstvu
 +
Živnostenské banky pro Čechy a Moravu a odhodlaně
 +
zastupoval české akcionáře ve správní radě Rakousko-uherské
 +
banky. Za první světové války se rozhodl hájit zájmy českého
 +
kapitálu, založil České ústředí pro otázky poválečné a byl jeho
 +
předsedou. V akčním výboru mladočeské strany po zatčení
 +
K. Kramáře a A. Rašína dlouho zastával vyčkávavé stanovisko,
 +
v předsednictvu pražské OŽK stál spíše na straně protivídeňské
 +
rezistence. Po zatčení J. Preisse a R. Piláta v červnu 1916
 +
se osobně přičinil o to, že vrchní ředitel Živnostenské banky
 +
A. Růžička byl vyšetřován na svobodě. Císař Karel I. 1917
 +
jmenoval F. posledním českým členem panské sněmovny.
 +
V létě a na podzim 1917 patřil na půdě Národní rady české do týmu řešitelů přípravy ústavní reformy v duchu českých státoprávních
 +
nároků. Přijal účast na tříkrálovém sněmu českých
 +
poslanců v lednu 1918. Po vzniku ČSR nedostal, podobně
 +
jako F. Fiedler, možnost podílet se na organizaci nového státu,
 +
byl tak alespoň předsedou obchodního výboru Poradního
 +
sboru pro otázky hospodářské (1919–23) a předsedou České
 +
společnosti národohospodářské (1919–29). Přednáškami, publikační
 +
činností a horlivou účastí ve veřejných debatách kritizoval
 +
z pozic důsledného metalismu (tj. názoru, že hodnota
 +
kovových peněz by měla být založena na obsahu mincovního
 +
kovu) finanční politiku A. Rašína a K. Engliše. 1921/22 přednášel
 +
jako lektor obchodní právo na Právnické fakultě UK.
 +
Z jeho iniciativy založila Česká společnost národohospodářská
 +
F. Národohospodářskou knihovnu, kde od 1932 vycházely překlady
 +
zahraniční ekonomické literatury. Zemřel v železničním
 +
vagóně na infarkt.
 +
 
 +
'''D:''' knihy: O stěhování se lidu našeho do ciziny, 1876; Nový zákon
 +
o ubytování vojska, 1879; Státní rozpočet a daně, 1880; Nové obchodní
 +
smlouvy Rakousko-Uherska s Německem, Itálií, Švýcarskem a Belgií,
 +
1892; Kanalisace Vltavy a Labe z Prahy do Ústí n. L., 1894; Jádro otázky
 +
nastávajícího rakousko-uherského vyrovnání, 1896; O významu cel v obilní
 +
tržbě, 1899; Dějiny rakouského zemědělství a lesnictví a jejich průmyslu
 +
od r. 1848, 1899; Podstata a význam mlecího řízení, 1900; Ven z přítmí!,
 +
1905; Zákon o povinném pojišťování soukromých úředníků, 1905; Dr. J. F.
 +
o pohnutkách, cestách a cílech politiky českého národa, 1907; Příští Praha –
 +
město přístavní, 1910; O českém problému státoprávním, 1913; O dvou
 +
základních složkách, socialisaci a valutě, soudobého problému hospodářského,
 +
1921; O desateru valutových přikázání, 1922; Nástin měnového plánu
 +
stabilisačního, 1922; O hospodářském významu vlastnictví a jeho vztazích
 +
ku trvání a budoucnosti států, 1923; O nezbytnosti určitého měnového
 +
programu před aktivováním banky cedulové, 1924; Jádro nauky o penězích
 +
a kapitálu, zvlášť oběžném, 1925; Peněžní bludy nominalistické ve svatozáři
 +
filosofie, 1925; Československá banka cedulová, 1925; O povaze naší nynější
 +
měnové stability a podmínkách její trvalosti, 1925; O sociologických
 +
kořenech kapitálu a povaze zvlášť kapitálu peněžního, 1926; Náčrt vědy
 +
společenské na podkladě přírodopisném, 1928.
 +
 
 +
'''L:''' Národní album, s. 195; OSN 9, s. 391–392; 28, s. 432; OSND 2/1,
 +
s. 623–624; MSN 2, s. 807; AČP, s. 102; BL 1, s. 371–372; ÖBL 1,
 +
s. 338–339; VČAZ 18, 1942, s. 216–220; Tomeš 1, s. 331; Lišková, s. 68;
 +
R. Luft, Parlamentarische Führungsgruppen und politische Strukturen in der
 +
tschechischen Gesellschaft 2, München 2012, s. A 105–109 (s bibliografií
 +
a další literaturou).
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]

Verze z 12. 11. 2017, 19:37

Josef FOŘT
Narození 25.12.1850
Místo narození Kly (u Mělníka)
Úmrtí 11.5.1929
Místo úmrtí ve vlaku mezi stanicemi Karlsruhe a Kehl (Německo)
Povolání

44- Právník 49- Náboženský nebo církevní činitel

68- Redaktor nebo žurnalista

FOŘT, Josef, * 25. 12. 1850 Kly (u Mělníka), † 11. 5. 1929 ve vlaku mezi stanicemi Karlsruhe a Kehl (Německo), národohospodář, politik

Jeho otec byl rolník a nájemce mlýna Václav F., bratr ovocnář a vinař Karel F. (1852–1926). 1871 maturoval na pražském Akademickém gymnáziu a od 1879 studoval Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity (JUDr. 1887). Už za studií se podobně jako A. Bráf a později J. Kaizl věnoval národnímu hospodářství. Od října 1873 do dubna 1874 vydával národohospodářský časopis Heslo, který pro nedostatek financí fúzoval s Pražským Lloydem. 1874 vstoupil do redakce deníku Posel z Prahy, kde se věnoval hospodářské publicistice. 1878 se jako záložní důstojník účastnil okupace Bosny a Hercegoviny (výpravu popsal 1889 v revui Osvěta). 1879–84 byl národohospodářským redaktorem mladočeských Národních listů. 1884 se stal koncipistou pražské Obchodní a živnostenské komory (OŽK), účastnil se založení Uměleckoprůmyslového muzea (1885) a přípravy Jubilejní zemské výstavy (1891). Napsal pamětní spis OŽK (1887) o zřízení výstavních budov a organizačním zajištění výstavy, jako člen výstavního výboru redigoval hlavní katalog výstavy. Téhož roku se stal jakožto císařský rada sekretářem OŽK, kde založil oddělení tarifů, a 1893 byl za ni zvolen do poslanecké sněmovny říšské rady. 1895 se mandátu vzdal. Za mladočeskou stranu se stal říšským poslancem 1897, 1901 a 1907. Zemským poslancem byl 1895–1905, kdy složil mandát, a pak od 1908. Jako generální zpravodaj o rozpočtu podal v zemském sněmu plán na úpravu zemských financí v souvislosti se stávající daňovou soustavou, zasedal v poradním sboru pro stavbu vodních cest, 1901 se zapojil do přípravy vodocestného zákona. Inicioval povinné penzijní pojištění soukromých úředníků, 1890 uveřejnil v Masarykově Athenaeu programovou studii o železničních tarifech. Jako vydavatel a redaktor orgánu Spolku českomoravských mlynářů Mlynář (1883–90) se zasadil o zrušení zastaralého mlecího zřízení v Čechách a posléze i na Moravě; od ledna 1891 předal vedení časopisu manželce Růženě F., absolventce Vyšší dívčí školy, jedné z prvních českých žen se zájmem o národní hospodářství. V listopadu 1905 byl jmenován sekčním šéfem na ministerstvu železnic, kde se zabýval hlavně zmapováním podmínek krajů ke stavbě místních drah. Od 2. 6. 1906 do 8. 11. 1907 zasedal v kabinetu M. W. Becka jako ministr obchodu, ve funkci ho vystřídal F. Fiedler. Zasloužil se o regulace vod a uspořádání poměrů v námořní plavbě. Demisi podal proto, že Němci bojkotovali jeho nařízení o zvýšení podílu českého úřednictva v oblastech ekonomické a poštovní správy. Po odchodu z vlády byl jmenován tajným radou a stal se členem výkonného výboru mladočeské strany, kde jako stoupenec někdejšího Kaizlova projektu etapové politiky oponoval neoslavistickým vizím K. Kramáře a správní rady Pražské akciové tiskárny vydávající Národní listy. Zasedal rovněž v představenstvu Živnostenské banky pro Čechy a Moravu a odhodlaně zastupoval české akcionáře ve správní radě Rakousko-uherské banky. Za první světové války se rozhodl hájit zájmy českého kapitálu, založil České ústředí pro otázky poválečné a byl jeho předsedou. V akčním výboru mladočeské strany po zatčení K. Kramáře a A. Rašína dlouho zastával vyčkávavé stanovisko, v předsednictvu pražské OŽK stál spíše na straně protivídeňské rezistence. Po zatčení J. Preisse a R. Piláta v červnu 1916 se osobně přičinil o to, že vrchní ředitel Živnostenské banky A. Růžička byl vyšetřován na svobodě. Císař Karel I. 1917 jmenoval F. posledním českým členem panské sněmovny. V létě a na podzim 1917 patřil na půdě Národní rady české do týmu řešitelů přípravy ústavní reformy v duchu českých státoprávních nároků. Přijal účast na tříkrálovém sněmu českých poslanců v lednu 1918. Po vzniku ČSR nedostal, podobně jako F. Fiedler, možnost podílet se na organizaci nového státu, byl tak alespoň předsedou obchodního výboru Poradního sboru pro otázky hospodářské (1919–23) a předsedou České společnosti národohospodářské (1919–29). Přednáškami, publikační činností a horlivou účastí ve veřejných debatách kritizoval z pozic důsledného metalismu (tj. názoru, že hodnota kovových peněz by měla být založena na obsahu mincovního kovu) finanční politiku A. Rašína a K. Engliše. 1921/22 přednášel jako lektor obchodní právo na Právnické fakultě UK. Z jeho iniciativy založila Česká společnost národohospodářská F. Národohospodářskou knihovnu, kde od 1932 vycházely překlady zahraniční ekonomické literatury. Zemřel v železničním vagóně na infarkt.

D: knihy: O stěhování se lidu našeho do ciziny, 1876; Nový zákon o ubytování vojska, 1879; Státní rozpočet a daně, 1880; Nové obchodní smlouvy Rakousko-Uherska s Německem, Itálií, Švýcarskem a Belgií, 1892; Kanalisace Vltavy a Labe z Prahy do Ústí n. L., 1894; Jádro otázky nastávajícího rakousko-uherského vyrovnání, 1896; O významu cel v obilní tržbě, 1899; Dějiny rakouského zemědělství a lesnictví a jejich průmyslu od r. 1848, 1899; Podstata a význam mlecího řízení, 1900; Ven z přítmí!, 1905; Zákon o povinném pojišťování soukromých úředníků, 1905; Dr. J. F. o pohnutkách, cestách a cílech politiky českého národa, 1907; Příští Praha – město přístavní, 1910; O českém problému státoprávním, 1913; O dvou základních složkách, socialisaci a valutě, soudobého problému hospodářského, 1921; O desateru valutových přikázání, 1922; Nástin měnového plánu stabilisačního, 1922; O hospodářském významu vlastnictví a jeho vztazích ku trvání a budoucnosti států, 1923; O nezbytnosti určitého měnového programu před aktivováním banky cedulové, 1924; Jádro nauky o penězích a kapitálu, zvlášť oběžném, 1925; Peněžní bludy nominalistické ve svatozáři filosofie, 1925; Československá banka cedulová, 1925; O povaze naší nynější měnové stability a podmínkách její trvalosti, 1925; O sociologických kořenech kapitálu a povaze zvlášť kapitálu peněžního, 1926; Náčrt vědy společenské na podkladě přírodopisném, 1928.

L: Národní album, s. 195; OSN 9, s. 391–392; 28, s. 432; OSND 2/1, s. 623–624; MSN 2, s. 807; AČP, s. 102; BL 1, s. 371–372; ÖBL 1, s. 338–339; VČAZ 18, 1942, s. 216–220; Tomeš 1, s. 331; Lišková, s. 68; R. Luft, Parlamentarische Führungsgruppen und politische Strukturen in der tschechischen Gesellschaft 2, München 2012, s. A 105–109 (s bibliografií a další literaturou).

Martin Kučera