FOŘT Karel 29.10.1852-12.6.1926: Porovnání verzí
(FOŘT_Karel_29.10.1852-12.6.1926) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 29.10.1852 | | datum narození = 29.10.1852 | ||
− | | místo narození = Kly | + | | místo narození = Kly (u Mělníka) |
| datum úmrtí = 12.6.1926 | | datum úmrtí = 12.6.1926 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Mělník |
− | | povolání = 21- Odborník rostlinné výroby | + | | povolání = 21- Odborník rostlinné výroby<br />68- Redaktor nebo žurnalista |
− | 68- Redaktor nebo žurnalista | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''FOŘT, Karel''', ''* 29. 10. 1852 Kly (u Mělníka), † 12. 6. 1926 Mělník, vinařský a ovocnářský odborník, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rolnické rodiny. Jeho bratr Josef (1850–1929) byl | ||
+ | národohospodář a politik. Od 1866 F. studoval na hospodářské | ||
+ | škole v Hracholuskách (u Roudnice nad Labem), poté | ||
+ | absolvoval vinařsko-ovocnářskou školu v Klosterneuburgu | ||
+ | u Vídně. 1876–85 byl zaměstnán v tamní chemicko-fyziologické | ||
+ | stanici. F. procestoval vinařské a ovocnářské oblasti | ||
+ | Rakouska, Porýní, Württemberska, Bádenska a navštívil i některé | ||
+ | kraje ve Francii, kde se detailně seznámil s vinařstvím | ||
+ | a ovocnářstvím. 1882 založil zemský výbor Království českého | ||
+ | v Mělníku dvouletou vinařskou školu s českým vyučovacím ktejazykem, | ||
+ | k níž se 1884 připojila i škola ovocnářská. Na návrh | ||
+ | opatrovnického kuratoria se organizačně schopný F. stal jejím | ||
+ | ředitelem a od počátku ji budoval podle vzoru z Klosterneuburgu. | ||
+ | Nově založil školní vinici o výměře 5000 m2 na labské | ||
+ | stráni, školku ovocných a okrasných stromků, révovou školku | ||
+ | a mateční ovocnářskou zahradu. Při škole, která významně | ||
+ | ovlivnila rozvoj domácího ovocnářství a vinařství, vybudoval | ||
+ | první českou pokusnou stanici na zpracování ovoce a zeleniny | ||
+ | a zřídil školní vinný sklep. Ve výuce kladl důraz na praktickou | ||
+ | výchovu. 1887 zorganizoval první ovocnářsko-vinařský kurs | ||
+ | pro dospělé, který poté několikrát opakoval. 1891 získala škola | ||
+ | pod jeho vedením vyznamenání na Jubilejní zemské výstavě | ||
+ | v Praze, 1894 se zúčastnila výstavy v ruském St. Petěrburku. | ||
+ | F. se specializoval na ochranu vinné révy a ovocných sadů před | ||
+ | chorobami a živočišnými škůdci, ochranu vinohradů před plísní | ||
+ | révy vinné (peronosporou), plstnatostí révových listů (erinosou) | ||
+ | způsobenou roztoči a škodlivou mšičkou révokazem | ||
+ | (Phylloxera vastatrix); k těmto otázkám publikoval několik | ||
+ | studií. V Mělníku pracoval ve vinařském spolku, redigoval | ||
+ | časopis ''Český vinař'' a od 1905 spolupracoval na ''Hospodářském'' | ||
+ | ''slovníku naučném'' F. Sitenského. Za rozvoj odborného školství | ||
+ | i za zásluhy o vinařství a ovocnářství se stal nositelem Zlatého | ||
+ | záslužného kříže s korunou. Původně dvouletý ústav byl 1921 | ||
+ | změněn na vyšší školu střední a F. ji vedl ještě jeden rok, než | ||
+ | odešel do výslužby. Od 1922 učiliště fungovalo jako Státní | ||
+ | vyšší ovocnicko-vinařská a zahradnická škola. Na otcovu práci | ||
+ | navázal syn Jindřich (1877–1941). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Der Weinbau im Königreiche Böhmen. Kurze Darstellung der | ||
+ | böhmischen Weincultur und Kellerwirthschaft…, [1891]; Vřetenatka révová | ||
+ | (Peronospora viticola De By) a její zhoubná působnosť, jakož i ochranné | ||
+ | prostředky proti této plísni, 1890; Vinařství v Království českém, 1891; | ||
+ | Mšice révová (všeobecně zvaná révokaz), Phylloxera vastatrix (Planchon) a její | ||
+ | zhoubná působnost jakož i prostředky čelící proti její zhoubné působnosti se | ||
+ | zvláštním zřetelem na obnovu vinic révou americkou a způsobů šlechtění | ||
+ | těchto rév, 1902; Úryvek k dějinám révy vinné v Království Českém, 1911. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Národní listy 13. 6. 1926, s. 5 (místo úmrtí); OSN 28, s. 432–433; HSN | ||
+ | 1, s. 815; Zahradnický a ovocnicko-vinařský slovník naučný 2, 1938, s. 83; | ||
+ | Zahradnický slovník naučný 2, 1996, s. 308; 100 let Zahradnické školy | ||
+ | v Mělníku, 1985, s. 20; MSB 1, s. 155; L. Skala, Naši předchůdci 1, 1993, | ||
+ | s. 114–115; nekrolog, in: Národní listy, 15. 6. 1926, s. 10. | ||
+ | |||
+ | Zdeněk Koleška | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | [[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | ||
Řádka 18: | Řádka 74: | ||
[[Kategorie:Kly]] | [[Kategorie:Kly]] | ||
[[Kategorie:1926]] | [[Kategorie:1926]] | ||
+ | [[Kategorie:Mělník]] |
Verze z 12. 11. 2017, 20:42
Karel FOŘT | |
Narození | 29.10.1852 |
---|---|
Místo narození | Kly (u Mělníka) |
Úmrtí | 12.6.1926 |
Místo úmrtí | Mělník |
Povolání |
21- Odborník rostlinné výroby 68- Redaktor nebo žurnalista |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55557 |
FOŘT, Karel, * 29. 10. 1852 Kly (u Mělníka), † 12. 6. 1926 Mělník, vinařský a ovocnářský odborník, pedagog
Pocházel z rolnické rodiny. Jeho bratr Josef (1850–1929) byl národohospodář a politik. Od 1866 F. studoval na hospodářské škole v Hracholuskách (u Roudnice nad Labem), poté absolvoval vinařsko-ovocnářskou školu v Klosterneuburgu u Vídně. 1876–85 byl zaměstnán v tamní chemicko-fyziologické stanici. F. procestoval vinařské a ovocnářské oblasti Rakouska, Porýní, Württemberska, Bádenska a navštívil i některé kraje ve Francii, kde se detailně seznámil s vinařstvím a ovocnářstvím. 1882 založil zemský výbor Království českého v Mělníku dvouletou vinařskou školu s českým vyučovacím ktejazykem, k níž se 1884 připojila i škola ovocnářská. Na návrh opatrovnického kuratoria se organizačně schopný F. stal jejím ředitelem a od počátku ji budoval podle vzoru z Klosterneuburgu. Nově založil školní vinici o výměře 5000 m2 na labské stráni, školku ovocných a okrasných stromků, révovou školku a mateční ovocnářskou zahradu. Při škole, která významně ovlivnila rozvoj domácího ovocnářství a vinařství, vybudoval první českou pokusnou stanici na zpracování ovoce a zeleniny a zřídil školní vinný sklep. Ve výuce kladl důraz na praktickou výchovu. 1887 zorganizoval první ovocnářsko-vinařský kurs pro dospělé, který poté několikrát opakoval. 1891 získala škola pod jeho vedením vyznamenání na Jubilejní zemské výstavě v Praze, 1894 se zúčastnila výstavy v ruském St. Petěrburku. F. se specializoval na ochranu vinné révy a ovocných sadů před chorobami a živočišnými škůdci, ochranu vinohradů před plísní révy vinné (peronosporou), plstnatostí révových listů (erinosou) způsobenou roztoči a škodlivou mšičkou révokazem (Phylloxera vastatrix); k těmto otázkám publikoval několik studií. V Mělníku pracoval ve vinařském spolku, redigoval časopis Český vinař a od 1905 spolupracoval na Hospodářském slovníku naučném F. Sitenského. Za rozvoj odborného školství i za zásluhy o vinařství a ovocnářství se stal nositelem Zlatého záslužného kříže s korunou. Původně dvouletý ústav byl 1921 změněn na vyšší školu střední a F. ji vedl ještě jeden rok, než odešel do výslužby. Od 1922 učiliště fungovalo jako Státní vyšší ovocnicko-vinařská a zahradnická škola. Na otcovu práci navázal syn Jindřich (1877–1941).
D: Der Weinbau im Königreiche Böhmen. Kurze Darstellung der böhmischen Weincultur und Kellerwirthschaft…, [1891]; Vřetenatka révová (Peronospora viticola De By) a její zhoubná působnosť, jakož i ochranné prostředky proti této plísni, 1890; Vinařství v Království českém, 1891; Mšice révová (všeobecně zvaná révokaz), Phylloxera vastatrix (Planchon) a její zhoubná působnost jakož i prostředky čelící proti její zhoubné působnosti se zvláštním zřetelem na obnovu vinic révou americkou a způsobů šlechtění těchto rév, 1902; Úryvek k dějinám révy vinné v Království Českém, 1911.
L: Národní listy 13. 6. 1926, s. 5 (místo úmrtí); OSN 28, s. 432–433; HSN 1, s. 815; Zahradnický a ovocnicko-vinařský slovník naučný 2, 1938, s. 83; Zahradnický slovník naučný 2, 1996, s. 308; 100 let Zahradnické školy v Mělníku, 1985, s. 20; MSB 1, s. 155; L. Skala, Naši předchůdci 1, 1993, s. 114–115; nekrolog, in: Národní listy, 15. 6. 1926, s. 10.
Zdeněk Koleška