Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FOŘT Karel 7.7.1868-12.5.1953

{{Infobox - osoba
| jméno = Karel FOŘT
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 7.7.1868
| místo narození = Rožmitál pod Třemšínem
| datum úmrtí = 12.5.1953
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec<br />63- Spisovatel

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 323
}}
'''FOŘT, Karel''', ''* 7. 7. 1868 Rožmitál pod Třemšínem, † 12. 5. 1953 Praha, herec, dramatik''

Otec byl kameníkem, později získal místo správce dolů. F. se
měl stát řemeslníkem. Vyučil se 1883–86 kovorytcem a poté
odešel na vandr, aby splnil podmínku živnostenského řádu
k založení samostatného podniku. Tehdy navštívil významné
evropské metropole (Vídeň, Paříž, Londýn). Nevěnoval se výlučně
jen kovorytectví, ale vystupoval také ve varieté a s kočovnými
komedianty. Po návratu (asi 1890) se uplatnil jako herec
u kočovných společností F. Franzla-Lešanského, Adolfa Marka
a Jana Evangelisty Sedláčka. Tam byl ve společném angažmá se svou budoucí ženou, herečkou T. Světelskou. Sedláčkově společnosti zůstal věrný i po první světové válce, ve které byl
povolán k dělostřelectvu a účastnil se bojů v Bosně a Hercegovině.
Od Sedláčka, u něhož působil 1919–22, přešel jako
herec a režisér do kladenského divadla. Po několika dalších
přechodných štacích odešel do Prahy a soustředil se na literárně-
dramatickou činnost, které se příležitostně věnoval už
dříve. Tvořil pro venkovské i městské ochotnické a profesionální
scény nenáročné kusy převážně s milostnou zápletkou
a frašky založené na situační komice. Napsal řadu operetních
libret a více než sto her. F. tvorba byla poměrně populární
a často využívala i hudební doprovod. Nepodařený pokus
o náročnější uměleckou práci představovala dramatizace románu
L. N. Tolstého ''Anna Karenina''. F. také překládal z ruštiny
a francouzštiny; mnohé jeho autorské práce byly jen úpravou
cizího vzoru. Od dvacátých let spolupracoval jako scenárista
i s filmem. F. byl velmi plodným dramatikem, většina jeho děl
však rychle zapadla, i když se snažil zejména od třicátých let
vyhovět diváckému vkusu změnou tematiky. Zaměřil se např.
na trampské prostředí, přičemž bylo možno dobře uplatnit
populární trampské melodie (''Sluníčko když začne hřát'', 1930,
nápěvy J. Vašata). V herecké rodinné tradici včetně spolupráce
s filmem pokračoval '''Karel F. ml.''' (* 29. 12. 1908 Kolín,
† 1987).

'''D:''' dramatická tvorba, výběr: Matčin hřích, 1905; Baj–kaj–laj aneb Pan
Kopeček na výstavě, 1908 (spoluautor O. Pinsker, hudba E. Starý); Děti
Žižkova aneb Dítě lásky, b. d. [1912], (hudba J. G. Renner); Návrat českého
legionáře, b. d. [1919]; Pepinčina první láska, 1920; Kráska ze Šumavy, b. d.
[1922], (hudba J. Nachtmann); Láska ze sletu, 1926 (hudba J. Vašata); Honba
za lupičem, b. d. [1927]; Dědeček Fridolín, 1932; V betonovém krytu, 1935;
Na národa roli dědičné, 1937; Buď vůle Tvá, 1941; Neuveď nás v pokušení,
1942; redakce: Nová sbírka divadelních her, 2 svazky, 1934–1935.

'''L:''' OSND 2/1, s. 806; LČL 1, s. 731–732 (se soupisem díla a literatury);
České divadlo. Encyklopedie divadelních souborů, 2000, rejstřík.

'''P:''' Divadelní ústav, Praha, dokumentace, texty her.

Pavla Vošahlíková

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]

[[Kategorie:1868]]
[[Kategorie:Rožmitál_pod Třemšínem]]
[[Kategorie:1953]]
[[Kategorie:Praha]]