FOCHLER-HAUKE Gustav 4.8.1906-20.1.1996: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 4.8.1906
 
| datum narození = 4.8.1906
| místo narození = Kateřinky, Opava
+
| místo narození = Kateřinky (Opava)
 
| datum úmrtí = 20.1.1966  
 
| datum úmrtí = 20.1.1966  
| místo úmrtí = Mnichov, Německo
+
| místo úmrtí = Mnichov (Německo)
 
| povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch
 
| povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch
 
12- Geograf
 
12- Geograf
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 
}}
 
}}
 +
'''FOCHLER-HAUKE, Gustav''', ''* 4. 8. 1906 Kateřinky (Opava), † 20. 1. 1996 Mnichov (Německo), geograf
 +
''
 +
Narodil se jako nemanželské dítě služky Anny Fochlerové,
 +
pokřtěn byl Gustav Josef. V necelých dvou letech osiřel a byl
 +
vychováván u příbuzných v Dolní Lipové (nyní Lipová-Lázně),
 +
jejichž příjmení Hauke mu bylo přidáno k jeho rodnému. V Jeseníku
 +
se vyučil knihkupcem. Maturoval až 1931 v Mnichově,
 +
kde pak studoval geografii na univerzitě u E. Drygalského
 +
a K. Haushofera (Dr. phil. 1934). Na přelomu dvacátých a třicátých
 +
let cestoval po Asii. Od studií se angažoval v nacionálněsocialistickém
 +
hnutí, říšské občanství ale získal až na podzim
 +
1938 po zabrání Sudet. 1937–41 byl tajemníkem mnichovské
 +
Deutsche Akademie. 1936 se v Mnichově oženil s Hildegardou,
 +
roz. Dyckovou. 1938 se na univerzitě habilitoval, 1944
 +
byl jmenován mimořádným profesorem. Od 1940 bojoval
 +
ve wehrmachtu a nakonec padl do zajetí. Po válce načas odešel
 +
do Argentiny, učil na univerzitě v Tucumánu a přivedl tam řadu
 +
badatelů (mj. geomorfologa a rodáka z Vyškova F. Machatscheka).
 +
1954 se vrátil do Mnichova, kde přednášel až do odchodu
 +
do penze (1973). Byl oceněn Ritterovou medailí Berlínské zeměpisné
 +
společnosti (1956) a Velkou kulturní cenou sudetoněmeckého
 +
landsmanšaftu (1969), v jehož strukturách také
 +
pracoval. Pohřben byl na mnichovském hřbitově Westfriedhof.
 +
Zpočátku se na základě svých cest zabýval Asií (Der ferne
 +
''Osten'', 1938; ''Die Mandschurei – Eine geographisch-geopolitische''
 +
''Landeskunde'', 1941; ''Ostasien'', 1942), spisy z té doby byly
 +
poznamenány nacistickou ideologií, podobně jako F. práce
 +
geopolitické (''Zeitberichte deutscher Geopolitiker'', 1937; ''Probleme''
 +
''der Weltpolitik in Wort und Bild'', 1939) či habilitační spis
 +
o německém osídlení Československa ''Deutscher Volksboden''
 +
''und deutsches Volkstum in der Tschechoslowakei'' (1937), jedna
 +
z opakovaně citovaných autoritních prací pro vymezení oblasti
 +
označované jako Sudetenland. Po válce se F.-H. od ideologie
 +
odklonil a o rozvoj vědy se zasloužil zejména jako iniciátor
 +
a redaktor od 1959 opakovaně vydávaného díla ''Fischer-Weltalmanach'',
 +
představujícího nepostradatelnou příručku pro zájemce
 +
o geografii, vydávanou i v dalších jazykových mutacích.
 +
Po válce vyšly ''Die geteilten Länder'' (1967) a učebnice ''Verkehrsgeographie''
 +
a souhrnná ''Allgemeine Geographie'' (1974).
  
'''FOCHLER-HAUKE, Gustav,'''
+
'''L:''' http://de.wikipedia.org/ (stav k 11. 11. 2014); H. Gröger, Erinnerung
* 4. 8. 1906 Kateřinky (Opava), † 20. 1. 1996 Mnichov (Německo)
+
an Prof. F.-H., in: Nordmährisches Heimatbuch 1997, J.-W. König (ed.),
 +
Nürnberg 1997, s. 44–45; http://kulturportal-west-ost.eu/personen/fochlerhauke-gustav (s bibliografií; stav k 16. 1. 2015).
  
geograf
+
'''P:''' ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Kateřinky, inv. č. 11323 (1905–1908),
 +
s. 436.
  
Narodil se jako nemanželské dítě služky Anny Fochlerové, pokřtěn jako Gustav Josef. V necelých dvou letech osiřel a byl vychováván u příbuzných v Dolní Lipové (nyní Lipová-Lázně), jejichž příjmení Hauke mu bylo přidáno k jeho rodnému. V Jeseníku se vyučil knihkupcem. Maturoval až 1931 v Mnichově, kde pak studoval geografii na univerzitě u E. Drygalského a K. Haushofera (Dr. phil. 1934). Na přelomu dvacátých a třicátých let cestoval po Asii. Od studií se angažoval v nacionálně socialistickém hnutí, říšské občanství ale získal až na podzim 1938 po zabrání Sudet. 1937–41 byl tajemníkem mnichovské Deutsche-Akademie. 1936 se v Mnichově oženil s Hildegardou, roz. Dyckovou. 1938 se na univerzitě habilitoval, 1944 byl jmenován mimořádným profesorem. Od 1940 bojoval ve wehrmachtu a nakonec padl do zajetí. Po válce načas odešel do Argentiny, učil na univerzitě v Tucumánu a přivedl tam řadu badatelů (mj. geomorfologa a rodáka z Vyškova F. Machatscheka). 1954 se vrátil do Mnichova, kde přednášel až do odchodu do penze (1973). Byl oceněn Ritterovou medailí Berlínské zeměpisné společnosti (1956) a Velkou kulturní cenou sudetoněmeckého landsmanšaftu (1969), v jehož strukturách také pracoval. Pohřben byl na mnichovském hřbitově Westfriedhof.
+
Jiří Martínek
Zpočátku se na základě svých cest zabýval Asií (Der ferne Osten, 1938; Die Mandschurei – Eine geographisch-geopolitische Landeskunde, 1941; Ostasien, 1942), spisy z té doby byly poznamenány nacistickou ideologií, podobně jako F. práce geopolitické (Zeitberichte deutscher Geopolitiker, 1937; Probleme der Weltpolitik in Wort und Bild, 1939) či habilitační spis o německém osídlení Československa Deutscher Volksboden und deutsches Volkstum in der Tschechoslowakei (1937), jedna z opakovaně citovaných autoritních prací pro vymezení oblasti, označované jako Sudetenland. Po válce se F.-H. od ideologie odklonil a o rozvoj vědy se zasloužil zejména jako iniciátor a redaktor od 1959 opakovaně vydávaného díla Fischer-Weltalmanach, představujícího nepostradatelnou příručku pro zájemce o geografii, vydávanou i v dalších jazykových mutacích. Po válce vyšly Die geteilten Länder (1967) a učebnice Verkehrsgeographie a souhrnná Allgemeine Geographie (1974).
+
L: http://de.wikipedia.org/ (stav k 11. 11. 2014); H. Gröger, Erinnerung an Prof. F.-H., in: Nordmährisches Heimatbuch 1997, J.-W. König (ed.), Nürnberg 1997, s. 44–45; http://kulturportal-west-ost.eu/personen/fochler-hauke-gustav (s bibliografií; stav k 16. 1. 2015).
+
P: ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Kateřinky, inv. č. 11323 (1905–1908), s. 436.
+
JIŘÍ MARTÍNEK
+
  
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]]
 
[[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]]
 
[[Kategorie:12- Geograf]]
 
[[Kategorie:12- Geograf]]
 +
 +
[[Kategorie:1906]]
 +
[[Kategorie:Kateřinky]]
 +
[[Kategorie:1996]]
 +
[[Kategorie:Mnichov]]

Verze z 10. 11. 2017, 10:43

Gustav FOCHLER-HAUKE
Narození 4.8.1906
Místo narození Kateřinky (Opava)
Úmrtí 20.1.1966
Místo úmrtí Mnichov (Německo)
Povolání

38- Obchod, služby, cestovní ruch

12- Geograf
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77492

FOCHLER-HAUKE, Gustav, * 4. 8. 1906 Kateřinky (Opava), † 20. 1. 1996 Mnichov (Německo), geograf Narodil se jako nemanželské dítě služky Anny Fochlerové, pokřtěn byl Gustav Josef. V necelých dvou letech osiřel a byl vychováván u příbuzných v Dolní Lipové (nyní Lipová-Lázně), jejichž příjmení Hauke mu bylo přidáno k jeho rodnému. V Jeseníku se vyučil knihkupcem. Maturoval až 1931 v Mnichově, kde pak studoval geografii na univerzitě u E. Drygalského a K. Haushofera (Dr. phil. 1934). Na přelomu dvacátých a třicátých let cestoval po Asii. Od studií se angažoval v nacionálněsocialistickém hnutí, říšské občanství ale získal až na podzim 1938 po zabrání Sudet. 1937–41 byl tajemníkem mnichovské Deutsche Akademie. 1936 se v Mnichově oženil s Hildegardou, roz. Dyckovou. 1938 se na univerzitě habilitoval, 1944 byl jmenován mimořádným profesorem. Od 1940 bojoval ve wehrmachtu a nakonec padl do zajetí. Po válce načas odešel do Argentiny, učil na univerzitě v Tucumánu a přivedl tam řadu badatelů (mj. geomorfologa a rodáka z Vyškova F. Machatscheka). 1954 se vrátil do Mnichova, kde přednášel až do odchodu do penze (1973). Byl oceněn Ritterovou medailí Berlínské zeměpisné společnosti (1956) a Velkou kulturní cenou sudetoněmeckého landsmanšaftu (1969), v jehož strukturách také pracoval. Pohřben byl na mnichovském hřbitově Westfriedhof. Zpočátku se na základě svých cest zabýval Asií (Der ferne Osten, 1938; Die Mandschurei – Eine geographisch-geopolitische Landeskunde, 1941; Ostasien, 1942), spisy z té doby byly poznamenány nacistickou ideologií, podobně jako F. práce geopolitické (Zeitberichte deutscher Geopolitiker, 1937; Probleme der Weltpolitik in Wort und Bild, 1939) či habilitační spis o německém osídlení Československa Deutscher Volksboden und deutsches Volkstum in der Tschechoslowakei (1937), jedna z opakovaně citovaných autoritních prací pro vymezení oblasti označované jako Sudetenland. Po válce se F.-H. od ideologie odklonil a o rozvoj vědy se zasloužil zejména jako iniciátor a redaktor od 1959 opakovaně vydávaného díla Fischer-Weltalmanach, představujícího nepostradatelnou příručku pro zájemce o geografii, vydávanou i v dalších jazykových mutacích. Po válce vyšly Die geteilten Länder (1967) a učebnice Verkehrsgeographie a souhrnná Allgemeine Geographie (1974).

L: http://de.wikipedia.org/ (stav k 11. 11. 2014); H. Gröger, Erinnerung an Prof. F.-H., in: Nordmährisches Heimatbuch 1997, J.-W. König (ed.), Nürnberg 1997, s. 44–45; http://kulturportal-west-ost.eu/personen/fochlerhauke-gustav (s bibliografií; stav k 16. 1. 2015).

P: ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Kateřinky, inv. č. 11323 (1905–1908), s. 436.

Jiří Martínek