FOCHLER-HAUKE Gustav 4.8.1906-20.1.1996: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Gustav FOCHLER-HAUKE | | jméno = Gustav FOCHLER-HAUKE | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Fochler-Hauke Gustav portret.jpg |
| datum narození = 4.8.1906 | | datum narození = 4.8.1906 | ||
− | | místo narození = Kateřinky | + | | místo narození = Kateřinky (Opava) |
| datum úmrtí = 20.1.1966 | | datum úmrtí = 20.1.1966 | ||
− | | místo úmrtí = Mnichov | + | | místo úmrtí = Mnichov (Německo) |
− | | povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch | + | | povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch<br />12- Geograf |
− | 12- Geograf | + | |
− | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 287 |
+ | }} | ||
+ | '''FOCHLER-HAUKE, Gustav''', ''* 4. 8. 1906 Kateřinky (Opava), † 20. 1. 1996 Mnichov (Německo), geograf'' | ||
+ | |||
+ | Narodil se jako nemanželské dítě služky Anny Fochlerové, | ||
+ | pokřtěn byl Gustav Josef. V necelých dvou letech osiřel a byl | ||
+ | vychováván u příbuzných v Dolní Lipové (nyní Lipová-Lázně), | ||
+ | jejichž příjmení Hauke mu bylo přidáno k jeho rodnému. V Jeseníku | ||
+ | se vyučil knihkupcem. Maturoval až 1931 v Mnichově, | ||
+ | kde pak studoval geografii na univerzitě u E. Drygalského | ||
+ | a K. Haushofera (Dr. phil. 1934). Na přelomu dvacátých a třicátých | ||
+ | let cestoval po Asii. Od studií se angažoval v nacionálněsocialistickém | ||
+ | hnutí, říšské občanství ale získal až na podzim | ||
+ | 1938 po zabrání Sudet. 1937–41 byl tajemníkem mnichovské | ||
+ | Deutsche Akademie. 1936 se v Mnichově oženil s Hildegardou, | ||
+ | roz. Dyckovou. 1938 se na univerzitě habilitoval, 1944 | ||
+ | byl jmenován mimořádným profesorem. Od 1940 bojoval | ||
+ | ve wehrmachtu a nakonec padl do zajetí. Po válce načas odešel | ||
+ | do Argentiny, učil na univerzitě v Tucumánu a přivedl tam řadu | ||
+ | badatelů (mj. geomorfologa a rodáka z Vyškova F. Machatscheka). | ||
+ | 1954 se vrátil do Mnichova, kde přednášel až do odchodu | ||
+ | do penze (1973). Byl oceněn Ritterovou medailí Berlínské zeměpisné | ||
+ | společnosti (1956) a Velkou kulturní cenou sudetoněmeckého | ||
+ | landsmanšaftu (1969), v jehož strukturách také | ||
+ | pracoval. Pohřben byl na mnichovském hřbitově Westfriedhof. | ||
+ | Zpočátku se na základě svých cest zabýval Asií (''Der ferne'' | ||
+ | ''Osten'', 1938; ''Die Mandschurei – Eine geographisch-geopolitische'' | ||
+ | ''Landeskunde'', 1941; ''Ostasien'', 1942), spisy z té doby byly | ||
+ | poznamenány nacistickou ideologií, podobně jako F. práce | ||
+ | geopolitické (''Zeitberichte deutscher Geopolitiker'', 1937; ''Probleme'' | ||
+ | ''der Weltpolitik in Wort und Bild'', 1939) či habilitační spis | ||
+ | o německém osídlení Československa ''Deutscher Volksboden'' | ||
+ | ''und deutsches Volkstum in der Tschechoslowakei'' (1937), jedna | ||
+ | z opakovaně citovaných autoritních prací pro vymezení oblasti | ||
+ | označované jako Sudetenland. Po válce se F.-H. od ideologie | ||
+ | odklonil a o rozvoj vědy se zasloužil zejména jako iniciátor | ||
+ | a redaktor od 1959 opakovaně vydávaného díla ''Fischer-Weltalmanach'', | ||
+ | představujícího nepostradatelnou příručku pro zájemce | ||
+ | o geografii, vydávanou i v dalších jazykových mutacích. | ||
+ | Po válce vyšly ''Die geteilten Länder'' (1967) a učebnice ''Verkehrsgeographie'' | ||
+ | a souhrnná ''Allgemeine Geographie'' (1974). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' http://de.wikipedia.org/ (stav k 11. 11. 2014); H. Gröger, Erinnerung | ||
+ | an Prof. F.-H., in: Nordmährisches Heimatbuch 1997, J.-W. König (ed.), | ||
+ | Nürnberg 1997, s. 44–45; http://kulturportal-west-ost.eu/personen/fochlerhauke-gustav (s bibliografií; stav k 16. 1. 2015). | ||
+ | |||
+ | '''P:''' ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Kateřinky, inv. č. 11323 (1905–1908), | ||
+ | s. 436. | ||
+ | |||
+ | Jiří Martínek | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]] | [[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]] | ||
[[Kategorie:12- Geograf]] | [[Kategorie:12- Geograf]] | ||
− | |||
− | |||
− | + | [[Kategorie:1906]] | |
− | + | [[Kategorie:Kateřinky]] | |
− | + | [[Kategorie:1996]] | |
− | + | [[Kategorie:Mnichov]] | |
− | + | ||
− | + |
Aktuální verze z 30. 9. 2020, 19:30
Gustav FOCHLER-HAUKE | |
Narození | 4.8.1906 |
---|---|
Místo narození | Kateřinky (Opava) |
Úmrtí | 20.1.1966 |
Místo úmrtí | Mnichov (Německo) |
Povolání |
38- Obchod, služby, cestovní ruch 12- Geograf |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 287 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77492 |
FOCHLER-HAUKE, Gustav, * 4. 8. 1906 Kateřinky (Opava), † 20. 1. 1996 Mnichov (Německo), geograf
Narodil se jako nemanželské dítě služky Anny Fochlerové, pokřtěn byl Gustav Josef. V necelých dvou letech osiřel a byl vychováván u příbuzných v Dolní Lipové (nyní Lipová-Lázně), jejichž příjmení Hauke mu bylo přidáno k jeho rodnému. V Jeseníku se vyučil knihkupcem. Maturoval až 1931 v Mnichově, kde pak studoval geografii na univerzitě u E. Drygalského a K. Haushofera (Dr. phil. 1934). Na přelomu dvacátých a třicátých let cestoval po Asii. Od studií se angažoval v nacionálněsocialistickém hnutí, říšské občanství ale získal až na podzim 1938 po zabrání Sudet. 1937–41 byl tajemníkem mnichovské Deutsche Akademie. 1936 se v Mnichově oženil s Hildegardou, roz. Dyckovou. 1938 se na univerzitě habilitoval, 1944 byl jmenován mimořádným profesorem. Od 1940 bojoval ve wehrmachtu a nakonec padl do zajetí. Po válce načas odešel do Argentiny, učil na univerzitě v Tucumánu a přivedl tam řadu badatelů (mj. geomorfologa a rodáka z Vyškova F. Machatscheka). 1954 se vrátil do Mnichova, kde přednášel až do odchodu do penze (1973). Byl oceněn Ritterovou medailí Berlínské zeměpisné společnosti (1956) a Velkou kulturní cenou sudetoněmeckého landsmanšaftu (1969), v jehož strukturách také pracoval. Pohřben byl na mnichovském hřbitově Westfriedhof. Zpočátku se na základě svých cest zabýval Asií (Der ferne Osten, 1938; Die Mandschurei – Eine geographisch-geopolitische Landeskunde, 1941; Ostasien, 1942), spisy z té doby byly poznamenány nacistickou ideologií, podobně jako F. práce geopolitické (Zeitberichte deutscher Geopolitiker, 1937; Probleme der Weltpolitik in Wort und Bild, 1939) či habilitační spis o německém osídlení Československa Deutscher Volksboden und deutsches Volkstum in der Tschechoslowakei (1937), jedna z opakovaně citovaných autoritních prací pro vymezení oblasti označované jako Sudetenland. Po válce se F.-H. od ideologie odklonil a o rozvoj vědy se zasloužil zejména jako iniciátor a redaktor od 1959 opakovaně vydávaného díla Fischer-Weltalmanach, představujícího nepostradatelnou příručku pro zájemce o geografii, vydávanou i v dalších jazykových mutacích. Po válce vyšly Die geteilten Länder (1967) a učebnice Verkehrsgeographie a souhrnná Allgemeine Geographie (1974).
L: http://de.wikipedia.org/ (stav k 11. 11. 2014); H. Gröger, Erinnerung an Prof. F.-H., in: Nordmährisches Heimatbuch 1997, J.-W. König (ed.), Nürnberg 1997, s. 44–45; http://kulturportal-west-ost.eu/personen/fochlerhauke-gustav (s bibliografií; stav k 16. 1. 2015).
P: ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Kateřinky, inv. č. 11323 (1905–1908), s. 436.
Jiří Martínek