FOCHT Emil 31.10.1864-22.3.1954: Porovnání verzí

Z Personal
(FOCHT_Emil_31.10.1864-22.3.1954)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Emil FOCHT
 
| jméno = Emil FOCHT
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Focht Emil portret.jpg
 
| datum narození = 31.10.1864
 
| datum narození = 31.10.1864
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 22.3.1954
 
| datum úmrtí = 22.3.1954
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Tuchoměřice (u Prahy)
 
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec
 
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Emil FOCHT
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 287-288
 +
}}
 +
'''FOCHT, Emil''', ''* 31. 10. 1864 Praha, † 22. 3. 1954 Tuchoměřice (u Prahy), herec''
 +
 
 +
Původně chtěl být důstojníkem, v dospívání se však rozhodl
 +
pro divadlo a začínal jako statista pražských divadel. 1884 se
 +
stal členem divadelní společnosti Josefa Faltyse na Kladně, pak prošel divadelními společnostmi Pavla Švandy staršího ze
 +
Semčic a Josefa Viléma Suka, 1890 byl angažován v činohře
 +
Národního divadla (ND). Zprvu byl obsazován díky svým
 +
fyzickým předpokladům do rolí milovníků. Jeho herecký
 +
projev ovlivněný Eduardem Vojanem však výrazově setrvával
 +
v pozdním romantismu a nevyvíjel se k modernímu pojetí.
 +
F. se zařadil mezi často obsazované epizodisty. V činoherním
 +
sboru pracoval 1919–23. Během působení v ND nastudoval
 +
více než čtyři stovky menších rolí, řadu z nich opakovaně
 +
v různých inscenacích. Byl prvním jednatelem Klubu sólistů
 +
ND a od 1923 vedl kino Na Slovanech, které klubu patřilo.
 +
1920–29 se čtyřikrát objevil v němém filmu, do větších rolí ho
 +
obsadil režisér J. S. Kolár (''Kříž u potoka'', 1921; ''Svatý Václav'',
 +
1929), výjimečně účinkoval i v rozhlase. Byl členem vedení
 +
Svazu českého herectva. 1953 obdržel jako nejstarší žijící herec
 +
Řád práce. Jeho ženou se stala '''Marie F.''', roz. Faltysová
 +
(* 25. 11. 1864, Smiřice, † 20. 1. 1930, Praha), dcera divadelního
 +
ředitele J. Faltyse a herečka Švandova divadla v Praze.
 +
 
 +
'''L:''' OSND 2/1, s. 605; Nejstarší herec vzpomíná, in: Lidová demokracie 7. 3.
 +
1954, s. 6; ND a jeho předchůdci, s. 104–105; K. Engelmüller, Z letopisů
 +
českého divadelnictví, 1947, s. 101, 106, 124, 128; F. Pala, Opera ND
 +
v období Otakara Ostrčila, 1989, rejstřík (ve sv. 6); http://archiv.narodni-divadlo.cz (soupis rolí, stav k 11. 11. 2014); Český hraný film 1, 1898 až
 +
1930, 1995, rejstřík; http://www.csfd.cz (stav k 11. 11. 2014).
 +
 
 +
'''P:''' Divadelní ústav, Praha, dokumentace.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/270329 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
 
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
  
 
[[Kategorie:1864]]
 
[[Kategorie:1864]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1954]]
 
[[Kategorie:1954]]
 +
[[Kategorie:Tuchoměřice]]

Aktuální verze z 30. 9. 2020, 18:34

Emil FOCHT
Narození 31.10.1864
Místo narození Praha
Úmrtí 22.3.1954
Místo úmrtí Tuchoměřice (u Prahy)
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 287-288
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55451

FOCHT, Emil, * 31. 10. 1864 Praha, † 22. 3. 1954 Tuchoměřice (u Prahy), herec

Původně chtěl být důstojníkem, v dospívání se však rozhodl pro divadlo a začínal jako statista pražských divadel. 1884 se stal členem divadelní společnosti Josefa Faltyse na Kladně, pak prošel divadelními společnostmi Pavla Švandy staršího ze Semčic a Josefa Viléma Suka, 1890 byl angažován v činohře Národního divadla (ND). Zprvu byl obsazován díky svým fyzickým předpokladům do rolí milovníků. Jeho herecký projev ovlivněný Eduardem Vojanem však výrazově setrvával v pozdním romantismu a nevyvíjel se k modernímu pojetí. F. se zařadil mezi často obsazované epizodisty. V činoherním sboru pracoval 1919–23. Během působení v ND nastudoval více než čtyři stovky menších rolí, řadu z nich opakovaně v různých inscenacích. Byl prvním jednatelem Klubu sólistů ND a od 1923 vedl kino Na Slovanech, které klubu patřilo. 1920–29 se čtyřikrát objevil v němém filmu, do větších rolí ho obsadil režisér J. S. Kolár (Kříž u potoka, 1921; Svatý Václav, 1929), výjimečně účinkoval i v rozhlase. Byl členem vedení Svazu českého herectva. 1953 obdržel jako nejstarší žijící herec Řád práce. Jeho ženou se stala Marie F., roz. Faltysová (* 25. 11. 1864, Smiřice, † 20. 1. 1930, Praha), dcera divadelního ředitele J. Faltyse a herečka Švandova divadla v Praze.

L: OSND 2/1, s. 605; Nejstarší herec vzpomíná, in: Lidová demokracie 7. 3. 1954, s. 6; ND a jeho předchůdci, s. 104–105; K. Engelmüller, Z letopisů českého divadelnictví, 1947, s. 101, 106, 124, 128; F. Pala, Opera ND v období Otakara Ostrčila, 1989, rejstřík (ve sv. 6); http://archiv.narodni-divadlo.cz (soupis rolí, stav k 11. 11. 2014); Český hraný film 1, 1898 až 1930, 1995, rejstřík; http://www.csfd.cz (stav k 11. 11. 2014).

P: Divadelní ústav, Praha, dokumentace.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera