FODERMAYER Augustin 23.11.1829-5.7.1906: Porovnání verzí
(FODERMAYER_Augustin_23.11.1829-5.7.1906) |
|||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Augustin FODERMAYER | | jméno = Augustin FODERMAYER | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Fodermayer Augustin.jpg |
| datum narození = 23.11.1829 | | datum narození = 23.11.1829 | ||
| místo narození = Plzeň | | místo narození = Plzeň | ||
| datum úmrtí = 5.7.1906 | | datum úmrtí = 5.7.1906 | ||
− | | místo úmrtí = Vídeň | + | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) |
| povolání = 66- Mecenáš | | povolání = 66- Mecenáš | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 280 |
+ | }} | ||
+ | '''FODERMAYER, Augustin''', ''* 23. 11. 1829 Plzeň, † 5. 7. 1906 Vídeň (Rakousko), mecenáš'' | ||
+ | |||
+ | Rodina F. se v Plzni objevila ve druhé polovině 18. století, | ||
+ | kdy do města přišel z Tyrolska jako nemajetný sirotek F. děd | ||
+ | Jakub. V Plzni se vyučil kupcem v domě U Zlatého soudku | ||
+ | a 1778 se oženil s dcerou majitele obchodu. 1779 byl přijat | ||
+ | jako plzeňský měšťan. Po smrti obou rodičů manželky se stal | ||
+ | jediným vlastníkem obchodu, který rozšířil a přivedl k nebývalému | ||
+ | rozkvětu. Postavení rodiny upevnil jeho syn, F. otec | ||
+ | Eduard. F. převzal rozsáhlý rodinný majetek a současně se | ||
+ | angažoval nejen v městské samosprávě a ve správním výboru | ||
+ | Měšťanského pivovaru, ale i v rychle se rozvíjejícím spolkovém | ||
+ | životě města. Stal se čestným hejtmanem plzeňských ostrostřelců, | ||
+ | patřil k zakládajícím členům Měšťanské besedy, dále | ||
+ | pěveckého a literárního spolku i plzeňského Sokola. 1857 se | ||
+ | oženil s Vilemínou, roz. Lüftnerovou († 1899). Narodil se jim | ||
+ | jediný syn Vilém (* 1873), který v mládí nevyléčitelně duševně | ||
+ | onemocněl a bez dědiců 1936 zemřel v psychiatrické léčebně | ||
+ | v pražských Bohnicích. | ||
+ | |||
+ | 1901 se F. rozhodl věnovat finanční obnos na vybudování | ||
+ | do té doby chybějící městské nemocnice pro nemajetné a nevyléčitelně | ||
+ | choré bez rozdílu národnosti i náboženství. Návrh | ||
+ | předložil městskému zastupitelstvu v čele s purkmistrem V. Petákem, | ||
+ | správu vložených prostředků (dvě stě tisíc rakouských | ||
+ | korun a výnosy ze dvou právovárečných domů) mělo spravovat | ||
+ | zvolené kuratorium. Zastupitelstvo podmínky akceptovalo | ||
+ | a město věnovalo na Říšském předměstí potřebný pozemek. | ||
+ | Po nezbytných přípravách byla stavba zahájena 1904 a po roce | ||
+ | dokončena. Slavnostního otevření a vysvěcení Chorobince císaře | ||
+ | a krále Františka Josefa, jak se F. ústav v té době jmenoval, | ||
+ | které se uskutečnilo na sklonku 1906, se však F. již nedožil. | ||
+ | O pacienty pečovaly sestry kongregace řádu sv. Františka. Svému | ||
+ | účelu sloužila budova až do 1942, kdy v její části plzeňská | ||
+ | Všeobecná nemocnice otevřela neuropsychiatrické oddělení, | ||
+ | protože po mnichovské dohodě byly k Říši připojeny nedaleké | ||
+ | Dobřany, a plzeňští duševně nemocní pacienti tak ztratili | ||
+ | možnost hospitalizace v tamním ústavu. Pavilon byl 1958 přejmenován | ||
+ | podle významného psychiatra prof. Karla Kuffnera. | ||
+ | V devadesátých letech se mu vrátilo jméno zakladatele. | ||
+ | |||
+ | F., patřící k nejštědřejším a nejvýznamnějším plzeňským lidumilům | ||
+ | a mecenášům, věnoval převážnou část svého jmění, které | ||
+ | se v době jeho smrti odhadovalo na deset milionů korun, | ||
+ | na dobročinné účely ve formě stipendií a nadací. Ještě za života | ||
+ | byl jmenován čestným občanem Plzně a jeho jméno nesla | ||
+ | i ulice v centru města (dnes Bedřicha Smetany). Byl pohřben | ||
+ | do rodinné hrobky na plzeňském Ústředním hřbitově. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Chorobinec A. F. v Plzni, in: Plzeňské listy 13. 11. 1901, s. 2; Mecenáš | ||
+ | A. F. †, in: Naše snahy 13. 7. 1906, s. 1; Plzeňské besedy, belletristický illustrovaný časopis 1910, roč. 2, č. 1 (foto); Největší plzeňská nadace A. F., in: | ||
+ | Český západ 1. 1. 1939, s. 4; Rod A. F., plzeňského mecenáše, in: Časopis | ||
+ | rodopisné společnosti 13, 1941, s. 149; FW, Slavní chudí hoši: plzeňský | ||
+ | mecenáš A. F., in: Nedělní České slovo 25. 5. 1941, s. 3–4; H. Dobrá, A. F., in: | ||
+ | Plzeňský přehled. Červenec–srpen 1991, s. 15; COV, Historie „F. chorobince“, in: Plzeňský deník 4. 8. 1993, s. 11; KO, Kdo je kdo na fakultě, in: tamtéž | ||
+ | 2. 9. 1994, s. 11; týž, Plzeňský mecenáš A. F., in: tamtéž 30. 11. 1994, s. 11; | ||
+ | O. Čermáková, Kuffnerův lidský i vědecký odkaz, in: tamtéž 12. 7. 1995, | ||
+ | s. 5; J. Otcová, Počátky psychiatrické kliniky Lékařské fakulty Univerzity | ||
+ | Karlovy v Plzni, in: Plzeňský týden 4, 1995, č. 49, s. 4; J. Kohout, Z dějin | ||
+ | F. pavilonu, in: ČLČ 135, 1996, č. 9, s. 286; J. Kejha – J. Janouškovec, F. tu | ||
+ | založil chorobinec pro chudé a nemocné. Zaniklá Plzeň 14, in: Plzeňský deník | ||
+ | 9. 3. 2009, s. 6; A. F., in: Plzeňský přehled 11, 2011, č. 2, s. 20; PK, Podívejte | ||
+ | se, kde odpočívají slavní velikáni…, in: Plzeňský deník 1. 11. 2013, s. 3. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/144238 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Marie Makariusová | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Fodermayer (Plzenske besedy).jpg|Augustin Fodermayer s manželkou | ||
+ | </gallery> | ||
+ | |||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:66- Mecenáš]] | [[Kategorie:66- Mecenáš]] |
Aktuální verze z 16. 11. 2021, 13:10
Augustin FODERMAYER | |
Narození | 23.11.1829 |
---|---|
Místo narození | Plzeň |
Úmrtí | 5.7.1906 |
Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
Povolání | 66- Mecenáš |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 280 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137211 |
FODERMAYER, Augustin, * 23. 11. 1829 Plzeň, † 5. 7. 1906 Vídeň (Rakousko), mecenáš
Rodina F. se v Plzni objevila ve druhé polovině 18. století, kdy do města přišel z Tyrolska jako nemajetný sirotek F. děd Jakub. V Plzni se vyučil kupcem v domě U Zlatého soudku a 1778 se oženil s dcerou majitele obchodu. 1779 byl přijat jako plzeňský měšťan. Po smrti obou rodičů manželky se stal jediným vlastníkem obchodu, který rozšířil a přivedl k nebývalému rozkvětu. Postavení rodiny upevnil jeho syn, F. otec Eduard. F. převzal rozsáhlý rodinný majetek a současně se angažoval nejen v městské samosprávě a ve správním výboru Měšťanského pivovaru, ale i v rychle se rozvíjejícím spolkovém životě města. Stal se čestným hejtmanem plzeňských ostrostřelců, patřil k zakládajícím členům Měšťanské besedy, dále pěveckého a literárního spolku i plzeňského Sokola. 1857 se oženil s Vilemínou, roz. Lüftnerovou († 1899). Narodil se jim jediný syn Vilém (* 1873), který v mládí nevyléčitelně duševně onemocněl a bez dědiců 1936 zemřel v psychiatrické léčebně v pražských Bohnicích.
1901 se F. rozhodl věnovat finanční obnos na vybudování do té doby chybějící městské nemocnice pro nemajetné a nevyléčitelně choré bez rozdílu národnosti i náboženství. Návrh předložil městskému zastupitelstvu v čele s purkmistrem V. Petákem, správu vložených prostředků (dvě stě tisíc rakouských korun a výnosy ze dvou právovárečných domů) mělo spravovat zvolené kuratorium. Zastupitelstvo podmínky akceptovalo a město věnovalo na Říšském předměstí potřebný pozemek. Po nezbytných přípravách byla stavba zahájena 1904 a po roce dokončena. Slavnostního otevření a vysvěcení Chorobince císaře a krále Františka Josefa, jak se F. ústav v té době jmenoval, které se uskutečnilo na sklonku 1906, se však F. již nedožil. O pacienty pečovaly sestry kongregace řádu sv. Františka. Svému účelu sloužila budova až do 1942, kdy v její části plzeňská Všeobecná nemocnice otevřela neuropsychiatrické oddělení, protože po mnichovské dohodě byly k Říši připojeny nedaleké Dobřany, a plzeňští duševně nemocní pacienti tak ztratili možnost hospitalizace v tamním ústavu. Pavilon byl 1958 přejmenován podle významného psychiatra prof. Karla Kuffnera. V devadesátých letech se mu vrátilo jméno zakladatele.
F., patřící k nejštědřejším a nejvýznamnějším plzeňským lidumilům a mecenášům, věnoval převážnou část svého jmění, které se v době jeho smrti odhadovalo na deset milionů korun, na dobročinné účely ve formě stipendií a nadací. Ještě za života byl jmenován čestným občanem Plzně a jeho jméno nesla i ulice v centru města (dnes Bedřicha Smetany). Byl pohřben do rodinné hrobky na plzeňském Ústředním hřbitově.
L: Chorobinec A. F. v Plzni, in: Plzeňské listy 13. 11. 1901, s. 2; Mecenáš A. F. †, in: Naše snahy 13. 7. 1906, s. 1; Plzeňské besedy, belletristický illustrovaný časopis 1910, roč. 2, č. 1 (foto); Největší plzeňská nadace A. F., in: Český západ 1. 1. 1939, s. 4; Rod A. F., plzeňského mecenáše, in: Časopis rodopisné společnosti 13, 1941, s. 149; FW, Slavní chudí hoši: plzeňský mecenáš A. F., in: Nedělní České slovo 25. 5. 1941, s. 3–4; H. Dobrá, A. F., in: Plzeňský přehled. Červenec–srpen 1991, s. 15; COV, Historie „F. chorobince“, in: Plzeňský deník 4. 8. 1993, s. 11; KO, Kdo je kdo na fakultě, in: tamtéž 2. 9. 1994, s. 11; týž, Plzeňský mecenáš A. F., in: tamtéž 30. 11. 1994, s. 11; O. Čermáková, Kuffnerův lidský i vědecký odkaz, in: tamtéž 12. 7. 1995, s. 5; J. Otcová, Počátky psychiatrické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, in: Plzeňský týden 4, 1995, č. 49, s. 4; J. Kohout, Z dějin F. pavilonu, in: ČLČ 135, 1996, č. 9, s. 286; J. Kejha – J. Janouškovec, F. tu založil chorobinec pro chudé a nemocné. Zaniklá Plzeň 14, in: Plzeňský deník 9. 3. 2009, s. 6; A. F., in: Plzeňský přehled 11, 2011, č. 2, s. 20; PK, Podívejte se, kde odpočívají slavní velikáni…, in: Plzeňský deník 1. 11. 2013, s. 3.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marie Makariusová