FODERMAYER Augustin 23.11.1829-5.7.1906: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 280
 
}}
 
}}
 
'''FODERMAYER, Augustin''', ''* 23. 11. 1829 Plzeň, † 5. 7. 1906 Vídeň (Rakousko), mecenáš''
 
'''FODERMAYER, Augustin''', ''* 23. 11. 1829 Plzeň, † 5. 7. 1906 Vídeň (Rakousko), mecenáš''

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 08:50

Augustin FODERMAYER
Narození 23.11.1829
Místo narození Plzeň
Úmrtí 5.7.1906
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 66- Mecenáš
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 280

FODERMAYER, Augustin, * 23. 11. 1829 Plzeň, † 5. 7. 1906 Vídeň (Rakousko), mecenáš

Rodina F. se v Plzni objevila ve druhé polovině 18. století, kdy do města přišel z Tyrolska jako nemajetný sirotek F. děd Jakub. V Plzni se vyučil kupcem v domě U Zlatého soudku a 1778 se oženil s dcerou majitele obchodu. 1779 byl přijat jako plzeňský měšťan. Po smrti obou rodičů manželky se stal jediným vlastníkem obchodu, který rozšířil a přivedl k nebývalému rozkvětu. Postavení rodiny upevnil jeho syn, F. otec Eduard. F. převzal rozsáhlý rodinný majetek a současně se angažoval nejen v městské samosprávě a ve správním výboru Měšťanského pivovaru, ale i v rychle se rozvíjejícím spolkovém životě města. Stal se čestným hejtmanem plzeňských ostrostřelců, patřil k zakládajícím členům Měšťanské besedy, dále pěveckého a literárního spolku i plzeňského Sokola. 1857 se oženil s Vilemínou, roz. Lüftnerovou († 1899). Narodil se jim jediný syn Vilém (* 1873), který v mládí nevyléčitelně duševně onemocněl a bez dědiců 1936 zemřel v psychiatrické léčebně v pražských Bohnicích.

1901 se F. rozhodl věnovat finanční obnos na vybudování do té doby chybějící městské nemocnice pro nemajetné a nevyléčitelně choré bez rozdílu národnosti i náboženství. Návrh předložil městskému zastupitelstvu v čele s purkmistrem V. Petákem, správu vložených prostředků (dvě stě tisíc rakouských korun a výnosy ze dvou právovárečných domů) mělo spravovat zvolené kuratorium. Zastupitelstvo podmínky akceptovalo a město věnovalo na Říšském předměstí potřebný pozemek. Po nezbytných přípravách byla stavba zahájena 1904 a po roce dokončena. Slavnostního otevření a vysvěcení Chorobince císaře a krále Františka Josefa, jak se F. ústav v té době jmenoval, které se uskutečnilo na sklonku 1906, se však F. již nedožil. O pacienty pečovaly sestry kongregace řádu sv. Františka. Svému účelu sloužila budova až do 1942, kdy v její části plzeňská Všeobecná nemocnice otevřela neuropsychiatrické oddělení, protože po mnichovské dohodě byly k Říši připojeny nedaleké Dobřany, a plzeňští duševně nemocní pacienti tak ztratili možnost hospitalizace v tamním ústavu. Pavilon byl 1958 přejmenován podle významného psychiatra prof. Karla Kuffnera. V devadesátých letech se mu vrátilo jméno zakladatele.

F., patřící k nejštědřejším a nejvýznamnějším plzeňským lidumilům a mecenášům, věnoval převážnou část svého jmění, které se v době jeho smrti odhadovalo na deset milionů korun, na dobročinné účely ve formě stipendií a nadací. Ještě za života byl jmenován čestným občanem Plzně a jeho jméno nesla i ulice v centru města (dnes Bedřicha Smetany). Byl pohřben do rodinné hrobky na plzeňském Ústředním hřbitově.

L: Chorobinec A. F. v Plzni, in: Plzeňské listy 13. 11. 1901, s. 2; Mecenáš A. F. †, in: Naše snahy 13. 7. 1906, s. 1; Největší plzeňská nadace A. F., in: Český západ 1. 1. 1939, s. 4; Rod A. F., plzeňského mecenáše, in: Časopis rodopisné společnosti 13, 1941, s. 149; FW, Slavní chudí hoši: plzeňský mecenáš A. F., in: Nedělní České slovo 25. 5. 1941, s. 3–4; H. Dobrá, A. F., in: Plzeňský přehled. Červenec–srpen 1991, s. 15; COV, Historie „F. chorobince“, in: Plzeňský deník 4. 8. 1993, s. 11; KO, Kdo je kdo na fakultě, in: tamtéž 2. 9. 1994, s. 11; týž, Plzeňský mecenáš A. F., in: tamtéž 30. 11. 1994, s. 11; O. Čermáková, Kuffnerův lidský i vědecký odkaz, in: tamtéž 12. 7. 1995, s. 5; J. Otcová, Počátky psychiatrické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, in: Plzeňský týden 4, 1995, č. 49, s. 4; J. Kohout, Z dějin F. pavilonu, in: ČLČ 135, 1996, č. 9, s. 286; J. Kejha – J. Janouškovec, F. tu založil chorobinec pro chudé a nemocné. Zaniklá Plzeň 14, in: Plzeňský deník 9. 3. 2009, s. 6; A. F., in: Plzeňský přehled 11, 2011, č. 2, s. 20; PK, Podívejte se, kde odpočívají slavní velikáni…, in: Plzeňský deník 1. 11. 2013, s. 3.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Makariusová