Verze z 16. 11. 2019, 08:55, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FOERSTER Viktor 26.8.1867-9.12.1915

Z Personal
Viktor FOERSTER
Narození 26.8.1867
Místo narození Praha
Úmrtí 9.12.1915
Místo úmrtí Praha
Jiná jména Viktor FÖRSTER
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 284

FOERSTER, Viktor (též FÖRSTER), * 26. 8. 1867 Praha, † 9. 12. 1915 Praha, mozaikář, malíř

Syn varhaníka Josefa Förstera (1833–1907) a bratr hudebního skladatele Josefa Bohuslava F. (1859–1951). Vyrostl v prostředí prodchnutém hudbou a katolickou zbožností, což ovlivnilo jeho zájem o náboženskou tematiku. 1894 absolvoval pražskou AVU ve třídě profesora Maxmiliána Pirnera, jímž byl ovlivněn v symbolistickém výtvarném názoru, který ho sbližoval s jeho celoživotním přítelem, sochařem Františkem Bílkem. Výtvarnou práci zahájil ilustracemi pro časopis Zlatá Praha s biblickými a mystickými náměty, čímž se mezi prvními vřadil do širšího uskupení české katolické secese. Dva roky pobýval na studiích ve Francii, po návratu pracoval od 1900 v ateliéru F. Bílka a upozornil na sebe zejména lunetovou Křížovou cestou v kostele sv. Bartoloměje v Pelhřimově. Další dva roky strávil na studijní cestě po Itálii, dlouhodobé setrvání v klášteře Monte Cassino mezi Neapolí a Římem ho inspirovalo k tomu, aby se vyučil mozaikářství, které v Čechách oživil s jednoznačným odkazem na gotiku a renesanci. Jedním z jeho prvních děl byla Hlava Krista nad chrámovým portálem v pražském Emauzském klášteře. Rozměrné Nanebevzetí Panny Marie bylo provedeno podle jeho návrhů v Lurdech, byl autorem Madony nad průčelím pražského kostela Panny Marie Sněžné, Svatého Josefa v Emauzském klášteře, Beránka božího v antependiu baziliky sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, Nanebevstoupení Páně v chrámu sv. Petra a Pavla v Nové Říši na Moravě, v českobudějovickém chrámu aj. Vrcholem jeho tvorby je mistrovská mozaika Panny Marie Svatohostýnské. Kromě toho namaloval cyklus Křížové cesty pro kláštery v Praze na Strahově a ve Lnářích a pro farní kostel v Němčicích na Hané. Temperou a olejem zpodobil řadu motivů z Itálie a Francie.

V jeho díle pokračovala manželka, významná mozaikářka Marie Viktorie F., roz. Jesenská (* 2. 12. 1867 Praha, † 1940 Praha), sestra spisovatelky Růženy Jesenské (1863–1940) a stomatologa Jana Jesenského (1870–1947). Po absolvování učitelského ústavu byla učitelkou na měšťanské škole, pak cvičnou učitelkou na ústavu pro vzdělávání učitelů. Přátelila se s profesorem F. Drtinou, z jehož podnětu překládala prózy Ch. Dickense a O. Wilda. Za Viktora F. se provdala 1909, vyučila se u něho mozaikářství a spolupracovala s ním na jeho posledních dílech, některá po jeho smrti dokončila. Sama provedla jedenadvacet mozaik, mj. ve Svatováclavské kapli Chrámu sv. Víta. V lodi katedrály realizovala znak ČSR a k uctění manželovy památky Adama a Evu podle návrhu K. Svolinského, pokusila se i o záchranu mozaiky nad Zlatou branou. Přispěla k výzdobě pravoslavné kaple v Praze na Olšanech, průčelí pojišťovny ve Spálené ulici, spořitelen v Plzni a Roudnici nad Labem, Hamzovy léčebny – ústavu pro tuberkulózní děti v Luži (u Chrudimi), porotních síní v Klatovech a Chrudimi, v Praze vyzdobila palác Fénix (Blaník) a arkády Vyšehradského hřbitova. Její práce souzněla i s požadavky funkcionalismu, spolupracovala s malíři R. Kremličkou, F. Kyselou a K. Svolinským.

L: OSN 28, s. 432; OSND 2/1, s. 622; MSN 2, s. 788; BOS 4, s. 179; Toman 1, s. 227–228; R. Jesenská, V. F., in: Národní listy 14. 12. 1915, s. 6; J. R. Marek, Sedmdesátka české mozaikářky, in: tamtéž 2. 12. 1937, s. 4 (se soupisem prací od L. Papeže a J. Tumpacha); A. Filip – R. Musil, Neklidem k Bohu, 2006, s. 114–116; J. Bada, Sága rodu Jesenských z Jesenice u Rakovníka, in: Žižkovské listy 2013, č. 29, s. 8–9; J. Tomášek, Andělé smrti versus pelhřimovští radní, in: Vlastivědný sborník Pelhřimovska 15, 2004, s. 114–119.

P: NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 115, obraz 809, 810; Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910 (1920), karton 63, poř. č. 362 (jako Förster).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí [Viktor Foerster]
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí [Marie Viktorie Foersterová]

Martin Kučera