FOERSTER Wendelin 10.2.1844-18.5.1915: Porovnání verzí
(FOERSTER_Wendelin_10.2.1844-18.5.1915) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 10.2.1844 | | datum narození = 10.2.1844 | ||
− | | místo narození = Vlčice | + | | místo narození = Vlčice (u Trutnova) |
| datum úmrtí = 18.5.1915 | | datum úmrtí = 18.5.1915 | ||
− | | místo úmrtí = Bonn | + | | místo úmrtí = Bonn (Německo) |
| povolání = 55- Jazykovědec | | povolání = 55- Jazykovědec | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''FOERSTER, Wendelin''' ''(též FÖRSTER), * 10. 2. 1844 Vlčice (u Trutnova), † 18. 5. 1915 Bonn (Německo), filolog, romanista'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny správce statku. Studoval gymnázium v Litomyšli | ||
+ | a Hradci Králové, teologii v Hradci Králové a klasickou | ||
+ | filologii na vídeňské univerzitě. Od 1868, kdy složil učitelskou | ||
+ | zkoušku, pracoval jako gymnazijní profesor – nejprve v Brně | ||
+ | (1868–74) a poté ve Vídni. 1872 byl promován doktorem filozofie. | ||
+ | Po jednoročním studijním pobytu ve Francii se ve Vídni | ||
+ | 1874 habilitoval v oboru románské filologie. Na pražské | ||
+ | univerzitě přednášel 1874–76. Po smrti romanisty Friedricha | ||
+ | Christiana Dieze působil 1876–1908 jako řádný profesor | ||
+ | v Bonnu. 1907 se stal členem korespondentem akademie věd | ||
+ | ve Vídni. | ||
+ | |||
+ | Zabýval se zejména rukopisnými literárními památkami, vydával | ||
+ | starofrancouzské texty (např. romány, hrdinské písně, | ||
+ | fabliaux), ale i pozdější literární památky (zejména tragédie Roberta | ||
+ | Garniera). Jeho hlavním dílem je souborné vydání spisů | ||
+ | Chrétiena de Troyes (1884–90). Zabýval se i metodikou ediční | ||
+ | činnosti. Založil ediční řady Altfranzösische Bibliothek (Heilbronn– | ||
+ | Leipzig, 1879) a Romanische Bibliothek (Halle, 1888). | ||
+ | Díky znalosti vývoje francouzského jazyka se věnoval také dialektologii | ||
+ | a gramatickým jevům. S Eduardem Koschwitzem | ||
+ | vydal cvičebnici starofrancouzských textů (1884). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' ÖAW Alm 66, 1916, s. 422–426 (se soupisem díla); OSN 9, s. 390; ÖBL | ||
+ | 1, s. 333; NDB 5, s. 282 (s další literaturou); BL 1, s. 368. | ||
+ | |||
+ | Lenka Procházková | ||
+ | |||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] |
Verze z 10. 11. 2017, 11:08
Wendelin FOERSTER | |
Narození | 10.2.1844 |
---|---|
Místo narození | Vlčice (u Trutnova) |
Úmrtí | 18.5.1915 |
Místo úmrtí | Bonn (Německo) |
Povolání | 55- Jazykovědec |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55445 |
FOERSTER, Wendelin (též FÖRSTER), * 10. 2. 1844 Vlčice (u Trutnova), † 18. 5. 1915 Bonn (Německo), filolog, romanista
Pocházel z rodiny správce statku. Studoval gymnázium v Litomyšli a Hradci Králové, teologii v Hradci Králové a klasickou filologii na vídeňské univerzitě. Od 1868, kdy složil učitelskou zkoušku, pracoval jako gymnazijní profesor – nejprve v Brně (1868–74) a poté ve Vídni. 1872 byl promován doktorem filozofie. Po jednoročním studijním pobytu ve Francii se ve Vídni 1874 habilitoval v oboru románské filologie. Na pražské univerzitě přednášel 1874–76. Po smrti romanisty Friedricha Christiana Dieze působil 1876–1908 jako řádný profesor v Bonnu. 1907 se stal členem korespondentem akademie věd ve Vídni.
Zabýval se zejména rukopisnými literárními památkami, vydával starofrancouzské texty (např. romány, hrdinské písně, fabliaux), ale i pozdější literární památky (zejména tragédie Roberta Garniera). Jeho hlavním dílem je souborné vydání spisů Chrétiena de Troyes (1884–90). Zabýval se i metodikou ediční činnosti. Založil ediční řady Altfranzösische Bibliothek (Heilbronn– Leipzig, 1879) a Romanische Bibliothek (Halle, 1888). Díky znalosti vývoje francouzského jazyka se věnoval také dialektologii a gramatickým jevům. S Eduardem Koschwitzem vydal cvičebnici starofrancouzských textů (1884).
L: ÖAW Alm 66, 1916, s. 422–426 (se soupisem díla); OSN 9, s. 390; ÖBL 1, s. 333; NDB 5, s. 282 (s další literaturou); BL 1, s. 368.
Lenka Procházková