Verze z 16. 11. 2019, 08:58, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FOETTERLE Franz 2.2.1823-5.9.1876

Z Personal
Franz FOETTERLE
Narození 2.2.1823
Místo narození Mramotice (č. o. Znojmo)
Úmrtí 5.9.1876
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 11- Geolog
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 285-286

FOETTERLE, Franz (též FÖTTERLE), * 2. 2. 1823 Mramotice (č. o. Znojmo), † 5. 9. 1876 Vídeň (Rakousko), geolog, báňský odborník

Po studiu na Báňské a lesnické akademii v Banské Štiavnici nastoupil 1847 jako praktikant do solného provozu v rakouském Gmundenu. Od 1849 působil v Říšském geologickém ústavu (Geologische Reichsanstalt, GRA) ve Vídni nejprve jako asistent, v padesátých letech vedoucí 3. mapovací sekce. Po příchodu do GRA prováděli s A. Morlotem, K. Petersem a D. Štúrem geologické mapování v Korutanských Alpách, kde studovali svrchní paleozoikum a trias. F. na četných cestách poznal celou habsburskou monarchii, jako báňský inženýr psal studie o navštívených důlních revírech, zpracovával posudky pro důlní a hutní provozy. Stal se blízkým spolupracovníkem F. Hauera, od 1866 ředitele GRA, 1873–76 byl jeho náměstkem. 1856 obdržel od císaře titul horního rady.

První F. práce s českou tematikou se 1851 týkala pleistocenního medvěda jeskynního, nalezeného v jeskyni ve Sloupu (u Blanska). Poté co byl 1851 v Brně založen Wernerův spolek pro geologický výzkum Moravy a Slezska (Wernerverein zur geologischen Durchforschung von Mähren und Schlesien), který měl v součinnosti s GRA vypracovat podrobnou geologickou a topografickou mapu Moravy a rakouského Slezska, byl F. pověřen vedením geologických prací (topografické vedl K. Kořistka). Počátkem šedesátých let terénní geologické práce dokončili a F. měl zpracovat geologickou mapu, která však vyšla ve Vídni až 1866 (Geologische Karte der Markgrafschaft Mähren und des Herzogthums Schlesien) na dvou listech (přibližně 1 : 288 000). Moderní bylo např. členění pleistocénu na spraš, eratické bloky, písek a štěrk, neboť spraš dlouho nebyla vyčleňována ani na pozdějších mapách. Textové vysvětlivky F. nenapsal; souhrn geologických výzkumů Wernerova spolku vylíčil 1863 K. Kořistka v knize Die Markgrafschaft Mähren und das Herzogtum Schlesien. Tyto práce se staly podkladem pro vypracování mapy Geologische Übersichts-Karte der Österreichisch-ungarischen Monarchie, vydané W. Haidingerem a F. Hauerem (1 : 576 000; Wien 1867–71), a to listů II (Morava a Slezsko) a III (Západní Karpaty – nyní východní Morava, Slovensko, jižní Polsko). List III byl první barevnou geologickou mapou Západních Karpat. 1872 se F. na základě hlubinných vrtů v české křídové pánvi zabýval rozšířením svrchního paleozoika s černouhelnými slojemi v podloží svrchní křídy. V padesátých a šedesátých letech pracoval v terénu na Slovensku, vypracoval několik přehledných geologických map částí habsburské monarchie (nejčastěji 1 : 750 000).

Dvě Geologické mapy Království českého (Geologische Karte des Königreiches Böhmen. Mitte, Süden und Westen, resp. Mittlerer und östlicher Theil) vydal 1857–58 na základě podkladů GRA, J. Barranda, B. Cotty, W. Haidingera, A. E. Reusse, F. X. M. Zippeho ad., 1860 vyšel souhrnný Franz Foetterle’s Geologischer Atlas des Österreichischen Kaiserstaates (osm listů). Zanechal rovněž řadu drobných příspěvků z mineralogie (např. o některých nerostech z Příbramska 1851, chalcedonu z Olomučan 1865; ze Slovenska popsal anatas z Banské Štiavnice, fassait a pleonast z Hodruši) a z paleontologie (numuliti, měkkýši, velcí savci, flóra). V šedesátých letech prováděl výzkum ložisek magnezitu ve Východních Alpách. Napsal okolo čtyřiceti prací týkajících se českých zemí.

Podnikl výzkumné cesty do Bulharska (tehdy součásti Osmanské říše), podél jižního pobřeží Černého moře a k Marmarskému moři, do Rumunska, Řecka, Maroka a Alžírska. Věnoval se i veřejné činnosti, 1855 patřil k zakládajícím členům Vídeňské geografické společnosti (Wiener Geographische Gesellschaft).

D: Nachricht von Höhlenbäreresten in der Slouperhöhle bei Blansko, in: Berichte über die Mittheilungen von Freunden der Naturwissenschaften in Wien, 1851, s. 7 a 146; Berichte über die geologische Aufnahme des südlichen und westlichen Mähren, in: Jahrbuch der Geologischen Reichsanstalt (Wien) 4, 1853, č. 1, s. 25–57; Conchylien von Maloměřic, in: tamtéž, s. 79; Geologische Uebersicht der Bergbaue der österreichischen Monarchie, Wien 1855 (s F. von Hauerem); Allgemeiner Bericht über die im Jahre 1855 aufgeführte geologische Aufnahme der Gegend nordöstlich von Brünn, in: Jahresbericht des Werner-Vereins zur geologischen Durchforschung von Mähren und Schlesien (Brünn) 5, 1855, s. 65–80; Interessante Gang-Verwerfung neuerdings im Schlaggenwalder Zinn- -Bergbau beobachtet, in: Jahrbuch der Geologischen Reichsanstalt (Wien) 7, 1856, s. 172; Gailtaler Schichten und Trias in Kärnten, in: tamtéž, s. 372–373; Bericht über die in den Jahren 1856 und 1857 im östlichen Mähren ausgeführte geologische Aufnahme, in: tamtéž 9, 1858, s. 17–62; Durchschnitt durch die kleinen Karpathen, in: tamtéž 13, 1863, s. 50; Miocaenablagerungen im südlichen Mähren, in: tamtéž 14, 1864, s. 9–10; Geologische Aufnahmskarte des Trentschiner Comitates, in: Verhandlungen der Geologischen Reichsanstalt (Wien), 1864, s. 14; Chalcedon-Kugeln von Olomučan in Mähren, in: Jahrbuch der Geologischen Reichsanstalt (Wien) 15, 1865, s. 135; Kieferstück eines Mastodon angustidens von Eibiswald, in: Verhandlungen der Geologischen Reichsanstalt (Wien) 1865, s. 234–235; Braunkohlenablagerungen im Egerer Becken in Böhmen, in: tamtéž 1867, s. 16–18; Die Lagerungsverhältnisse in der Ostrauer Steinkohlenmulde, in: tamtéž 1868, s. 51–54; Die Lagerungsverhältnisse der Steinkohlenflötze in der Schlan-Rakonitzer-Steinkohlenmulde, in: tamtéž, s. 119–121; Das Aussig-Teplitzer Braunkohlenbecken, in: tamtéž, s. 171 až 172; Das Vorkommen, die Production und Circulation des mineralischen Brennstoffes in der Oesterreichisch-ungarischen Monarchie, in: Jahrbuch der k. k. Geologischen Reichsanstalt (Wien) 20, 1870, s. 65–92; Ansichten von Tiefbohrungen im böhmischen Kreidebecken, in: Verhandlungen der Geologischen Reichsanstalt (Wien), 1872, s. 74–78.

L: Wiener Zeitung 7. 9. 1876 (nekrolog); ADB 7, s. 198; V. J. Procházka, Repertorium literatury geologické a mineralogické Království českého, Markrabství moravského a Vévodství slezského od roku 1528 až do 1896, 1897, s. 45 a 220–221; OSN 9, 1895, s. 430; M. Remeš, Činnost moravského Wernervereinu, in: Věda přírodní 17, 1936, s. 237–240; J. Urban, Moravskoslezský geologický spolek „Werner“, in: Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky 4, 1958, s. 122–140; NGS, s. 697; R. Kettner, Sto let od vydání F. geologické mapy Moravy a Slezska a zánik Wernerova geologického spolku v Brně, in: Čas. Mineral. Geol. 11, 1966, s. 119–121; ÖBL 1, s. 334 (Fötterle, s další literaturou); BL 1, s. 368; J. Beneš, Soupis historických geologických map z území České republiky do roku 1918, 1996, passim; R. Musil et al., Pleistocén. Historie výzkumů na území bývalého Československa, in: Folia historica Faculty of Science, Masaryk University P. Grecula (ed.), Brno 69, 1999, s. 18; História geológie na Slovensku 1, Bratislava 2002, s. 184–259, zvl. s. 191–192.

P: Geologische Bundesanstalt, Wien, osobní fond.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlašímský