FOGLAR Jaroslav 6.7.1907-23.1.1999: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 286-287
 
}}
 
}}
 +
'''FOGLAR, Jaroslav''', ''* 6. 7. 1907 Praha, † 23. 1. 1999 Praha, spisovatel, redaktor, skautský vedoucí''
  
 +
Narodil se v Praze-Podskalí v rodině obchodního cestujícího
 +
s uhlím (rodný dům v Benátské ulici je označen pamětní
 +
deskou), poté žil krátce v Předlicích (Ústí nad Labem) a Poděbradech.
 +
Po otcově smrti ho vychovávala matka Marie, roz.
 +
Fišerová (1877–1980). Poprvé se nakrátko stal členem skautského
 +
oddílu ve třinácti letech. Později vstoupil do oldskautského
 +
oddílu Jestřábi, který založil jeho bratr Zdeněk (* 19. 7. 1904, Předlice, č. o. Ústí nad Labem, † 6. 11. 1967) a 1924
 +
přestoupil do 34. oddílu Ohnivci, kde dostal, podle bývalého
 +
oddílu, skautské jméno Jestřáb a kde se stal zástupcem vůdce
 +
oddílu. 1925 absolvoval obchodní školu a o prázdninách vedl
 +
svůj první tábor na Sázavě nedaleko Sluneční zátoky (poblíž
 +
Ledče nad Sázavou).
  
'''FOGLAR, Jaroslav,'''
+
Vzápětí došlo ke sloučení 34. a 2. oddílu. Nový oddíl si ponechal
* 6. 7. 1907 Praha, † 23. 1. 1999 Praha,
+
historické číslo 2, neboť tzv. Dvojkou prošla od založení
spisovatel, redaktor, skautský vedoucí
+
1913 řada významných osobností (Josef Charvát, Prokop Drtina,
+
Rudolf Zahradník, Jarmil Burghauser, synové Aloise Rašína
== Život ==
+
a Josefa Rösslera-Ořovského aj.). F.-Jestřáb se stal zástupcem
Narodil se v Praze-Podskalí v rodině obchodního cestujícího s uhlím (rodný dům v Benátské ulici je označen pamětní deskou), poté žil krátce v Předlicích (Ústí nad Labem) a Poděbradech. Po smrti otce ho vychovávala matka Marie, roz. Fišerová (1877–1980). Poprvé se nakrátko stal členem skautského oddílu ve třinácti letech. Později vstoupil do oldskautského oddílu Jestřábi, který založil jeho bratr Zdeněk (* 19. 7. 1904, Předlice, nyní č. o. Ústí nad Labem, † 6. 11. 1967), a 1924 přestoupil do 34. oddílu Ohnivci, kde dostal, podle bývalého oddílu, skautské jméno Jestřáb a kde se stal zástupcem vůdce oddílu. 1925 absolvoval obchodní školu a o prázdninách vedl svůj první tábor na Sázavě nedaleko Sluneční zátoky (poblíž Ledče nad Sázavou).
+
vůdce Dvojky a o dva roky později vůdcem oddílu. Pracoval
Vzápětí došlo ke sloučení 34. a 2. oddílu. Nový oddíl si ponechal historické číslo 2, neboť tzv. Dvojkou od založení 1913 prošla řada významných osobností (Josef Charvát, Prokop Drtina, Rudolf Zahradník, Jarmil Burghauser, synové Aloise Rašína a Josefa Rösslera-Ořovského aj.). F.-Jestřáb se stal zástupcem vůdce Dvojky a o dva roky později vůdcem oddílu. Pracoval jako úředník ve firmě Wys Muller a pak od 1925 Oskar Stein, jeho životní náplní se však stal skauting. Již v jednadvaceti letech byl vedením organizace vyznamenán. Pro své ideály se snažil získat i děti, které do skauta nechodily, proto inicioval vydávání časopisu Mladý hlasatel. Nakladatelství Melantrich jeho nápad přijalo, ale F. se stal pouze externím spolupracovníkem. Na jaře 1938 opustil své zaměstnání v papírenském velkoobchodu Oskar Stein a přešel do propagačního oddělení nakladatelství Melantrich, kde se 1938 stal redaktorem týdeníku Mladý hlasatel. Po zákazu skautingu v listopadu 1940 přešla Dvojka do ilegality. Rozpuštěné skautské oddíly našly dočasně úkryt v Klubech Mladého hlasatele, ale zanedlouho protektorátní úřady zastavily i vydávání časopisu. Poté se Dvojka scházela až do konce okupace jako 2. skupina dorostu Klubu českých turistů.
+
jako úředník ve firmách Wys Muller a Oskar Stein (od 1925),
Po obnově Junáka v září 1945 se F. stal šéfredaktorem časopisu Junák, ale po roztržce s Junáckou edicí v březnu 1946 odešel do časopisu Vpřed. Po únorovém převratu 1948 byl z redakce odstraněn, v padesátých letech se dostal pod dohled Státní bezpečnosti a měl zákaz publikování. V té době pracoval jako vychovatel učňovské mládeže. Koncem šedesátých let se F. podílel na obnově junácké organizace. V následujícím desetiletí pokračoval oddíl v činnosti, byť pod hlavičkou různých organizací, a každoročně tábořil na Zelené říčce (Belá) pod Kriváněm na Slovensku. F. vedl tábory až do 1984, později mu pomáhali starší odchovanci. Z vedení oddílu oficiálně odešel až 1987, po šedesáti letech činnosti. Obdržel řadu skautských vyznamenání včetně Řádu čestné lilie v trojlístku a Řádu Stříbrného vlka. 1994 se stal čestným občanem hlavního města Prahy. Od 1995 byl trvale hospitalizován v Thomayerově nemocnici v Praze-Krči, ale i odtud občas vyjížděl na besedy, autogramiády a další setkání se čtenáři. 1998 byl ve velkém sále pražské Lucerny uspořádán Večer pro J. F.
+
jeho životní náplní se však stal skauting. Již v jednadvaceti
1914–78 žil F. s matkou v Korunní třídě, kde je na domě č. 14 umístěna pamětní deska, později na Žižkově. Pohřben byl v rodinném hrobě na Vinohradském hřbitově. V den jeho devadesátin byl ve Sluneční zátoce u Ledče nad Sázavou odhalen obelisk s jeho portrétem a textem, připomínajícím tábory skautské Dvojky.  
+
letech byl vedením organizace vyznamenán. Pro své ideály se
 +
snažil získat i děti, které do skauta nechodily, proto inicioval
 +
vydávání časopisu ''Mladý hlasatel''. Nakladatelství Melantrich
 +
jeho nápad přijalo, ale F. se stal pouze externím spolupracovníkem.
 +
Na jaře 1938 opustil své zaměstnání v papírenském
 +
velkoobchodu Oskar Stein a přešel do propagačního oddělení
 +
nakladatelství Melantrich, kde se 1938 stal redaktorem týdeníku
 +
''Mladý hlasatel''. Po zákazu skautingu v listopadu 1940
 +
přešla Dvojka do ilegality. Rozpuštěné skautské oddíly našly
 +
dočasně úkryt v klubech ''Mladého hlasatele'', ale zanedlouho
 +
protektorátní úřady zastavily i vydávání časopisu. Poté se
 +
Dvojka scházela až do konce okupace jako 2. skupina dorostu
 +
Klubu českých turistů.
  
== Dílo ==
+
Po obnově Junáka v září 1945 se F. stal šéfredaktorem časopisu
 +
''Junák'', ale po roztržce s Junáckou edicí v březnu 1946 odešel
 +
do časopisu ''Vpřed''. Po únorovém převratu 1948 byl z redakce
 +
odstraněn, v padesátých letech se dostal pod dohled Státní
 +
bezpečnosti a měl zákaz publikování. V té době pracoval jako
 +
vychovatel učňovské mládeže. Koncem šedesátých let se podílel
 +
na obnově junácké organizace. V následujícím desetiletí
 +
pokračoval oddíl v činnosti, byť pod hlavičkou různých organizací,
 +
a každoročně tábořil na Zelené říčce (Belá) pod Kriváněm
 +
na Slovensku. F. vedl tábory až do 1984, později mu pomáhali
 +
starší odchovanci. Z vedení oddílu oficiálně odešel až 1987,
 +
po šedesáti letech činnosti. Obdržel řadu skautských vyznamenání,
 +
včetně Řádu čestné lilie v trojlístku a Řádu stříbrného
 +
vlka. 1994 se stal čestným občanem hlavního města Prahy.
 +
Od 1995 byl trvale hospitalizován v Thomayerově nemocnici
 +
v Praze-Krči, ale i odtud občas vyjížděl na besedy, autogramiády
 +
a další setkání se čtenáři. 1998 byl ve velkém sále pražské
 +
Lucerny uspořádán Večer pro J. F.
  
F. dílo tvoří převážně romány pro chlapce z prostředí skautských oddílů nebo chlapeckých klubů. Nezanedbatelná je didaktická funkce F. tvorby, neboť odkazuje k základním morálním hodnotám. První povídku Vítězství otiskl F. v prosinci 1923 časopis Skaut Junák; poté mu v něm vyšly i další povídky. 1933 nabídl F. k vydání román Hoši od Bobří řeky, ale zpočátku nenašel nakladatele. Jako první z F. knih se v září 1933 objevil v Skautu-Junáku román na pokračování Boj o první místo. Hoši od Bobří řeky začali od března 1934 vycházet na pokračování v časopisu Slovíčko. V listopadu 1934 vydalo nakladatelství Melantrich Přístav volá jako první knižní foglarovku. Svým prvním honorářem přispěl F. pražským skautům. Od 1936 vydával knihy i v plzeňském nakladatelství Jana Kobese. Od prosince 1938 začal být na zadní straně časopisu Mladý hlasatel uveřejňován legendární kreslený seriál Rychlé šípy. Aby podpořil propagaci skautingu, napsal F. divadelní hru Tábor ve Sluneční zátoce, která měla premiéru v lednu 1940 v Pražském dětském divadle Míly Mellanové. Po válce vycházel na pokračování v časopise Vpřed román Devadesátka pokračuje a na zadní straně se opět objevily Rychlé šípy. Řada předválečných titulů byla vydána opakovaně. Po nucené pauze F. začal znovu publikovat až v šedesátých letech v časopise ABC, a to kreslený seriál Kulišáci; tehdy se stal spisovatelem ve svobodném povolání. Publikoval romány Tajemná Řásnovka (1965) a Poklad Černého delfína (knižně 1966). Koncem šedesátých let přispíval do Junáka, psal nové příběhy Rychlých šípů a román Dobrodružství v Zemi nikoho, knižně vydal Devadesátka pokračuje a Stínadla se bouří. Jedna z nejoblíbenějších F. knih, Záhada hlavolamu, byla 1969 zfilmována jako televizní seriál (režie Hynek Bočan) a znovu 1993 jako celovečerní film (režie Petr Kotek). Nakladatelství Olympia začalo připravovat jeho sebrané spisy, ale od sedmdesátých let opět přestaly F. knihy vycházet; sebrané spisy vydalo až 1991–2007 (v 27 svazcích). F. také napsal řadu komiksů, mj. Pim a Red (1947), Za poklady starých Inků (1948) či Modrá rokle (1984). Kromě beletrie byl také autorem příruček pro mládež a oddílové vedoucí (např. Zápisník 13 bobříků /s Karlem Burešem/, 1941, upr. 1946; Etapové hry /s Milošem Zapletalem a Jiřím Chourem/, 1997; Z Bobří hráze /M. Zapletal, ed./, 1999).  
+
1914–78 žil F. s matkou na Korunní třídě na Vinohradech, kde
 +
je na domě čp. 14 umístěna pamětní deska, později na Žižkově.
 +
Pohřben byl v rodinném hrobě na Vinohradském hřbitově.
 +
V den jeho devadesátin byl ve Sluneční zátoce u Ledče nad
 +
Sázavou odhalen obelisk s jeho portrétem a textem připomínajícím
 +
tábory skautské Dvojky. F. dílo tvoří převážně romány
 +
pro chlapce z prostředí skautských oddílů nebo chlapeckých klubů. Nezanedbatelná je didaktická funkce F. tvorby, neboť
 +
odkazuje k základním morálním hodnotám. První povídku
 +
''Vítězství'' otiskl F. v prosinci 1923 časopis ''Skaut-Junák''; poté
 +
mu v něm vyšly i další povídky. 1933 nabídl k vydání román
 +
''Hoši od Bobří řeky'', ale zpočátku nenašel nakladatele. Jako první
 +
z F. knih se v září 1933 objevil v ''Skautu-Junáku'' román na pokračování
 +
''Boj o první místo''. Román ''Hoši od Bobří řeky'' začal
 +
od března 1934 vycházet na pokračování v časopisu ''Slovíčko''.
 +
V listopadu 1934 vydalo nakladatelství Melantrich ''Přístav volá''
 +
jako první knižní foglarovku. Svým prvním honorářem přispěl
 +
F. pražským skautům. Od 1936 vydával knihy i v plzeňském
 +
nakladatelství Jana Kobese. Od prosince 1938 začal být na zadní
 +
straně časopisu ''Mladý hlasatel'' uveřejňován legendární kreslený
 +
seriál ''Rychlé šípy''. Aby podpořil propagaci skautingu, napsal
 +
F. divadelní hru ''Tábor ve Sluneční zátoce'', která měla premiéru
 +
v lednu 1940 v Pražském dětském divadle Míly Mellanové.
 +
Po válce vycházel v časopise ''Vpřed'' román ''Devadesátka pokračuje''
 +
a na zadní straně se opět objevily ''Rychlé šípy''. Řada předválečných
 +
titulů byla vydána opakovaně. Po nucené pauze F. začal
 +
znovu publikovat až v šedesátých letech v časopise ABC, a to
 +
kreslený seriál ''Kulišáci''; tehdy se stal spisovatelem ve svobodném
 +
povolání. Publikoval romány ''Tajemná Řásnovka'' (1965)
 +
a ''Poklad Černého delfína'' (knižně 1966). Koncem šedesátých
 +
let přispíval do ''Junáka'', psal nové příběhy ''Rychlých šípů'' a román
 +
''Dobrodružství v Zemi nikoho'', knižně vydal ''Devadesátka''
 +
''pokračuje'' a S''tínadla se bouří''. Jedna z nejoblíbenějších F. knih,
 +
''Záhada hlavolamu'', byla 1969 zfilmována jako televizní seriál
 +
(režie Hynek Bočan) a znovu 1993 jako celovečerní film (režie
 +
Petr Kotek). Olympia začala připravovat jeho sebrané spisy, ale
 +
od sedmdesátých let opět přestaly F. knihy vycházet a sebrané
 +
spisy vydalo nakladatelství až 1991–2007 (v sedmadvaceti
 +
svazcích). F. také napsal řadu komiksů, mj. ''Pim a Red'' (1947),
 +
''Za poklady starých Inků'' (1948) či ''Modrá rokle'' (1984). Kromě
 +
beletrie byl autorem příruček pro mládež a oddílové vedoucí
 +
(např. ''Zápisník 13 bobříků'' /s Karlem Burešem/, 1941, upr.
 +
1946; ''Etapové hry'' /s Milošem Zapletalem a Jiřím Chourem/,
 +
1997; ''Z Bobří hráze'' /M. Zapletal, ed./, 1999).
  
D: výběr: Tábor smůly, 1938; Chata v Jezerní kotlině, 1939; Historie Svorné sedmy, 1940; Pod junáckou vlajkou, 1940; Záhada hlavolamu, 1941; Když Duben přichází, 1944; Kronika Ztracené stopy, 1967; Tajemství Velkého Vonta, Mnichov 1986, 1990; Jestřábe, vypravuj, 1990; Nováček Bubáček píše deník, 1990; Strach nad Bobří řekou, 1990; Modrá rokle, 1994.
+
'''D:''' výběr: Tábor smůly, 1938; Chata v Jezerní kotlině, 1939; Historie Svorné
 +
sedmy, 1940; Pod junáckou vlajkou, 1940; Záhada hlavolamu, 1941; Když
 +
Duben přichází, 1944; Kronika Ztracené stopy, 1967; Tajemství Velkého
 +
Vonta, Mnichov 1986, 1990; Jestřábe, vypravuj, 1990; Nováček Bubáček
 +
píše deník, 1990; Strach nad Bobří řekou, 1990; Modrá rokle, 1994.
  
L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 206; ČBS, s. 149; Tomeš 1, s. 328; SČS 1, s. 177–179 (se soupisem díla); http://www.foglarovec.cz (stav k 17. 9. 2014); Z. Pírek, Čtenářské kluby J. F., 1990; V. Nosek, Jestřábí perutě, 1999; J. Raba – J. Polák, Poselství žlutého kvítku, 2003; J. F. v hádankách a vzpomínkách, 2005; J. Zachariáš, Stoletý hoch od Bobří řeky, 2007; M. Zapletal, Záhady a tajemství J. F., 2007; V. Tučapský, Poznámky k foglarovkám, 2007; M. Zapletal, K fenoménu J. F., 2008; www.slovnikceskeliteratury.cz (se soupisem díla a literatury; stav k 17. 9. 2014); http://cs.wikipedia.org/ (stav k 17. 9. 2014).
+
'''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 206; ČBS, s. 149; Tomeš 1,
 +
s. 328; SČS 1, s. 177–179 (se soupisem díla);http://www.foglarovec.cz
 +
(stav k 17. 9. 2014); Z. Pírek, Čtenářské kluby J. F., 1990; V. Nosek,
 +
Jestřábí perutě, 1999; J. Raba – J. Polák, Poselství žlutého kvítku, 2003;
 +
J. F. v hádankách a vzpomínkách, 2005; J. Zachariáš, Stoletý hoch od Bobří
 +
řeky, 2007; M. Zapletal, Záhady a tajemství J. F., 2007; V. Tučapský,
 +
Poznámky k foglarovkám, 2007; M. Zapletal, K fenoménu J. F., 2008; www.slovnikceskeliteratury.cz (se soupisem díla a literatury; stav k 17. 9. 2014);
 +
http://cs.wikipedia.org/ (stav k 17. 9. 2014).
  
P: LA PNP, Praha, osobní fond; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 125, obraz 111.
+
'''P:''' LA PNP, Praha, osobní fond; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce,
VÁCLAV NOSEK
+
karton 125, obraz 111.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/63335 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Václav Nosek
  
== Literatura ==
 
KK I, 206; ČBS, 149; Churáň, 119; Generace 45, 75; DOK;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 +
[[Kategorie:1907]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 +
[[Kategorie:1999]]

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 08:59

Jaroslav FOGLAR
Narození 6.7.1907
Místo narození Praha
Úmrtí 23.1.1999
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 286-287

FOGLAR, Jaroslav, * 6. 7. 1907 Praha, † 23. 1. 1999 Praha, spisovatel, redaktor, skautský vedoucí

Narodil se v Praze-Podskalí v rodině obchodního cestujícího s uhlím (rodný dům v Benátské ulici je označen pamětní deskou), poté žil krátce v Předlicích (Ústí nad Labem) a Poděbradech. Po otcově smrti ho vychovávala matka Marie, roz. Fišerová (1877–1980). Poprvé se nakrátko stal členem skautského oddílu ve třinácti letech. Později vstoupil do oldskautského oddílu Jestřábi, který založil jeho bratr Zdeněk (* 19. 7. 1904, Předlice, č. o. Ústí nad Labem, † 6. 11. 1967) a 1924 přestoupil do 34. oddílu Ohnivci, kde dostal, podle bývalého oddílu, skautské jméno Jestřáb a kde se stal zástupcem vůdce oddílu. 1925 absolvoval obchodní školu a o prázdninách vedl svůj první tábor na Sázavě nedaleko Sluneční zátoky (poblíž Ledče nad Sázavou).

Vzápětí došlo ke sloučení 34. a 2. oddílu. Nový oddíl si ponechal historické číslo 2, neboť tzv. Dvojkou prošla od založení 1913 řada významných osobností (Josef Charvát, Prokop Drtina, Rudolf Zahradník, Jarmil Burghauser, synové Aloise Rašína a Josefa Rösslera-Ořovského aj.). F.-Jestřáb se stal zástupcem vůdce Dvojky a o dva roky později vůdcem oddílu. Pracoval jako úředník ve firmách Wys Muller a Oskar Stein (od 1925), jeho životní náplní se však stal skauting. Již v jednadvaceti letech byl vedením organizace vyznamenán. Pro své ideály se snažil získat i děti, které do skauta nechodily, proto inicioval vydávání časopisu Mladý hlasatel. Nakladatelství Melantrich jeho nápad přijalo, ale F. se stal pouze externím spolupracovníkem. Na jaře 1938 opustil své zaměstnání v papírenském velkoobchodu Oskar Stein a přešel do propagačního oddělení nakladatelství Melantrich, kde se 1938 stal redaktorem týdeníku Mladý hlasatel. Po zákazu skautingu v listopadu 1940 přešla Dvojka do ilegality. Rozpuštěné skautské oddíly našly dočasně úkryt v klubech Mladého hlasatele, ale zanedlouho protektorátní úřady zastavily i vydávání časopisu. Poté se Dvojka scházela až do konce okupace jako 2. skupina dorostu Klubu českých turistů.

Po obnově Junáka v září 1945 se F. stal šéfredaktorem časopisu Junák, ale po roztržce s Junáckou edicí v březnu 1946 odešel do časopisu Vpřed. Po únorovém převratu 1948 byl z redakce odstraněn, v padesátých letech se dostal pod dohled Státní bezpečnosti a měl zákaz publikování. V té době pracoval jako vychovatel učňovské mládeže. Koncem šedesátých let se podílel na obnově junácké organizace. V následujícím desetiletí pokračoval oddíl v činnosti, byť pod hlavičkou různých organizací, a každoročně tábořil na Zelené říčce (Belá) pod Kriváněm na Slovensku. F. vedl tábory až do 1984, později mu pomáhali starší odchovanci. Z vedení oddílu oficiálně odešel až 1987, po šedesáti letech činnosti. Obdržel řadu skautských vyznamenání, včetně Řádu čestné lilie v trojlístku a Řádu stříbrného vlka. 1994 se stal čestným občanem hlavního města Prahy. Od 1995 byl trvale hospitalizován v Thomayerově nemocnici v Praze-Krči, ale i odtud občas vyjížděl na besedy, autogramiády a další setkání se čtenáři. 1998 byl ve velkém sále pražské Lucerny uspořádán Večer pro J. F.

1914–78 žil F. s matkou na Korunní třídě na Vinohradech, kde je na domě čp. 14 umístěna pamětní deska, později na Žižkově. Pohřben byl v rodinném hrobě na Vinohradském hřbitově. V den jeho devadesátin byl ve Sluneční zátoce u Ledče nad Sázavou odhalen obelisk s jeho portrétem a textem připomínajícím tábory skautské Dvojky. F. dílo tvoří převážně romány pro chlapce z prostředí skautských oddílů nebo chlapeckých klubů. Nezanedbatelná je didaktická funkce F. tvorby, neboť odkazuje k základním morálním hodnotám. První povídku Vítězství otiskl F. v prosinci 1923 časopis Skaut-Junák; poté mu v něm vyšly i další povídky. 1933 nabídl k vydání román Hoši od Bobří řeky, ale zpočátku nenašel nakladatele. Jako první z F. knih se v září 1933 objevil v Skautu-Junáku román na pokračování Boj o první místo. Román Hoši od Bobří řeky začal od března 1934 vycházet na pokračování v časopisu Slovíčko. V listopadu 1934 vydalo nakladatelství Melantrich Přístav volá jako první knižní foglarovku. Svým prvním honorářem přispěl F. pražským skautům. Od 1936 vydával knihy i v plzeňském nakladatelství Jana Kobese. Od prosince 1938 začal být na zadní straně časopisu Mladý hlasatel uveřejňován legendární kreslený seriál Rychlé šípy. Aby podpořil propagaci skautingu, napsal F. divadelní hru Tábor ve Sluneční zátoce, která měla premiéru v lednu 1940 v Pražském dětském divadle Míly Mellanové. Po válce vycházel v časopise Vpřed román Devadesátka pokračuje a na zadní straně se opět objevily Rychlé šípy. Řada předválečných titulů byla vydána opakovaně. Po nucené pauze F. začal znovu publikovat až v šedesátých letech v časopise ABC, a to kreslený seriál Kulišáci; tehdy se stal spisovatelem ve svobodném povolání. Publikoval romány Tajemná Řásnovka (1965) a Poklad Černého delfína (knižně 1966). Koncem šedesátých let přispíval do Junáka, psal nové příběhy Rychlých šípů a román Dobrodružství v Zemi nikoho, knižně vydal Devadesátka pokračuje a Stínadla se bouří. Jedna z nejoblíbenějších F. knih, Záhada hlavolamu, byla 1969 zfilmována jako televizní seriál (režie Hynek Bočan) a znovu 1993 jako celovečerní film (režie Petr Kotek). Olympia začala připravovat jeho sebrané spisy, ale od sedmdesátých let opět přestaly F. knihy vycházet a sebrané spisy vydalo nakladatelství až 1991–2007 (v sedmadvaceti svazcích). F. také napsal řadu komiksů, mj. Pim a Red (1947), Za poklady starých Inků (1948) či Modrá rokle (1984). Kromě beletrie byl autorem příruček pro mládež a oddílové vedoucí (např. Zápisník 13 bobříků /s Karlem Burešem/, 1941, upr. 1946; Etapové hry /s Milošem Zapletalem a Jiřím Chourem/, 1997; Z Bobří hráze /M. Zapletal, ed./, 1999).

D: výběr: Tábor smůly, 1938; Chata v Jezerní kotlině, 1939; Historie Svorné sedmy, 1940; Pod junáckou vlajkou, 1940; Záhada hlavolamu, 1941; Když Duben přichází, 1944; Kronika Ztracené stopy, 1967; Tajemství Velkého Vonta, Mnichov 1986, 1990; Jestřábe, vypravuj, 1990; Nováček Bubáček píše deník, 1990; Strach nad Bobří řekou, 1990; Modrá rokle, 1994.

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 206; ČBS, s. 149; Tomeš 1, s. 328; SČS 1, s. 177–179 (se soupisem díla);http://www.foglarovec.cz (stav k 17. 9. 2014); Z. Pírek, Čtenářské kluby J. F., 1990; V. Nosek, Jestřábí perutě, 1999; J. Raba – J. Polák, Poselství žlutého kvítku, 2003; J. F. v hádankách a vzpomínkách, 2005; J. Zachariáš, Stoletý hoch od Bobří řeky, 2007; M. Zapletal, Záhady a tajemství J. F., 2007; V. Tučapský, Poznámky k foglarovkám, 2007; M. Zapletal, K fenoménu J. F., 2008; www.slovnikceskeliteratury.cz (se soupisem díla a literatury; stav k 17. 9. 2014); http://cs.wikipedia.org/ (stav k 17. 9. 2014).

P: LA PNP, Praha, osobní fond; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 125, obraz 111.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Václav Nosek