FOIT Bohuslav 11.3.1870-28.11.1959: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 28.11.1959
 
| datum úmrtí = 28.11.1959
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 70- Knihovník nebo pracovník informatiky
+
| povolání = 70- Knihovník nebo pracovník informatiky<br />71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury
71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 288
 
}}
 
}}
 
'''FOIT, Bohuslav''', ''* 11. 3. 1870 Praha, † 28. 11. 1959 Praha, knihkupec, nakladatelský pracovník, odborný spisovatel''
 
'''FOIT, Bohuslav''', ''* 11. 3. 1870 Praha, † 28. 11. 1959 Praha, knihkupec, nakladatelský pracovník, odborný spisovatel''

Verze z 16. 11. 2019, 10:03

Bohuslav FOIT
Narození 11.3.1870
Místo narození Praha
Úmrtí 28.11.1959
Místo úmrtí Praha
Povolání 70- Knihovník nebo pracovník informatiky
71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 288
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55453

FOIT, Bohuslav, * 11. 3. 1870 Praha, † 28. 11. 1959 Praha, knihkupec, nakladatelský pracovník, odborný spisovatel

Otec Jan F. pracoval v různých nakladatelských podnicích většinou v Praze a svého syna při volbě povolání ovlivnil. F. absolvoval nižší pražské Akademické gymnázium, ale už ve čtrnácti letech (1884) nastoupil do učení jako pomocník v nakladatelství F. A. Urbánka. Tam se spřátelil s L. K. Žižkou, který v Urbánkově podniku už déle praktikoval a později získal samostatnou knihkupeckou licenci. Urbánek se mimo jiné věnoval sestavování české bibliografie, postupoval ovšem podle F. i Žižky zastarale a povrchně. Kvůli šéfově chování oba podnik opustili a F. nastoupil do nového knihkupectví a nakladatelství A. Reinwarta (založeno 1881), které se vedle české i přeložené beletrie zaměřovalo zejména na oblast domácího a polního hospodářství. F. měl velký podíl na prosperitě podniku sídlícího v pražské Vodičkově ulici. Samostatně vedl jeho knihkupeckou část, pracoval jako nakladatelský redaktor a od počátku 20. století zastával funkci disponenta. 1911 ho získal pro své nové Zemědělské knihkupectví A. Neubert. Reinwartův podnik po odchodu F. upadal a ztrácel ve svém oboru výlučné postavení na českém knižním trhu. F. se v Neubertově podniku opět osvědčil a stal se prokuristou firmy. Kromě obchodní stránky knihkupeckého a nakladatelského podnikání se spolu s L. K. Žižkou věnoval přípravě a vydávání české bibliografie, na kterou Urbánek postupně rezignoval.

F. byl také redaktorem časopisu Naše kniha, který informoval zainteresovanou veřejnost i odborníky o organizačních, odborných i finančních problémech oboru.

L: OSN 28, s. 429; OSND 2/1, s. 605; Dvacet let trvání závodu A. Reinwarta v Praze, in: Knihkupecký oznamovatel 9, 1901/02, č. 2, s. 1–2; B. F., Antonín Reinwart, in: Lorenzův adresář českých knihkupců, nakladatelů a oborů příbuzných 7, 1910, s. 5–6; J. Gotthard, Ze vzpomínek na všestranného výbora (B. F.), in: Knihkupec a nakladatel 2, 1940, s. 102–103; L. K. Žižka, paměti a osudy, 1999, rejstřík; A. Zach, Slovník českých nakladatelství, 2007, www.slovnik-nakladatelstvi.cz (stav k 9. 2. 2015).

P: LA PNP, Praha, osobní pozůstalost s částí redakčního archivu Naší knihy.

Pavla Vošahlíková