FOIT Richard 7.3.1897-23.4.1973: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 23.4.1973
 
| datum úmrtí = 23.4.1973
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 15- Lékaři
+
| povolání = 15- Lékaři<br />61- Pedagog
61- Pedagog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 290
 
}}
 
}}
 
'''FOIT, Richard''', ''* 7. 3. 1897 Budatín (Žilina, Slovensko), † 23. 4. 1973 Praha, lékař internista''
 
'''FOIT, Richard''', ''* 7. 3. 1897 Budatín (Žilina, Slovensko), † 23. 4. 1973 Praha, lékař internista''

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 09:05

Richard FOIT
Narození 7.3.1897
Místo narození Budatín (Žilina, Slovensko)
Úmrtí 23.4.1973
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 290
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55455

FOIT, Richard, * 7. 3. 1897 Budatín (Žilina, Slovensko), † 23. 4. 1973 Praha, lékař internista

Pocházel z rodiny poštovního úředníka Júlia F. a Agáty, roz. Mifkové. Maturoval 1915 na reálce v Žilině, doplňující maturitu složil na gymnáziu v Nových Zámcích. Po studiu medicíny v Budapešti a Paříži promoval 1923 na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě (MUDr.). 1923–24 působil jako sekundář a poté nehonorovaný asistent na interní klinice. 1924 odešel do Prahy, kde dva roky pracoval jako asistent Ústavu lékařské chemie UK. 1926 se vrátil do Bratislavy jako asistent interní kliniky K. Hynka. 1928–29 absolvoval studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem, 1931 se habilitoval z patologie a terapie nemocí vnitřních. Znovu opustil Slovensko, do 1958 vedl jako primář interní oddělení, oddělení TBC a ústřední biochemickou laboratoř Fakultní nemocnice Bulovka v Praze. Jeho venia legendi byla přenesena na UK, kde na pražské Fakultě dětského lékařství stál v čele katedry propedeutiky vnitřních chorob. 1958 byl jmenován řádným profesorem propedeutiky vnitřních chorob, 1958–70 působil jako přednosta II. interní kliniky; 1957–60 proděkan Fakulty dětského lékařství UK.

Zabýval se původně nemocemi dýchacího ústrojí (TBC, alergické astmatické stavy), vytvořil metodiku stanovení zbytkového dusíku, dále se věnoval chorobám látkové výměny a orientoval se také na endokrinologii. Patřil k zakladatelům moderní diabetologie v Československu, spolupracoval při výrobě nových inzulinů a na klinice zřídil oddělení pro jejich klinickou kontrolu. F. laboratoř pro kontrolu inzulinu byla první svého druhu v Československu. F. se zvláště zabýval perorálně podávanými antidiabetiky. Vychoval celou generaci českých diabetologů. Kromě monografií publikoval na sedmdesát studií v odborných periodikách.

Stal se členem Učené společnosti Šafaříkovy a předsedou diabetologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Mnoho let předsedal komisi patologie a léčby úplavice cukrové při ministerstvu zdravotnictví, působil jako expert Světové zdravotnické organizace (WHO) v oblasti diabetu. Získal vyznamenání Za vynikající práci (1965) a Řád práce (1967).

D: výběr: Perorální antidiabetika, 1963; Diabetes mellitus, 1973 (s J. Syllabou).

L: BSPLF 1, s. 192; Tomeš 1, s. 328; ESL 2, s. 104; BLS 2, s. 602–603; Bratislavské lekárske listy 47, 1967, s. 448; ČLČ 86, 1947, s. 354; tamtéž 96, 1957, s. 724; tamtéž 106, 1967, s. 278; tamtéž 112, 1973, s. 703; tamtéž 116, 1977, s. 320; Praktický lékař 37, 1957, s. 268; tamtéž 47, 1967, s. 200; tamtéž 52, 1972, s. 239; tamtéž 53, 1973, s. 448; Vnitřní lékařství 8, 1962, s. 463; tamtéž 13, 1967, s. 407; tamtéž 19, 1973, s. 602.

P: Archiv UK, Praha, osobní spis s bibliografií, dotazníky.

Karel Černý