FOJTÍK Josef 9.8.1890-5.5.1966: Porovnání verzí

Z Personal
(FOJTÍK_Josef_9.8.1890-5.5.1966)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 9.8.1890
 
| datum narození = 9.8.1890
| místo narození =  
+
| místo narození = Žďáry (č. o. Hvozd /u Rakovníka/)
 
| datum úmrtí = 5.5.1966
 
| datum úmrtí = 5.5.1966
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 75- Sochař nebo medailér
 
| povolání = 75- Sochař nebo medailér
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef FOJTÍK
+
}}
 +
'''FOJTÍK, Josef''', ''* 9. 8. 1890 Žďáry (č. o. Hvozd /u Rakovníka/), † 5. 5. 1966 Praha, sochař''
 +
 
 +
Pocházel z hornické rodiny. Absolvoval Sochařsko-kamenickou
 +
školu v Hořicích a 1913–21 studoval sochařství na UMPRUM
 +
v Praze v ateliéru profesora Bohumila Kafky, který si ho již
 +
za studií pro manuální zručnost a výtvarný talent vybral k realizaci
 +
vlastních plastik. Od 1920 byl F. Kafkovým asistentem,
 +
po absolutoriu vedoucím školní kamenosochařské dílny,
 +
1931–45 oboru techniky v kameni, 1945–46 profesorem
 +
UMPRUM, od 1946 lektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové,
 +
1955–58 docentem modelování pro plošné obory. 1958
 +
odešel do výslužby a žil v Juliovce (č. o. Krompach) na Českolipsku.
 +
Byl členem Jednoty umělců výtvarných, s níž také vystavoval.
 +
1925 obdržel za svou monumentální tvorbu Zlatou medaili
 +
na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži. Věnoval
 +
se především pomníkové plastice a portrétu v tradici pomyslbekovského
 +
realistického sochařství. 1948 daroval obci Krompach
 +
pomník T. G. Masaryka, většinu díla odkázal městu Rakovník.
 +
Byl autorem monumentální plastiky Horník (dnes v Lidovém
 +
domě v Praze), pomníku K. Havlíčka Borovského v Duchcově, pomníku T. G. Masaryka v Rakovníku (stržen 1953), rakovnických
 +
pomníků B. Smetany, Z. Wintra a M. R. Štefánika,
 +
Smetanova a Masarykova pomníku v Poličce, pomníku Alfonse
 +
Šťastného ve Štěkni, pomníku padlým a umučeným v Mostě,
 +
výzdoby Podolské vodárny v Praze, portrétních bust, např.
 +
A. Dvořáka, B. Němcové a Z. Štěpánka. Koncem dvacátých
 +
let vytvořil několik pohybových studií fotbalistů, v padesátých
 +
letech navrhl pomník Jakuba Arbesa. Komorní plastika s intimním
 +
námětem žen a dětí se v jeho díle objevovala méně
 +
často a vždy se sklonem k monumentalizaci. F. byl pohřben
 +
v rodinném hrobě u sv. Matěje v Praze-Dejvicích. Syn Quido
 +
F. (1926–1995) byl malířem.
 +
 
 +
'''L:''' Toman 1, s. 228–229; SČSVU 2, s. 272–273; J. Beneš, Zapomenutý
 +
pomník v Krompachu, in: Bezděz, 2010, č. 19, s. 201–202.
 +
Martin Kučera
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
  
 
[[Kategorie:1890]]
 
[[Kategorie:1890]]
 +
[[Kategorie:Žďáry]]
 
[[Kategorie:1966]]
 
[[Kategorie:1966]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 10. 11. 2017, 11:13

Josef FOJTÍK
Narození 9.8.1890
Místo narození Žďáry (č. o. Hvozd /u Rakovníka/)
Úmrtí 5.5.1966
Místo úmrtí Praha
Povolání 75- Sochař nebo medailér
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55459

FOJTÍK, Josef, * 9. 8. 1890 Žďáry (č. o. Hvozd /u Rakovníka/), † 5. 5. 1966 Praha, sochař

Pocházel z hornické rodiny. Absolvoval Sochařsko-kamenickou školu v Hořicích a 1913–21 studoval sochařství na UMPRUM v Praze v ateliéru profesora Bohumila Kafky, který si ho již za studií pro manuální zručnost a výtvarný talent vybral k realizaci vlastních plastik. Od 1920 byl F. Kafkovým asistentem, po absolutoriu vedoucím školní kamenosochařské dílny, 1931–45 oboru techniky v kameni, 1945–46 profesorem UMPRUM, od 1946 lektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové, 1955–58 docentem modelování pro plošné obory. 1958 odešel do výslužby a žil v Juliovce (č. o. Krompach) na Českolipsku. Byl členem Jednoty umělců výtvarných, s níž také vystavoval. 1925 obdržel za svou monumentální tvorbu Zlatou medaili na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži. Věnoval se především pomníkové plastice a portrétu v tradici pomyslbekovského realistického sochařství. 1948 daroval obci Krompach pomník T. G. Masaryka, většinu díla odkázal městu Rakovník. Byl autorem monumentální plastiky Horník (dnes v Lidovém domě v Praze), pomníku K. Havlíčka Borovského v Duchcově, pomníku T. G. Masaryka v Rakovníku (stržen 1953), rakovnických pomníků B. Smetany, Z. Wintra a M. R. Štefánika, Smetanova a Masarykova pomníku v Poličce, pomníku Alfonse Šťastného ve Štěkni, pomníku padlým a umučeným v Mostě, výzdoby Podolské vodárny v Praze, portrétních bust, např. A. Dvořáka, B. Němcové a Z. Štěpánka. Koncem dvacátých let vytvořil několik pohybových studií fotbalistů, v padesátých letech navrhl pomník Jakuba Arbesa. Komorní plastika s intimním námětem žen a dětí se v jeho díle objevovala méně často a vždy se sklonem k monumentalizaci. F. byl pohřben v rodinném hrobě u sv. Matěje v Praze-Dejvicích. Syn Quido F. (1926–1995) byl malířem.

L: Toman 1, s. 228–229; SČSVU 2, s. 272–273; J. Beneš, Zapomenutý pomník v Krompachu, in: Bezděz, 2010, č. 19, s. 201–202. Martin Kučera