FOJTÍK Josef 9.8.1890-5.5.1966: Porovnání verzí
(FOJTÍK_Josef_9.8.1890-5.5.1966) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 9.8.1890 | | datum narození = 9.8.1890 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Žďáry (č. o. Hvozd /u Rakovníka/) |
| datum úmrtí = 5.5.1966 | | datum úmrtí = 5.5.1966 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 75- Sochař nebo medailér | | povolání = 75- Sochař nebo medailér | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''FOJTÍK, Josef''', ''* 9. 8. 1890 Žďáry (č. o. Hvozd /u Rakovníka/), † 5. 5. 1966 Praha, sochař'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z hornické rodiny. Absolvoval Sochařsko-kamenickou | ||
+ | školu v Hořicích a 1913–21 studoval sochařství na UMPRUM | ||
+ | v Praze v ateliéru profesora Bohumila Kafky, který si ho již | ||
+ | za studií pro manuální zručnost a výtvarný talent vybral k realizaci | ||
+ | vlastních plastik. Od 1920 byl F. Kafkovým asistentem, | ||
+ | po absolutoriu vedoucím školní kamenosochařské dílny, | ||
+ | 1931–45 oboru techniky v kameni, 1945–46 profesorem | ||
+ | UMPRUM, od 1946 lektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové, | ||
+ | 1955–58 docentem modelování pro plošné obory. 1958 | ||
+ | odešel do výslužby a žil v Juliovce (č. o. Krompach) na Českolipsku. | ||
+ | Byl členem Jednoty umělců výtvarných, s níž také vystavoval. | ||
+ | 1925 obdržel za svou monumentální tvorbu Zlatou medaili | ||
+ | na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži. Věnoval | ||
+ | se především pomníkové plastice a portrétu v tradici pomyslbekovského | ||
+ | realistického sochařství. 1948 daroval obci Krompach | ||
+ | pomník T. G. Masaryka, většinu díla odkázal městu Rakovník. | ||
+ | Byl autorem monumentální plastiky Horník (dnes v Lidovém | ||
+ | domě v Praze), pomníku K. Havlíčka Borovského v Duchcově, pomníku T. G. Masaryka v Rakovníku (stržen 1953), rakovnických | ||
+ | pomníků B. Smetany, Z. Wintra a M. R. Štefánika, | ||
+ | Smetanova a Masarykova pomníku v Poličce, pomníku Alfonse | ||
+ | Šťastného ve Štěkni, pomníku padlým a umučeným v Mostě, | ||
+ | výzdoby Podolské vodárny v Praze, portrétních bust, např. | ||
+ | A. Dvořáka, B. Němcové a Z. Štěpánka. Koncem dvacátých | ||
+ | let vytvořil několik pohybových studií fotbalistů, v padesátých | ||
+ | letech navrhl pomník Jakuba Arbesa. Komorní plastika s intimním | ||
+ | námětem žen a dětí se v jeho díle objevovala méně | ||
+ | často a vždy se sklonem k monumentalizaci. F. byl pohřben | ||
+ | v rodinném hrobě u sv. Matěje v Praze-Dejvicích. Syn Quido | ||
+ | F. (1926–1995) byl malířem. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Toman 1, s. 228–229; SČSVU 2, s. 272–273; J. Beneš, Zapomenutý | ||
+ | pomník v Krompachu, in: Bezděz, 2010, č. 19, s. 201–202. | ||
+ | Martin Kučera | ||
+ | |||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | [[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | ||
[[Kategorie:1890]] | [[Kategorie:1890]] | ||
+ | [[Kategorie:Žďáry]] | ||
[[Kategorie:1966]] | [[Kategorie:1966]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 10. 11. 2017, 11:13
Josef FOJTÍK | |
Narození | 9.8.1890 |
---|---|
Místo narození | Žďáry (č. o. Hvozd /u Rakovníka/) |
Úmrtí | 5.5.1966 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55459 |
FOJTÍK, Josef, * 9. 8. 1890 Žďáry (č. o. Hvozd /u Rakovníka/), † 5. 5. 1966 Praha, sochař
Pocházel z hornické rodiny. Absolvoval Sochařsko-kamenickou školu v Hořicích a 1913–21 studoval sochařství na UMPRUM v Praze v ateliéru profesora Bohumila Kafky, který si ho již za studií pro manuální zručnost a výtvarný talent vybral k realizaci vlastních plastik. Od 1920 byl F. Kafkovým asistentem, po absolutoriu vedoucím školní kamenosochařské dílny, 1931–45 oboru techniky v kameni, 1945–46 profesorem UMPRUM, od 1946 lektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové, 1955–58 docentem modelování pro plošné obory. 1958 odešel do výslužby a žil v Juliovce (č. o. Krompach) na Českolipsku. Byl členem Jednoty umělců výtvarných, s níž také vystavoval. 1925 obdržel za svou monumentální tvorbu Zlatou medaili na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži. Věnoval se především pomníkové plastice a portrétu v tradici pomyslbekovského realistického sochařství. 1948 daroval obci Krompach pomník T. G. Masaryka, většinu díla odkázal městu Rakovník. Byl autorem monumentální plastiky Horník (dnes v Lidovém domě v Praze), pomníku K. Havlíčka Borovského v Duchcově, pomníku T. G. Masaryka v Rakovníku (stržen 1953), rakovnických pomníků B. Smetany, Z. Wintra a M. R. Štefánika, Smetanova a Masarykova pomníku v Poličce, pomníku Alfonse Šťastného ve Štěkni, pomníku padlým a umučeným v Mostě, výzdoby Podolské vodárny v Praze, portrétních bust, např. A. Dvořáka, B. Němcové a Z. Štěpánka. Koncem dvacátých let vytvořil několik pohybových studií fotbalistů, v padesátých letech navrhl pomník Jakuba Arbesa. Komorní plastika s intimním námětem žen a dětí se v jeho díle objevovala méně často a vždy se sklonem k monumentalizaci. F. byl pohřben v rodinném hrobě u sv. Matěje v Praze-Dejvicích. Syn Quido F. (1926–1995) byl malířem.
L: Toman 1, s. 228–229; SČSVU 2, s. 272–273; J. Beneš, Zapomenutý pomník v Krompachu, in: Bezděz, 2010, č. 19, s. 201–202. Martin Kučera